Cítil se bezradný. Na lavičce hráči, kteří aktuálně nemohli týmu pomoct a na hřišti rozklížená sestava. Do toho hrubka brankáře Přemysla Kováře, který nabídl Znojmu třetí gól a tím pádem vítězství. Liberecký trenér David Vavruška byl po porážce 1:4 s nováčkem mrazivě upřímný. „Chceme jít do pohárové Evropy a nejsme schopní zvládnout naši ligu,“ prohlásil.
Jak byste shrnul prohru 1:4?
„Něco se na hřišti začalo dít až od naší vstřelené branky. Místo abychom zápas dohráli v klidu, vlastní nedisciplinovaností a naivitou jsme se o vedení připravili. Prostě momentálně nejsme v pohodě, abychom to zvládli. Naše hra se z hlediska defenzivy zhroutila.“
Proč?
„Ti hráči na hřišti, to je vše, co nám zbylo. Víc jich nemáme. Na lavici sedělo pět kluků, se kterými jsem hrál Juniorskou ligu. Od toho se všechno odvíjí. Snažíme se o čtvrté místo, je to náš cíl. Ale je třeba zvážit, jestli má smysl za této situace bojovat o Evropu, když nejsme schopní zvládnout naši ligu. Kádr by se musel rozšířit. Vezměte si, kolik toho mají v lize odehrané Pimpara, Pokorný… Pak se to sype.“
Kdy čekáte návrat záložníka Sergeje Rybalky, který odletěl na Ukrajinu vyřídit si nová víza?
„Nečekám ho.“
Jak to?
„Podle mých zpráv se do konce ligy nestihne vrátit. Ale to je otázka spíš na sportovní vedení klubu. Já počítám s hráči, kteří tady trénují. A Rybalka netrénuje.“
Jak to, že jste postavil na hrot útoku levého beka Fleišmana, když byl k dispozici Budnik?
„Budnik byl čtrnáct dní na Ukrajině, vrátil se včera večer. Můžeme se v pátek sejít, dát si večeři a pak hrát. (ironicky) Fleišman byl v podstatě jediná varianta. Pak jsem dopředu posunul Frýdka, který nám trošku neplnil úkoly v záloze. Na hřišti se toulal.“
Stoper Pimpara dopředu jít nemohl? Na podzim v útoku zaskakoval?
„To je prašť jak uhoď.“
V čem je ještě problém Liberce?
„Pořád mám pocit, že nejsme do zápasu položení. Jako by nás něco rozhazovalo. Celá souhra týmu má obrovské trhliny. Coufal dostane v osmé minutě žlutou kartu a má to v hlavě. Neví, jestli má zastavit útok. Rozhazujeme se sami a bohužel nemáme kam sáhnout.“