Plzeň utrpěla odchodem Petra Jiráčka do Wolfsburgu a pravděpodobným trestem pro Davida Bystroně za doping citelnou ztrátu. Oba byli základními kameny sestavy, která excelovala na domácí scéně a prodrala se do Ligy mistrů. Jak si v rolích jejich nástupců vedou záložník Vladimír Darida a obránce Václav Procházka? Jsou rovnocennou náhradou? Kouč Pavel Vrba soudí, že ano.
Odchod i jednoho klíčového hráče bolí. V případě Plzně jsou to hned dva. A když se navíc v případě Petra Jiráčka jedná o reprezentanta, bolí to o to víc. Viktoria však věří, že „nové“ Jiráčka i Bystroně má.
Především náhrada za Jiráčka uprostřed zálohy je klíčová, byl to motor týmu. Teď má jeho roli převzít jednadvacetiletý Vladimír Darida. „Věřím, že Vláďa k tomu předpoklady má. V mých očích jsou si s Jirasem povahově podobní, on je také pracovitý. Co se týká fotbalu, mají stejný přístup,“ říká kouč Plzně Pavel Vrba.
Darida jde podobnou cestou jako Jiráček. Ten přišel do Plzně ze Sokolova, jeho nástupce tam loni na jaře úspěšně hostoval, proto si jej v létě Viktoria stáhla zpátky.
Na podzim nedostal tolik příležitostí, kolik si představoval, teď však přichází jeho čas. „Bude záležet jen na něm. Já věřím, že by sázka na něj mohla být tou správnou,“ uvádí Vrba.
Jako o velkém talentu se o Daridovi mluví delší čas. Ještě víc po prosincovém utkání s AC Milán v Lize mistrů, ve kterém po půlhodině nahradil právě Jiráčka, který se zranil. Spolupráce s Pavlem Horváthem ve středu pole fungovala skvěle.
„Po tom zápase, kdy bylo víceméně jasné, že Jiras odejde, jsem Vláďovi říkal, že je to odteď pravděpodobně na něm. Že by to měl převzít. Věk na to už má, nějaké zkušenosti v Sokolově nabral,“ myslí si lídr mužstva Pavel Horváth.
Na jeho zkušenosti a vůdčí schopnosti Vrba spoléhá. Ví dobře, jak vedle Horvátha „vyrostl“ Jiráček. „Pro každého hráče je výhoda, když nastupuje s Horváthem. V soutěžních utkáních je to moje prodloužená ruka, dokáže klukům poradit,“ podotýká Vrba.
„Oba jsou fyzicky dobře připravení. Myslím, že dopředu má Vláďa velmi dobré schopnosti, jen je potřeba trošku na něj volat dozadu,“ culí se Horváth. „Protože na to, jaký má fond, a teď ho trošku poškádlím, by mi mohl víc pomáhat dozadu.“
Výhodou technického záložníka je, že je s týmem dlouho, má zažitý jeho styl, nemusí si na něj zvykat. To naopak bude nutné u stopera Václava Procházky, jenž má vytvořit stoperskou dvojici s Mariánem Čišovským. Navíc v Mladé Boleslavi, odkud přišel, hrál na pozici defenzivního záložníka.
„Je trochu rozdílné hrát na stoperu a na defenzivním záložníkovi, ovšem při stylu hry, který praktikuje Plzeň, se hodně zapojuji do rozehrávky, což jsem vlastně dělal v Boleslavi,“ říká Procházka.
„Venca se nebojí hrát, čímž nahrazuje svým způsobem kvalitu Bystroně. Za měsíc, co je s námi, kvalitu prokázal,“ pochvaluje si Vrba. A jak se s novým kolegou sžívá Čišovský? „Je to dobrý od prvního tréninku. Stylem hry jsou si s Bizim (Bystroněm) podobní. Bude nám to klapat.“
Menší potíží může být, že Procházka je stoper pravý, takže to má přes nohu. „Jenže nikdy jsem neměl problém hrát i levou nohou, nejsem vyloženě pravák,“ uklidňuje Procházka.
