Devatenáct... Devatenáct! Je to k neuvěření, ale tolik let už uplynulo od posledního vystoupení sparťanských fotbalistů v Lize mistrů. Po úterním postupu přes Malmö se to letos na podzim změní, pojďme si i tak připomenout sestavu, která za tým z Letné na dlouhou dobu udělala v prestižní soutěži poslední čárku. Takže: psal se 7. prosinec roku 2005, při domácím zápase s Thunem už místo trenéra Jaroslava Hřebíka seděl na lavičce Stanislav Griga. Za švýcarského soupeře nastoupil útočník Mauro Lustrinelli, jenž to pak zkusil právě v rudém, remíza 0:0 dala štempl na poslední místo ve skupině. Kdo byl tehdy sparťanským kapitánem? Kdo platil za mazáka? Kdo místem v základní sestavě skoro šokoval? A hlavně: jaké byly další osudy členů téhle party a co dnes všichni dělají? Projděte si jedno jméno za druhým...
Jaromír Blažek | 51 let, brankář
Mrštná kočka, která měla devět brankářských životů: když už Jaromír Blažek ztratil pozici jedničky, záhy si ji vydobyl zpět a na Letné strávil s přestávkou dvanáct let. Profi kariéru ukončil v Jihlavě, kde pak působil jako trenér gólmanů, stejně jako v Mladé Boleslavi, Bohemians 1905 (mládež) či Ústí nad Labem. Byl marketingovým ředitelem futsalové Sparty, ale skončilo to trpkým rozchodem a závazky druhé strany řeší právníci. V bráně sebou mrskal dál v Újezdě nad Lesy, Karlových Varech-Dvorech či Všenorech. Předposlední srpnový týden po dvou letech pauzy vypomohl FC Lobkovice. „Víckrát už opravdu ne,“ zařekl se však poté, co zažil vyhrocenou atmosféru v mělnickém přeboru. Má svou brankářskou akademii, pořádá kempy. „Čtyři dny v týdnu trénuju děti. Baví mě to, našel jsem se v tom,“ říká spokojeně a na angažmá v profesionálním fotbale už ani nemyslí. Jeho přítelkyně provozuje kavárnu v Roudnici nad Labem, občas je tam k vidění i on. „Když je potřeba vypomoct, najdete mě tam, jak dělám kafe,“ usmívá se.
Martin Petráš | 44 let, obránce
Trenér Jaroslav Hřebík ho znal z Jablonce, v době posledních dosavadních zápasů Sparty v Lize mistrů už však Martina „Laca“ Petráše vedl jeho krajan Stanislav Griga. Slovenský reprezentant dokonce dělal na Letné půl roku kapitána – a platilo to i v utkání s Thunem. Jenže zrovna v něm v 78. minutě dostal červenou kartu. Po třech a půl letech stoper i krajní obránce odešel v roce 2006 do skotského klubu Heart of Midlothian. Záhy se ovšem vydal na dlouholeté putování po adresách v Itálii, včetně Lecce, Trevisa či Ceseny. Na konec kariéry si zkusil fotbal i v San Marinu v týmu La Fiorita. U fotbalu zůstal, už několik let pracuje jako hráčský agent. „Je to můj druhý fotbalový život,“ prohlásil. Kromě jiných zastupuje reprezentanta Denise Vavra.
Adam Petrouš | 46 let, obránce
Slávistický odchovanec to vzal na Letnou na druhý pokus a oklikou přes Rubin Kazaň, respektive vídeňskou Austrii. Měl vytvořit stoperskou dvojici s Petrem Lukášem, ale nefungovalo to, personální obsazení ve středu obrany se často měnilo. Už v lednu 2006 odešel do tureckého Ankarasporu, po štacích v Liberci, Aue, Admiře Wacker ukončil profesionální kariéru na Žižkově. Dál hrával v nižších soutěžích za Litol, Čelákovice, Neveklov, Zlaníky a naposledy Jíkev v 1. B třídě, než fotbalu nechal úplně. Po kariéře působil u mládeže ve Slavii nebo Příbrami, ale vrhl se i na podnikání v gastronomii. Vedle kavárny provozoval se společníkem síť restaurací, ovšem jeho parťák nesplácel stejně jako jiným půjčky, přivedlo ho to až do vězení a vše skončilo krachem. Mladší bratr jiného bývalého fotbalisty a trenéra Michala Petrouše pak rozjel e-shop s cyklistickým vybavením.
