Historický triumf Řeků. Kouč jako „hasič“. Náhradník Barák se neprosadil
Finále Konferenční ligy mohlo nabídnout dalšího Čecha, který se polaská s evropskou trofejí. Kdeže! Fialky Antonína Baráka uvadly. Fiorentina padla podruhé ve dvou letech ve finále KL. Tentokrát nestačila v Aténách na Olympiakos, když prohrála 0:1 po prodloužení. Fotbalový festival to věru nebyl a český reprezentant hrál až od 82. minuty.
Byl to prazvláštní zápas. Finále evropského poháru s řeckým klubem? To dosud jediné se konalo v roce 1971, kdy ve finále Ligy mistrů Panathinaikos nestačil na nadupaný Ajax. To, že se ve středu večer Olympiakos dokonce doma v Aténách radoval z poháru, je pro celou zemi historická událost.
Bizarní na celém úspěchu červenobílého celku z Pirea je skutečnost, že tým se vlastně sezonou docela protrápil a španělský kouč José Luis Mendilibar je na lavičce teprve od února.
A to je právě jisté unikum. Mendilibar vyhrál jako trenér druhou evropskou trofej za dva roky. V minulé sezoně mu totiž je přisuzován i triumf Sevilly v Evropské lize, byť na její lavičku dorazil až v březnu 2023. Zvládl tehdy ale vyřadit Manchester United, Juventus a ve finále zdolat AS Řím. A to se počítá.
Španělův husarský kousek nezůstal bez povšimnutí ani jinde v zahraničí. „Obvykle přicházejí manažeři jako hasiči, kteří klub zachraňují. Mendilibar je hasič, který když přijde, získáte pohár,“ žertoval někdejší skotský reprezentant a fotbalový expert Don Hutchinson. Přitom třiašedesátiletý trenér až do minulého roku čekal na jakoukoliv trofej ve své kariéře. V Seville a Olympiakosu si ale udělal skvělé jméno.
Je však nutno dodat, že aténské finále upadne v zapomnění. Maximálně se o něm bude hovořit jako o finálové bitvě beze zbraní. Utkání působilo jako počítání oveček nebo nudná knížka. Jeden by u něj usnul. Rozhodně nepomohl neuznaný ofsajdový gól Nikoly Milenkoviče už z 9. minuty. Jednalo se však o správný verdikt. Stoper Fiorentiny byl v ofsajdu. Šancí od té doby bylo méně než šafránu.
Český fanoušek tak alespoň čekal, kdy dá kouč Vincenzo Italiano šanci Antonínu Barákovi. Bohužel finále KL nevybředlo z běžného stavu. Italský trenér Barákovi v rozhodujících zápasech sezony příliš nevěří. V semifinále KL proti Burggám hrál dohromady ve dvou zápasech asi tři minuty a do semifinále italského poháru nezasáhl vůbec. O pozici rodáka z Příbrami se tak dá polemizovat, i když Italiano je z Fiorentiny na odchodu. O to více chtěl uspět. A nejen on, na všech ve fialovém byla znát touha odčinit loňské finále z Prahy, kde v Edenu tým z Florencie padl s West Hamem. Argentinec Nico González skrýval tvář a plakal už v závěru prodloužení na střídačce.
Ve 116. minutě se totiž dokázal prosadit kanonýr domácích Ajub El-Kaabi. Po centru Hezzeho byl ještě v permanenci VAR, protože se jednalo o milimetrovou záležitost. Postavení mimo hru se však nekonalo a Olympiakos propukl v euforii. Čas na vyrovnání už Fiorentina nevyužila, byť měl slušnou šanci další střídající žolík Ikoné. Škoda, že se finále více rozproudilo až právě od gólu El-Kaabiho. Italská média volala o pomstě za Prahu po loňské porážce od West Hamu. Místo toho přišla aténská ledová sprcha.
„Mrzí mě to, protože je to už poněkolikáté, co jsme si prohrát nezasloužili. Měli jsme to dotáhnout do penalt. Možná nám chyběla chytrost, prozíravost a vyzrálost, abychom vyhráli. Takový je fotbal, musíme to přijmout,“ hovořil po utkání zarmoucený Italiano a postěžoval si i prezidentovi UEFA Aleksandru Čeferinovi. „Říkal jsem mu, že prohrát další takové finále bolí. Moje budoucnost? Jsem teď příliš zahořklý. V neděli se potkáme s vedením a uvidíme,“ dodal Italiano, o jehož služby se v posledních měsících více či méně intenzivně zajímají například oba milánské velkokluby.
