Paříž píše historii! Zrození hvězdy, Enriqueho mistrovský tah i netradiční „quadruple“

PSG do zápasu vletělo opravdu zostra. Inter se od prvních vteřin pouze bránil a neměl žádnou odpověď na obrovskou aktivitu rychlíků z Paříže. Výsledkem bylo už ve 20. minutě dvougólové vedení francouzského celku, když se postupně trefili Ašraf Hakimí a Désiré Doué. Podle statistické společnosti Opta to bylo navíc vůbec poprvé v historii finále Ligy mistrů, co jeden z týmů skóroval dvakrát v úvodní dvacetiminutovce. „Začali jsme fantasticky. Před zápasem jsem cítil obrovské napětí, ale můj tým to zvládl dokonale,“ chválil kouč Luis Enrique.

Velký rozdíl mezi oběma soupeři byl vidět především v pohybu. A když se podíváme na věk základních jedenáctek, tak najdeme důvod. Zatímco Luis Enrique poslal do hry vůbec nejmladší finálovou základní jedenáctku v 21. století s průměrným věkem 25 let a 96 dní, Simone Inzaghi vsadil naopak na zkušenost a jako první poslal na hřiště od začátku finále hned tři hráče starší 35 let. Výsledkem byl největší průměrný věkový rozdíl mezi sestavami obou soupeřů (5 let a 146 dní) a drtivá výhra nažhavených mladíků.

Jestli je jeden člověk, který tuto propast ve stáří obou celků podtrhuje, tak je to francouzský supertalent Désiré Doué. Teprve 19letý útočník nejprve nezištnou přihrávkou vybídl k otevření skóre Hakimího, který bez problémů skóroval do prázdné branky, a další dva góly pak vstřelil sám. Nejmladší muž na trávníku se tak stal vůbec prvním hráčem v historii, který se ve finále Ligy mistrů přímo podílel na třech brankách. Za stavu 3:0 tak opouštěl hřiště jako hlavní nečekaný protagonista památného večera.

Na nepovedený večer v Mnichově bude chtít co nejrychleji zapomenout celý Inter, a nejvíc ze všech Federico Dimarco. Italský wingbek se stal smolařem úvodních minut a byl výrazně namočený v obou prvních gólech utkání. Nejprve si nepohlídal ofsajdovou linii, udržel Douého ve hře a pak nedokázal zabránit jeho přihrávce pro Hakimího. O pár minut později se navíc otočil při pokusu o zablokování rány mladíčka Douého a nešťastně srazil míč přesně do protipohybu gólmana Yanna Sommera.

Takhle si to asi představoval málokdo. Sázkové kurzy před utkáním byly poměrně vyrovnané, i když mírným favoritem skutečně bylo PSG. Ale že se zápas promění v exhibici, to muselo šokovat i ty největší pařížské optimisty. Výsledkem byl již zmíněný debakl 5:0 a vůbec poprvé se tak stalo, že finále Ligy mistrů skončilo pětibrankovým rozdílem. „Soupeř si jednoznačně zasloužil vyhrát. Jsme extrémně zklamaní. Tohle nebyl můj Inter, tým jsem nepoznával,“ bědoval zdrcený Simone Inzaghi.

Kdo naopak mohl skákat radostí, byl trenér na druhé lavičce. Luis Enrique po dvou letech v PSG dokázal to, co dlouhá řada jeho slavných předchůdců ne. Nechtěl stavět tým kolem jedné superhvězdy, ale rozložil sílu mezi všech jedenáct mužů na hřišti. A tento plán dovedl především ve druhé polovině sezony k naprosté dokonalosti. Kromě domácí ligy a poháru tak francouzského hegemona poprvé dotáhl i za tou nejcennější trofejí. „Je tu teprve dva roky a nesmazatelně se zapsal do historie klubu. Takticky i mentálně je naprosto neuvěřitelný a je i skvělý člověk. Pracovat s ním je opravdu radost,“ vynášel španělského stratéga do nebe hrdina finále Doué.

Vládce evropského fotbalu pro tuto sezonu. Vyhrát tři velké trofeje se povede opravdu jen výjimečně, ale Chviča Kvaracchelija tento počin posunul ještě o úroveň dál. Kromě úžasného treblu s PSG totiž dostane i medaili pro vítěze italské Serie A, kde v první polovině sezony nastoupil do sedmnácti zápasů a výrazně pomohl Neapoli, která nakonec dokráčela až k mistrovskému titulu. Gruzínský bojovník tak posbíral opravdu netradiční „quadruple“ a stal se noční můrou Interu, který hned ve dvou případech skončil těsně za týmy šikovného křídla.