Zdeněk Pospěch | 45 let, obránce
Expres z pravé strany zálohy, který byl spolehlivý v obraně a výrazně se zapojoval do ofenzivy. Tenhle přestup z ostravského Baníku se náramně povedl. V zahraničí si zahrál za FC Kodaň a Mohuč, bohatou kariéru s 31 reprezentačními zápasy původně ukončil v roce 2017 ve své mateřské Opavě, ale pak za ni ještě znovu do zápasů naskočil. Ve Slezsku působil u A-týmu i mládeže. V nižších soutěžích se objevil po pauze na trávníku v Kravařích, platí za zapáleného golfistu. Podniká v realitách, spoluvlastní kavárnu.
Michal Kadlec | 39 let, obránce
Levý obránce či stoper se zařadil mezi nejúspěšnější posily Sparty, které se výborně zhodnotily, V případě bývalého hráče Slovácka, jenž na Letné strávil tři roky, odchodem do německého Leverkusenu. Po další zastávce v tureckém Fenerbahce se ještě na dvě léta na Letnou vrátil. Výtečnou kariéru uzavřel bývalý reprezentant teprve letos doma ve Slovácku v devětatřiceti letech. Ještě předtím se už začal etablovat jako televizní expert. „Baví mě to,“ netají. Zájem o něho je nejen kvůli českému fotbalu, ale i dění v bundeslize, s mikrofonem ČT v ruce byl vidět během EURO v Německu. Do trenérské kariéry se nehrne, užívá si volné víkendy, baví ho kolo a golf. Podílí se na podnikání táty Miroslava, vicemistra Evropy z roku 1996, který se věnuje hlavně realitám.
Tomáš Poláček | 43 let, záložník
Malý, ale šikovný, rychlý a technický hráč s vizáží zpěváka a bubeníka skupiny Tata Bojs a dobráckou povahou. Kmital na levém kraji zálohy či v jejím středu. Bývalý slávista, který si však v červenobílém připsal jen dva starty, zaujal v dresu Mostu natolik, že po něm pro mnohé Sparta překvapivě sáhla v létě 2005. Na Letné strávil jen jednu sezonu, další čtyři odkroutil ve službách Mladé Boleslavi. Zkusil to i v srbské Slobodě Užice, v nižších tuzemských soutěžích hrál za Blšany, Dolní Chabry, Přední Kopaninu, Slovan Bohnice, až zakotvil v TJ Jíkev na Nymbursku, kde i pracuje u klubového mecenáše. Provozoval kryosaunu a pohyboval se v byznysu s auty, jenže ho namočili do problémů. Ty ho dokonce podle informací jeho bývalých spoluhráčů dostaly na rok a půl za mříže.
Lukáš Zelenka | 44 let, záložník
Hříva andělských blonďatých kudrlin, podle které ho každý na dálku poznal, stejně jako díky specifickému stylu běhu, už je dávno pryč. „Beru to sportovně, raději jsem vlasy shodil úplně,“ říká smířeně Lukáš Zelenka. Naopak přibylo nějaké to kilo. Technicky vytříbený záložník přezdívaný „Zelí“ platil za ještě větší talent, než jakým byl jeho někdejší spoluhráč z Letné Tomáš Rosický. V sedmnácti odešel do Belgie, a když se po zastávkách v bruselském Anderlechtu a Westerlo v roce 2001 vrátil, stál klubového bosse Vlastimila Košťála raketu – 26 milionů korun! Nejvíc se Zelenkovi dařilo za Jiřího Kotrby, Jaroslav Hřebík ho chtěl předělat na komplexnějšího středopolaře. Zkraje roku 2006 přestoupil do tureckého Manisasporu, pak se znovu objevil ve Westerlo, byl i ve Slovácku, Honvédu Budapešť či Prostějově. Stránky bulváru jeden čas plnil konfliktem s manželkou Klárou, což se soudně táhne dodnes, i vztahem s někdejší fotbalistkou Dukly Veronikou Kozlíkovou. Dnes je členem výboru SK Mratín, figuruje na soupisce týmu z okresního přeboru a stará se o mládež.
