Nikdy by nepomyslel, že by mohl být nejlepším střelcem reprezentační historie. Přesto jím je. Habán Jan Koller nasázel v českém dresu nevídaných 55 gólů. Svůj neobyčejný příběh vypráví detailně v knize speciální edice deníku Sport. Ale než si zobnete z úryvků, probereme s legendárním dvoumetrovým dobračiskem žhavou současnost - šance jeho nástupců na blížícím se evropském šampionátu. V rozhovoru pro iSport Premium ale prozradil i svůj názor na kauzu Kúdela, vynechání Bořka Dočkala z nominace či spolupráci Pavla Vrby s Tomášem Rosickým ve Spartě.
Zažil tři závěrečné turnaje EURO. Odehrál na nich 10 zápasů, vstřelil 3 góly a postaral se o 2 asistence. Na památném mistrovství Evropy v Portugalsku v roce 2004 sahal dokonce po finále. Nyní už nedočkavě vyhlíží, jak na tento odkaz navážou reprezentační následovníci. „Náš nároďák sílu má,“ ujišťuje Jan Koller necelé dva týdny před startem největšího fotbalového svátku starého kontinentu.
Hodně fanouškům současný národní tým připomíná stříbrnou reprezentaci z EURO 1996. Jiní nadhazují, že tohle mužstvo by mohlo zopakovat portugalskou jízdu. Vezete se také na této optimistické vlně?
„Náš nároďák jde určitě nahoru. Výsledky v kvalifikaci mistrovství Evropy i v Lize národů, kde se kluci probojovali do nejvyšší skupiny, to potvrzují. Když je tým zdravotně v pořádku, svou sílu rozhodně má. Hlavně díky Slavii, která dodala a dodává do reprezentace nejvíc hráčů. Včetně Součka a Coufala, kteří už v Edenu nejsou. Slavia také do nároďáku dodala pozitivní atmosféru z klubu a národní tým šlape.“
Takže mu na evropském šampionátu věříte?
„Když hráči budou zdraví a ve formě, jsem směrem k EURO optimista. Mužstvo by mohlo předvádět dobrý fotbal. Snad bude vážné zranění Lukáše Provoda, které mě moc mrzí, jedinou nepříjemnou ztrátou.“
Co se vám na fotbale v podání Šilhavého party nejvíc líbí?
„Nemáme zase úplně top individuality, jaké mají třeba Belgičani. Ale umíme hrát perfektně jako tým. Dokážeme se semknout. A naše hra má hlavu a patu. Kluci hrají kompaktně a zároveň účelně. Umí dostat i velké týmy pod tlak. Naposledy se o tom v Praze přesvědčila Belgie. Hlavně jsou za nimi výsledky.“
Není stěžejní rozdíl mezi bývalou a aktuální reprezentací právě v tom, že momentálně národní mužstvo nehraje při zdi, tedy z hlubšího obranného bloku, nýbrž aktivně? Na předchozím EURO v duelu se Španěly se Češi stáhli před vlastní šestnáctku a pouze čekali, jestli favorita ubrání a jestli se jim směrem vpřed povede jeden brejk.
„Právě tu aktivitu přenesli do nároďáku hráči Slavie, která se prezentuje už delší dobu tímhle způsobem. A úspěšně! V Evropské lize a Lize mistrů aktivní hrou trápila favority. A když je v reprezentaci větší počet hráčů z Edenu, tak to prostě přenesli i tam. Mají to v sobě zakořeněné. Trenér Šilhavý toho dokázal využít a dá se na to koukat. Kluci jdou do zápasu s tím, že chtějí vyhrát, a je jedno, jestli je na druhé straně Belgie, Španělsko nebo Andorra.“
Zlom však nastal až po pětigólovém debaklu v Anglii, kde Češi zaparkovali autobus.
„Jasně. Ve Wembley byl vidět od nás velký respekt. Ale od té doby se to hodně zlepšilo.“
Stalo se tak podle vás zásluhou kouče Jaroslava Šilhavého? Nebo využil šance, kterou mu Trpišovského Slavia dala, a on byl ochotný změnit svoji původní strategii?
„On Slavií sám prošel, takže věděl dobře, jaké má hráče v kabině a na jaký způsob hry jsou nastavení. A dokázal toho využít.“
Je velká výhoda, když národní dres oblékne hodně hráčů z jednoho klubu? Vy jste byl totiž součástí národního celku složeného z krajánků rozesetých po celé Evropě. Přesto jste pod koučem Karlem Brücknerem mohli hrát spolu poslepu.
„V naší době bylo v mužstvu dvanáct individualit, které hrály prim v největších evropských klubech. Z české ligy se do reprezentace prakticky nikdo nedostal. Ale teď, když je jiná situace, je toho třeba využít. Při postupu do čtvrtfinále mistrovství Evropy 2012 hráli prim Plzeňáci, kteří se probojovali pod Pavlem Vrbou do Ligy mistrů. Nyní přišla éra slávistů. Holt už nemáme takové hvězdy v top evropských klubech, které by to táhly, a musíme spoléhat na kolektivní hru. A když se to takhle sejde v jednom klubu, byl by hřích to nevyužít.“
Můžou vyrůst megahvězdy z Tomáše Součka či Vladimíra Coufala?
„Tomáš už potvrzuje, že na svém postu patří k nejlepším hráčům Premier League. Má na to, aby přestoupil do ještě věhlasnějšího klubu. I díky svému charakteru. Je to kluk, který tvrdě pracuje a má pokoru. I když jde o defenzivního záložníka, je to momentálně náš nejlepší hráč a lídr národního týmu.“
Čekal jste, že skočí rovnýma nohama do nejvyšší anglické soutěže a de facto přes noc se adaptuje na vysokou rychlost a intenzitu?
„Nečekal jsem to. Opravdu mě příjemně překvapil. Myslel jsem si, že na Premier League nemá. Tímto se mu omlouvám. Opravdu jsem si myslel,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
