Moc si přál ještě jednou slyšet znělku Ligy mistrů, s Plzní si zahrát proti nejlepším plejerům světa. David Limberský sice Viktorii vystřelil nádhernou brankou vedení, po následných třech úderech od Alkmaaru ale odcházel ze hřiště s rozervanou duší. „Asi největší zklamání kariéry,“ hlesl 36letý mazák po vyřazení z druhého předkola po prohře 1:3.

Jak moc bolí konec v předkole Ligu mistrů?
„Co jsem za celou kariéru zažil, tak je to asi největší zklamání. Byli jsme od postupu pár vteřin. Pocity jsou asi nejhorší, co fotbalista, který to má rád, může zažít. Je to něco strašného, fotbalová tragédie. Ne životní, život jde dál, ale fotbalová tragédie je to velká.“
Věřil jste, že vedení dotáhnete k postupu?
„Samozřejmě jsem věřil, že to po tom gólu uhrajeme. Byli jsme tak moc blízko... Bylo jasné, že od nich tam přijdou nákopy, poslali na hřiště vysoké útočníky. Ve vápně se to trošku mydlilo, bohužel jedna situace byla posouzená jako penalta a v poslední vteřině nám vyrovnali.“
Vy jste vstřelil krásný gól, jak vás napadlo z takové pozice střílet?
„Byl tam nějaký dlouhý nákop na Kopiho (Jana Kopice), ten si míč dobře pokryl tělem a sklepl mi to. Nevěděl jsem, co s tím, tak jsem to napálil na bránu a prošlo to na zadní tyč. Byl to důležitý okamžik, ale nakonec o ničem nerozhodl.“
Mohlo se vám povést vyrovnat v prodloužení, je to tak?
„Šance jsme tam měli. V první části prodloužení s námi ještě zamával vyrovnávací gól z nastavení, v tom druhém jsme měli megašanci od Havlise (Milana Havla), pak tam byly ještě nějaké dva závary. Je to samozřejmě smolné. Teď se to těžko říká, ale musíme zvednout hlavy a jít dál.“
Zabojujete ještě o Evropskou ligu?
„Nic jiného nám nezbývá. Já osobně jsem chtěl hrát Ligu mistrů, možná to byla má poslední šance. Ale teď se o Evropskou ligu popereme.“