Jan Šimák | 45 let, záložník
Jeho příchod na Spartu byl překvapivý, nebo lépe řečeno šokující. „Vydobyl“ si pověst geniálního záložníka, ale také enfant terrible, respektive promarněného obřího talentu českého fotbalu. Z Blšan se odpíchl do bundesligy, ale v Leverkusenu se neprosadil, víc toho nahrál za necelé čtyři roky německé mise v Hannoveru. Přiznal, že ho omámily peníze, a dokonce ukončil kariéru, jako důvod bylo uváděno psychické vyčerpání. Přesto se v létě 2004 objevil na Spartě. Kvůli dalším trablům absolvoval tříměsíční ústavní protialkoholní léčbu, mohl počítat s podporou majitele Daniela Křetínského i takového pedanta, jakým byl Jaroslav Hřebík. Do přípravy se vrátil v říjnu 2005 – a v prosinci odehrál šedesát minut v Lize mistrů proti Thunu. Nesedl si s koučem Michalem Bílkem, na jaře 2007 byl vyřazen z kádru a odešel do německé Jeny. Zkoušel to pak i ve Stuttgartu a Mohuči, v Táborsku, kde hrával v mládeži, na Střížkově či v Českých Budějovicích. S Lomem u Tábora postoupil až do třetí ligy, pustil se do studia trenérských licencí a v nynějším béčku Táborska začal dělat asistenta. „V civilu“ si našel práci skladníka, ale trénování vidí jakou svou budoucnost, zatímco k minulosti už se vracet nechce...
Martin Hašek | 54 let, záložník
Mazák, nejstarší z party. Dobovou terminologií štítový záložník podle gusta Jaroslava Hřebíka, je považován i za jeho „trenérské dítě“. Na Letné se v roli hráč – kouč potkali dvakrát (jednou i v Dynamu Moskva), potřetí to bylo v úlohách trenér – generální sportovní manažer. Druhé angažmá na Letné, během něhož si ještě zahrál Champions League, zabralo jen jednu sezonu, profesionální kariéru uzavřel v Příbrami. Z lavičky šéfoval vedle áčka i béčka Sparty Sokolovu, Pardubicím, Vlašimi, Bohemians, Ústí nad Labem a Zbrojovce Brno. Spolu s manželkou rozjel mateřskou Svobodnou školku Hašánek v Praze-Suchdole. „Teď se o ni ale hlavně stará syn Filip,“ jmenuje mladšího syna, který s velkým fotbalem skončil (starší Martin je po roce v druholigovém řeckém Makedonikosu zatím bez angažmá). Fotbalová hlava rodiny se nyní podílí na činnosti agentury syna vicemistra Evropy 1996 Luboše Kubíka mladšího s přesahem do USA. „Snažíme se zprostředkovat českým hráčům působení na amerických univerzitách,“ říká Hašek, který se věnuje i individuálnímu a skupinovému trénování nebo skautování.
Miroslav Slepička | 42 let, útočník
Jedna z mnoha libereckých akvizic Sparty, stejně jako třeba Libor Došek. Zdobila ho rychlost a důraz v osobních soubojích, mohl ale rozhodně dávat víc gólů. Po třech a půl letech se vydal do Dinama Záhřeb, kde potkal pozdější superstars Maria Mandžukiče či Dejana Lovrena. Do Sparty se po třech chorvatských titulech a štaci ve Fürthu vrátil, ale epizodně, zkusil si i fotbalové dobrodružství v Indii a zakotvil v Příbrami, kde začínal. Je fanouškem bojových sportů, dokonce si odskočil do MMA a před osmi lety mu stačilo k vítězství v kleci půl minuty. Loni si vyzkoušel i boxerský ring v Lucerně a protivníka pěstmi suverénně „rozbombardoval“. „V hlavě mám, že bych si rád zkusil box bez rukavic, ale mám zlomená obě zápěstí,“ říká. „Bojové sporty mám rád, věnuju se jim na udržovací úrovni.“ V druholigové Příbrami byl asistentem Tomáše Zápotočného, ovšem odešel a začal hrát za jiný městský tým Spartak v I. A třídě, kde se angažuje jeho bývalý kouč Josef Csaplár. „Dokud mě to bude bavit a bude sloužit zdraví, chci zůstat na hřišti,“ tvrdí Slepička.
Libor Došek | 46 let, útočník
Dlouhán s hlubokým hlasem a také postavou a výrazným profilem, díky němuž se mu s nadsázkou přezdívalo „český Zlatan“. Svádět souboje s ním ve vzduchu hrozilo inkasovaným gólem, ale nezřídka i nějakou tou bolestivou ranou. V ročníku 2005/06 patřil k nejvytíženějším hráčům, hodně na něho sázel v té následující i Michal Bílek, jemuž se kanonýr odvděčil dvanácti ligovými trefami. Celkem jich v české nejvyšší soutěži nasbíral 125. Vyzkoušel si i angažmá ve Škodě Xanthi, sezonu a půl strávil v Teplicích, pět ve Slovácku. V dobrém slova smyslu patří k inventáři brněnské Zbrojovky, jejímž je odchovancem. Svůj život s klubem prací v sekretariátu spojila už jeho maminka Jaroslava, on sám tam po konci kariéry v roce 2016 nastoupil jako vedoucí mužstva – a je jím dodnes.