20,6. Tolik činil věkový průměr šesti záložníků a útočníků, kteří nastoupili v základní sestavě Sparty na hřišti Slovácka. Bylo z toho jasné vítězství 4:1 a zatím nejlepší výkon týmu v sezoně. „Tohle je cesta, po které chceme jít,“ radoval se kouč pražského týmu Vítězslav Lavička. Věří, že vede do ráje. A nikoli do pekla, jak varují někteří škarohlídi.
Už ve druhém kole proti Příbrami vykazoval věkový průměr sparťanské zálohy 21,4 let, ale to jej ještě kazil pětadvacetiletý Mario Holek. Na Slovácku místo něj dostal šanci o čtyři roky mladší David Pavelka, a tak se čerstvý rekord opět měnil.
„Průměrný věk základní sestavy ACS dnes na Slovácku = 24 let. Bez obranné čtveřice = 20,8 let. Perspektiva,“ glosoval to spokojeně na Twitteru člen sparťanského představenstva Jakub Otava. Druhý údaj přitom zkresloval třiadvacetiletý gólman Tomáš Vaclík, bez něj se zbytek sestavy dostal dokonce na číslo 20,6.
To ovšem nic nemění na tom, že sparťanský funkcionář měl v Uherském Hradišti na dobrý pocit nárok. Mladíci v rudých dresech totiž domácí před plným stadionem totálně znemožnili. „Devatenáctiletá záloha Sparty nám nepůjčila balon,“ kroutil nevěřícně hlavou kapitán Slovácka Jan Trousil.
V historii Sparty jde o extrém – ale nikoli trvalý. Nejpozději na zápas play off Evropské ligy v Rotterdamu už bude k dispozici třicetiletý kapitán Marek Matějovský, který věkový průměr středové řady českého vicemistra zvýší. A v útoku má jisté místo Leonard Kweuke, v pětadvaceti letech už taky žádný zelenáč.
„V každé řadě máme zkušeného hráče, v obraně hned několik,“ tvrdí proto Otava. Motto sparťanské personální politiky zní následovně: Nikde nekoupíme lepšího hráče, než kterého si vychováme. A na Letné věří, že ve výjimečném ročníku 1992 se najde fotbalistů pro áčko hned několik.¨
Škarohlídi změnám nevěří
Přesto se na razantní generační obměnu dívají mnozí skrz prsty. „Spousta fanoušků dlouhá léta volala po tom, abychom dávali větší prostor odchovancům. A teď, když tak činíme, se setkáváme s opačnými reakcemi,“ krčí rameny Otava.
Je to skutečně paradox. Dlouhá léta platilo, že Sparta lehkomyslně pouštěla své hráče jinam, aby je pak za těžké peníze kupovala zpět. A to až poté, co se drahé posily odjinud neuplatnily. Dnes volí nejbohatší český klub mnohem logičtější a ekonomičtější strategii, a přesto čelí pochybám.
„Skutečnou sílu kluků ukážou až těžké zápasy, ale my jim věříme, protože ve Spartě vyrostli,“ říká Otava. „Chceme stavět na generaci, která se nám povedla.“ Přitom zdaleka nejde jen o šestici, která hrála od první minuty v Uherském Hradišti.
Jako náhradník si tam odbyl ligový debut i devatenáctiletý Matěj Hybš, k dispozici jsou dále zraněný Ladislav Krejčí, Tomáš Přikryl a trio Jakub Brabec, Roman Polom, Milan Jirásek, které nastoupilo za třetiligové béčko v Písku (0:0).
Početné enklávě mladíků museli už v létě udělat místo veteráni Erich Brabec a Libor Sionko, teď jejich nástup odnášejí i příslušníci střední generace. Holka čeká s Peterem Grajciarem úděl stabilního náhradníka, Andrej Kerič nebo Jakub Podaný se už nevejdou ani na lavičku.
I proto ve Spartě už víceméně neuvažují ani o žádných posilách, byť trenér Vítězslav Lavička v minulém týdnu případné rozšíření kádru striktně nevylučoval. „Nechceme přivádět zkušené hráče na sílu,“ hlásí Otava. „V minulosti jsme se tak zachovali několikrát – a většinou to nevyšlo.“
