Třetí výhra v řadě! Fotbalisté Slavie najíždí na vítěznou vlnu. A trenér František Straka jásá. „Šli jsme na dno a nechali na hřišti všechno,“ prohlásil po vítězném utkání s Plzní (2:1). Jeho svěřenci prý konečně ukázali SLÁVISTICKÉ SRDCE!
Dlouho byl schovaný na střídačce. Fanouškům se neukazoval. Když na chvilku vystrčil hlavu, slávistický kotel ho „odměnil“ nenávistným skandováním. Pak ale „sešívaní“ vyrovnali, zanedlouho přidali druhý gól. A všechno se změnilo.
Jako za starých časů František Straka poskakoval u lajny. Žil s týmem. Emotivně udílel pokyny. Když si fanoušci Slavie proti trenérovi zakřičeli, z protější tribuny se ozval nesouhlasný pískot. Straka si po vítězství nad mistrem získal na svou stranu další fanoušky.
Vnímáte, že pokřiky „Straka ven“ pomalu ustávají?
„Plně se věnuji mému mančaftu. Dávám jim pokyny, žiju s nimi. Snažím se pro Slavii odvádět co nejlepší džob. Přišel jsem, abychom tu něco nastartovali, aby parta kluků s trenérem táhla za jeden provaz. Vlastně všichni, co tady pracují, musí táhnout za jeden provaz.“
Ale toho, že někteří diváci na vás reagují pozitivně, si nelze nevšimnout.
„Už před příchodem jsem říkal, že se všechno bude odvíjet od jedné věci – a to jsou výsledky. Když je budu mít, tak nenávist možná bude menší. V sobotu jsem měl jednu nepříjemnou situaci, ale nechtěl bych o ní mluvit.“
Zaznamenal jste třetí vítězství v řadě. Kam Slavia míří?
„Že jsme tři zápasy neprohráli, toho si musíme vážit. Ale víte co… Jeden z aspektů je pokora. Ještě jsme ničeho nedosáhli. Hráči nesmí polevit. S třemi body jsem spokojený. Hráli jsme proti šampiónovi, který ukázal svou sílu, a porazili ho. Snad v tomto trendu budeme pokračovat i nadále.“
Úvod zápasu byl přitom ze strany Slavie rozpačitý…
„To je pravda, hráli jsme pasivně. Koledovali si o další góly. Musíme být rádi, že jsme prohrávali jenom 0:1. To je kritika na první půl hodinu. Zbraně jsme však nesložili, hráli jsme na protiútoky, z kterých jsme vstřelili dva góly. Po přestávce byla naše defenziva velice dobrá. Byla základem úspěchu. Taky jsme měli samozřejmě štěstí, ale to k tomu patří. Hlavně ten elán, srdce, ta obrovská vůle, která tady je – to všechno zafungovalo. Kluci šli na dno a nechali tam všechno. To mě moc těší.“
Uvědomujete si, že kdybyste v minulosti Plzeň nezachránil před sestupem, nemusela letos hrát Ligu mistrů?
„Mě opravdu těší, kde dneska Plzeň je. Řadu kluků jsem trénoval. Mluvil jsem například s Pavlem Horváthem, Milanem Petrželou, Davidem Bystroněm… Kluci chápou, že jsem tam udělal dobrej kus práce. To, co se tam vybudovalo, má opravdu velkou budoucnost. Teď jim jenom možná schází takový ten poslední kick, jak já říkám. Drajv. Když hrajete – středa, neděle, středa – je to náročné. Zažil jsem to ve Spartě, kdy v závěru podzimní sezony už kluci čekali na konec.“
Momentálně se daří talentovanému Martinu Hurkovi. Proti Plzni vstřelil vítězný gól, skóroval i do sítě Českých Budějovic. Jak jste s ním spokojen?
„Hráče, kteří mají hlad a chtějí něco dokázat, mám rád. Martin je skromný kluk. Působí introvertně, ale musí být extrovert na hřišti. Má úžasnou levou nohu. Překvapuje mě, jak 18letý kluk dokáže vyřešit situaci. Potvrzuje, že tu máme talent, který by mohl vyrůst v nového Rosického nebo Nedvěda. Ale postarám se o to, aby nám zase nevyrostl do nebe. I vás (novináře) chci poprosit, abyste byli s chválou skromnější. Musíme hráče držet při zemi.“
