Těžko jsem hledal další motivaci

Alespoň ne coby aktivní fotbalista. Pětatřicetiletý hráč svou bohatou kariéru ukončil. U fotbalu však zůstane, jen ještě neví, v jaké roli. Jako televizní komentátor? Jako trenér?
Slávista Radek Bejbl se s první ligou rozloučil sladce - v dresu Liberce pomohl porazit Spartu. Když šel v 85. minutě na hřiště, tušil, že je to naposledy. „Jsem rád, že jsme vyhráli, ale raději bych byl, kdybych mohl nastoupit k celému utkání,“ řekl Bejbl, který příští měsíc oslaví šestatřicáté narozeniny.
Nechystáte proto nějaký zápas, ve kterém byste se rozloučil se vší parádou?
„To teď v hlavě nemám. Ale asi nic takovýho dělat nebudu.“
Co vás nakonec přimělo ukončit kariéru?
„Vyhodnotil jsem si to tak, že už toho bylo dost. Má kariéra byla dost dlouhá a těžko se už do dalšího hraní hledala motivace.“
Cítil jste něco jako syndrom vyhoření?
„Trochu ano. Je třeba se zase věnovat něčemu jinému a jít trochu jinou cestou. Zkrátka udělat nějakou změnu.“
Možná hloupá otázka, ale jak se vůbec oznamuje ukončení kariéry?
(Usměje se) „Já vlastně náhodou. Ve středu jsem byl na golfu a tam jsem se potkal s jedním novinářem, který se mě ptal, co se mnou bude dál. Tak jsem mu to řekl. A je to venku.“ (opět úsměv)
Jak dlouho jste se rozhodoval?
„Nebylo to ze dne na den. Formovalo se to ve mně delší čas. Trvalo to asi tři čtvrtě roku.“
Bylo to těžké uvažování?
„Když mě to napadlo poprvé, tak to úplně příjemné nebylo, ale postupem času mohu říct, že to bylo úplně jednoduché.“
Co bylo tím prvotním impulsem?
„Když jsem se vloni na podzim zranil a byl jsem dva měsíce mimo.“
Bál jste se toho okamžiku, kdy s fotbalem seknete?
„Ani ne. Člověk samozřejmě přemýšlí, co bude dělat, až s aktivní kariérou skončí a čím se potom bude zabývat, ale že bych z toho měl strach, to zase ne.“
A je to skutečně defi nitivní? Historie sportu zná spousty velkých návratů...
„Hmmm. Připouštím, že třeba za nějaký čas dojdu k názoru, že bych si zase fotbal zahrál, ale to už bude na nižší úrovni. To se stát může, ale teď o tom opravdu nepřemýšlím.“
Ještě před rokem jste čekal na nabídku ze zahraničí. Nikdo se teď neozval?
„Ne, ne. Já jsem o to ani neusiloval. Svému manažerovi jsem žádný pokyn nedal.“
Co budete dělat dál?
V hlavě mám několik myšlenek. A možná až moc. Musím si je trochu utřídit a některé nápady vyřadit. Ale teď bych si chtěl dát nějaký oddechový čas, pořádně si užít prázdniny a v klidu to všechno promyslet.“
Prozradíte nějaké?
„Chtěl bych zůstat u fotbalu nebo u něčeho, co se fotbalu týká. To je obor, kterému alespoň nějak rozumím a nějaké zkušenosti jsem v něm nabyl.“
Co například novinařina? Na EURO jste spolukomentoval zápasy...
„To teď nedokáži říct. Sice nezakrývám, že se mi ta práce líbí a že je pro mě zajímavé spolupracovat s televizí, ale ještě uvidím, jak se to bude dál vyvíjet.“
Patří k oněm myšlenkám i trénování?
„Trenérskou kvalifi kaci bych si zvýšit chtěl a v budoucnu třeba studovat profesionální licenci UEFA, ale v nejbližší budoucnosti trenérské ambice, alespoň co se týče profesionálního fotbalu, nemám.“