Španělsko a Barcelona. Nejlepší reprezentační a klubový tým světa. Taková opojná výzva se otevřela před Václavem Pilařem, záložníkem Viktorie Plzeň, který si slibným výkonem proti Ukrajině podržel místo i ve výběru trenéra Michala Bílka. „Budou to krásné zápasy,“ těší se na ně.
Kariéra Václava Pilaře nabrala obrátek tryskového motoru. Přestup z Hradce Králové do Viktorie Plzeň, postup do Ligy mistrů a povolání do reprezentace. A odměna přichází: mohl by nastoupit proti Barceloně a Španělsku, nejlepšímu klubovému a reprezentačnímu týmu světa.
Netočí se vám ze všeho trochu hlava?
„To není na nějaké trápení, spíš je to hezké. Po postupu s Viktorkou Plzeň do Ligy mistrů jsem dostal šanci hrát za reprezentaci celý zápas, což bylo poprvé. Tak jsem si to chtěl především užít a snažil jsem se, abych podal co nejlepší výkon.“
Reprezentace a Liga mistrů, to jsou splněné dětské sny. Může přijít ještě nějaký?
„Já jsem především rád, že se nám to podařilo. Na nic dalšího nyní nemyslím. Máme s Plzní šest krásných zápasů před sebou, tak si to chceme nyní vychutnat a nepřemýšlet, co má být po tom.“
K tomu možná i reprezentace, závěr kvalifikace, další těžké a odpovědné duely. Není to moc?
„To je přece krásné. Španělsko je něco jako Barcelona, půlka kádru je stejná. Určitě se toho nebojím, já jsem rád, že jsou takové zápasy přede mnou. V každém budu chtít předvést maximum a úplně se odevzdat. Nebojím se, že by toho bylo moc.“
Nehrozí, že zpychnete?
„Já věřím, že ne, že nejsem ten typ člověka. Zpychnout nechci. Hlavně není proč. Jsem pořád teprve na začátku kariéry, zatím jsem toho tolik nedokázal. Věřím, že toho mám ještě hodně před sebou.“
Na první vystoupení reprezentace v nové sezoně v Norsku jste pozvánku nedostal. Doufal jste nyní, že přijde?
„Moc jsem si to přál. Nakonec pozvánka přišla, ale ve Skotsku jsem seděl na tribuně. Moc jsem si přál nastoupit, protože atmosféra byla úžasná. Tolik lidí a všichni fandili. To byl super zážitek. Dostal jsem příležitost až ve druhém zápase a na celých devadesát minut. To jsem moc rád.“
Nebylo vám líto, že jste nenastoupil vedle českých hvězd Rosického a Baroše?
„Já je aspoň zažil na srazu a seznámil se s nimi. Byl bych rád, kdybych si s nimi zahrál, ale to se nedá ovlivnit. Kapitánem byl Pláša (Jaroslav Plašil), řekl mi, že se nemám bát, držet balon a zbytečně ho neztrácet. Tomáš Rosický přišel o poločase do šatny a chválil nás, že je to dobrý. Za tyto rady jsem rád.“
Protože někteří zkušení hráči jsou zranění nebo v trestu, mluví se o vás jako o muži do základu proti Španělsku. Co na to řeknete?
„Já budu rád, když se dostanu vůbec na hřiště. Zahrát si proti takovému týmu je zážitek.“
Na koho se těšíte nejvíc?
„Je tam řada dobrých hráčů, Iniesta, Xavi, nebo Villa, ten umí dávat góly. Ten tým je výborný.“
Španělsko a Barcelona. Není toho moc najednou?
„Je to hlavně hezké. Postoupili jsme do Ligy mistrů a dostali takový los. A nevadí mi, že se s některými hráči potkám dvakrát. Třeba Iniestu a Xaviho.“
Mistr Evropy 1976 Karol Dobiaš vám vyčítá, že někdy moc kličkujete. Berete jeho kritiku?
„I trenéři po mně chtějí, aby zkoušel jít jeden na jednoho. Tak to zkouším. Určitě je ovšem na čem pracovat. Každou takovou radu od zkušených beru. Nikdo není dokonalý.“
Říká se vám ´hradecký Messi´. Jaké to bude potkat toho skutečného?
„Já ho viděl zatím jen na obrazovce. A strašně ho obdivuju. A teď bych měl proti němu nastoupit a můžu ho okouknout, jaký je v realitě. Takže další sen.“