Horváth: Reprezentace je pro mě něco jako sci-fi
Deník Sport to vidí stejně jako šéf svazu Ivan Hašek. Nejlepším hráčem podzimu byl plzeňský kapitán Pavel Horváth. Válel jako z partesu, Hašek se proto na něj vyptával u reprezentačního kouče Michala Bílka.
Ovšem neuspěl, prý nestačí pohybově. „Reprezentace je pro mě uzavřená věc,“ reagoval včera Horváth v areálu plzeňského Gambrinusu, kde se spoluhráči Janem Rezkem a Petrem Jiráčkem vedl exkurzi po světoznámém pivovaru.
Trenér Bílek s nadsázkou řekl, že vás nenominoval i proto, že na vás nejsou v reprezentaci trenky. Co tomu říkáte?
„Doufám, že to Michal myslel ve srandě. Nechci to komentovat, myslím, že pro mě je reprezentace uzavřená, máme lepší hráče na můj post. Nepřemýšlím o tom, že bych se do reprezentace vrátil, je to pro mě něco jako sci-fi. Ale tyto spekulace mě povzbuzují do dalších výkonů.“
Máte největší velikost trenýrek?
„Možná, že jsou ještě větší čísla. I když dobrým hráčům to šijou na míru. (směje se) Myslím, že nejde o to, že bych si nevěřil, ale pět šest zápasů do měsíce mi stačí. Přidávat k tomu cestování a další utkání, to by pro mě možná bylo už moc.“
Naštval vás Bílek, když prohlásil, že na mezinárodní fotbal nestačíte pohybově?
„Zdravě mě naštval. (usmívá se) Má pravdu v tom, že od doby, co jsem odešel ze Sparty, jsem nějaké kilo přibral. Budu se snažit mu ukázat, že jsem schopen se do těch trenek vejít.“
Jako příklad dával zápas Sparty s Arsenalem, v němž jste nastoupil...
„Myslím, že tam bylo pomalých hráčů víc.“
Vyhovuje vám, když máte kolem sebe rychlostně vybavené spoluhráče, jako nyní v Plzni?
„Přesně tak, kluci kolem mě jsou polovina mého výkonu. Kdybych hrál v kterémkoli jiném mužstvu, měl bych to těžší. Vím, že toho moc nenaběhám, jenže když se koukám na hokejisty, je to skoro to samé, stačí být ve správný moment na správném místě. Nepotřebuju běhat třicetimetrové sprinty, potřebuju si odskočit na tři čtyři metry, abych měl trošku prostoru, a pak záleží na klukách, jak to odběhají. Na tom je založená celá moje hra. Někomu se to líbí, někomu ne. Tak to prostě je. Jsem rád, že jsem v Plzni, protože typy jako Réza (Rezek), Milan (Petržela), Jiras (Jiráček), Limba (Limberský) nebo Rajty (Rajtoral) jsou hodně výjimeční. Pohybem i tím, že umí kopat. Vynahrazují pak ty moje trenky.“
Měřil jste si někdy, kolik jste za zápas uběhl kilometrů?
„Já naběhám hodně, ale pomalu. Kolem deseti kilometrů. Je to zkreslující, kluci na stranách sprintují, pak však dvě minuty nejsou ve hře, kdežto ve středu jedu pořád. Třeba bych v testech uběhl víc než Réza. Možná. Ale neříkejte mu to.“
Ve čtvrtek jste prodloužil s Plzní smlouvu do roku 2012. Byla jednání složitá?
„Dohodli jsme se celkem v pohodě, moje vyjednávací pozice byla dobrá. (culí se) Myslím, že panuje oboustranná spokojenost, doufám, že klub nezklamu.“
