UNIKÁTNÍ FOTO | Dětství trávil na ulici v ghettu zimbabwského hlavního města Harare. S kamarády hrál každou chvíli fotbal nebo sháněl jídlo pro své mladší sourozence. Tvrdě dřel ve škole a po večerech se učil, aby vystudoval a mohl se stát třeba právníkem. Objev této fotbalové sezony, sparťan Costa Nhamoinesu, rozhodně není žádná zhýčkaná hvězda. Pro Sport Magazín se rozpovídal mimo jiné i o svém dětství a přidal několik svých archivních fotek.
Pamatujete se na své první kopačky?
„Ano. Sice si už úplně přesně nevím, kolik mi bylo, když jsem je dostal. Zato vím, že jsem měl pro každou nohu jinou kopačku. Na levačce jsem nosil kopačku Nike Temple, na pravačce Power. Jeden kamarád přinesl jednu, já někde splašil druhou a dali jsme to dohromady. Že šlo o úplně odlišné kopačky? To nebylo podstatné. Hlavní bylo, že jsem vůbec nějaké měl.“
Předtím jste hrál na boso?
„Jo, bez bot. Ale odkdy jsem vlastně ty kopačky měl? Někdy od střední školy a tam jsem byl od čtrnácti do osmnácti.“
Kde jste s kamarády váleli fotbal?
„Kde se dalo. Přišli jsme ze školy, vzali si malý míč a běželi jsme na ulici. Tam jsme si z něčeho, jako je třeba tohle (ukazuje na flašku neperlivé vody), udělali brány a už se hrálo. Pro zábavu! Takhle jsme se učili fotbal.“
Byla to asi velká výhoda, když jste pak mohl vyběhnout na plac v kopačkách.
„Samozřejmě (usměje se). Psychologická a taky praktická. Když hrajete naboso, hrozí vám často drobná zranění. Máte-li boty, nemusíte mít z tohohle strach a můžete se koncentrovat jen na fotbal. To je velká výhoda.“
Zvláště když jste asi nehráli na trávě…
„To teda ne. Hráli jsme na normální cestě. Bez trávy. Ta byla u nás jen na pár školních stadionech.“

Sparta hraje v sobotu na hřišti posledního Baníku, duel sledujte od 16.45 ONLINE zde:
