Jan Morávek si proti Lichtenštejnsku odbyl první start v reprezentačním áčku. Nastřelil břevno, málem se dočkal gólu. Na druhou stranu měl v zápase pár rozpačitých momentů, kdy některé situace mohl řešit lépe. „Vím, že mám na čem pracovat,“ říkal po utkání jednadvacetiletý záložník.
Morávek si svůj debut pod trenérem Bílkem užil. „Hrát v záloze s takovými jmény jako Rosický, Plašil, Hübschman je obrovská čest. Moc jsem si to užíval, snad to nebylo naposled,“ doufá záložník hostující v bundesligovém Kaiserslauternu.
Měl jste před utkáním trému?
„Kluci mi před zápasem hodně pomohli. Říkali, ať klidně kazím, hlavně ať to odmakám, že se nic neděje. Za to jim ode mě patří obrovský dík.“
Berete tři body jako splněnou povinnost?
„Možná, že lidi čekali výsledek šest, sedm nula. Já si myslím, že ta doba je pryč. I takoví trpaslíci jsou nepříjemní, okopávaj, brání. Není to nic jednoduchého. Můžeme být za tři body rádi, jsme spokojení.“
Očekával jste po úvodním rychlém gólu, že se budete takhle trápit?
„Tam byly ještě další šance, které volaly po gólu. Třeba ta moje střela. Viděl jsem, že nahoře je místo, ale zvednul jsem to moc. Škoda. Druhá uklidňující branka prostě chyběla. Oni měli několik nebezpečných situací z brejků. Zaplaťpánbůh, že jsme to zvládli.“
Jak jste si vyhověl Plašilem a Rosický, typově podobnými hráči jako vy?
„Už den před zápasem na tréninku jsme hráli spolu. Měli jsme za úkol se tam točit a vířit pohybem, aby to Lichtenštejnci měli těžší. To se nám relativně dařilo. Myslím, že to bylo v pořádku. Pro mě to byla radost s takovými hráči nastoupit a moc si toho vážím.“
Řekl jste si dnešním výkonem o další nominaci do národního týmu?
„Teď mám před sebou mistrovství Evropy jednadvacítek, nejdřív se těším na tuhle akci. Pak už bude záležet jen na mně. Jestli budu nastupovat v bundeslize, dál se vyvíjet. Vím, že mám na čem pracovat a určitě se chci zlepšovat.“