Jak na Dány? Vezměte jim oblíbenou hračku, děsí hlavně střelecký apetit
Dánský dynamit explodoval! Na EURO to v posledních dvou zápasech odnesli Rusové a Velšané, kteří slízli od Seveřanů čtyři góly. Mimochodem, čtyři a více branek dvakrát po sobě dosud v historii evropských šampionátů ještě žádné mužstvo nevstřelilo. Palebná síla však není jedinou zbraní pluku přemýšlivého kouče Kaspera Hjulmanda. Češi se musejí nachystat na kompaktnost, variabilitu, střelecký apetit či šikovnost jednoho falešného křídla. Ale rozebereme si to postupně a přidejme, kudy by mohla vést cesta k překonání složitějšího rébusu, než nabídli Nizozemci.
Trenér s rozhledem a nadhledem
Abychom pochopili pilíře dánské hry, musíme si krátce představit myšlení hlavního vojevůdce a stratéga kouče Kaspera Hjulmanda. Jeho základní charakteristika: lidskost a odbornost. Není to rozhodně primitivní člověk. Naopak. Vystudoval byznys na univerzitě na Floridě, má široký rozhled a neustále se vzdělává.
Než převzal vládu nad národním týmem, absolvoval spoustu rozhovorů s elitními dánskými podnikateli, politiky, umělci, sportovci, aby identifikoval dánskou DNA. „Abyste někam mohli dojít, musíte nejdřív zjistit, kdo jste,“ vysvětlil.
O jeho lidskosti se mohli všichni přesvědčit, když po kolapsu Christiana Erikssena mluvil se slzami v očích o tom, že nejdůležitější jsou v životě zdraví a mezilidské vztahy. Sám jde příkladem. Jeho nadřízení i podřízení se shodují: „Nikdy jsme neslyšeli, že by řekl o někom něco špatného.“
Tuhle kulturu vytváří v reprezentačním výběru a kolem něj. Spojil všechny v pouti za jasnými vizemi. Ty jsou ovlivněné nejen Pepem Guardiolou, ale i totálním fotbalem Johana Cruijffa anebo defenzivními principy Atlética Madrid v éře trenéra Diega Simeoneho. Těmi a mnoha dalšími novátory se nechal Hjulmand obohatit.
Národní mužstvo však hlavně infikoval podněty z Nordsjaellandu, což je malý klub, který ukazuje, že důležitější než peníze je i ve fotbale chytrost a fundovanost. Propracovaný plán metodiky výchovy a hry od přípravky po áčko, jenž skromnou fotbalovou firmu dovedl pod Hjulmandem v roce 2012 k mistrovskému titulu, poznal zblízka v rámci kontaktů s tamním sportovním ředitelem Petr Havlíček, trenér české šestnáctky.
„Mají přesně definované obranné a útočné tvary, které učí. Pro ofenzivu je to deset tvarů – 5 s trojkou vzadu a 5 variant na čtyřku. Postupně se naučí všechny. Dělají to metodou přemýšlivého učení založené na velké variabilitě cvičení a také na intenzivní zpětné vazbě. Hodně se o tom s hráči mluví a při nácviku se často zastavuje a vysvětluje,“ prozrazuje Havlíček.
A tak si můžeme při popisu dánské hry škrtnout slovo náhoda. Z toho důvodu si Hjulmand a spol. dovolit přepínat i během zápasu do různých módů vzhledem k tomu, kdo stojí proti nim a jak se duel vyvíjí.
Kompaktnost a krátké vzdálenosti
Nizozemci poskytli Čechům dost prostoru. Prakticky zapomněli na vysunutý presink. Tohle u Dánů nehrozí. Tým udržuje krátké vzdálenosti mezi řadami do šířky i do hloubky. Následně to umožňuje efektivní bránění i útočení. Hráči mají všude blízko. A protože jsou zvyklí se rychle přesouvat, náležitě z toho těží. Třeba při pacifikaci kontrů soupeře. I když se jim nepovede přihrávka ve finální fázi, jsou schopni zblokovaný nebo vypíchnutý balon mít hned zpátky.
Jejich výchozí rozestavení? 3-4-2-1. Tedy jiná organizace, než na kterou narazila Šilhavého parta u Nizozemců praktikujících 3-5-2. To znamená, že v prostoru před stopery nebude operovat jen Wijnaldum, ale bude se tam objevovat více hráčů.
Čeho by se naopak dalo využít? Zatímco pravý halvbek Wass se drží docela vzadu, jeho kolega na opačné straně Mähle hraje jako křídlo. Díra za ním by mohla být pro české ofenzivní hráče lákavá. Tu a tam vznikne podobné okénko také před třemi dánskými stopery.
Presink
Týmový presink musí být součástí arzenálu každého top mužstva a Dánové to vědí. Žádá si to přímo i jejich způsob hry. Ten primárně vychází z toho, že chtějí držet míč na svých kopačkách a jsou neradi, když ho má protivník.
Stačí si projet procentuální držení balonu v jejich dosavadních zápasech na EURO: Finsko 64%, Belgie 47 %, Rusko 61 %, Wales 52 %. Jedině v duelu s Belgičany tedy v téhle disciplíně nedominovali. A prohráli.
Podlehli také Finsku, ovšem to berme s velikou rezervou. Jednak byli otřesení z kolapsu kamaráda Eriksena a jednak se potýkali s koncovkou. Vždyť neproměnili ani penaltu. Tohle všechno zkreslilo výsledek.
I prohra s Belgií se dostane do jiného světla, podíváme-li se na další statistická fakta z tohoto střetu. Počet šancí 8:5 ve prospěch Hjulmandovy ekipy, střely 19:6, střely na bránu 5:4.
Menší návod, jak se k těmto skutečnostem postavit, nabídl Wales v začátku osmifinále, kdy se snažil presinkem napadat dánskou rozehrávku odzadu i s pomocí Balea. Během úvodních 18 minut jim tato taktika pomohla vypracovat si 7 střeleckých pokusů. Víc než nastřádali proti Dánsku protivníci ve skupině za celé utkání. Rusko mělo 6 střel, Belgie 6, a Finsko jedinou, která však trefila výhru.
Po úpravě rozestavení v souboji s Walesem kolem 20. minuty Dánové čelili pak už jen 4 pokusům do závěrečného hvizdu.
Střelecký apetit
Snahu o časté zakončení má současná dánská reprezentace v erbu. V základní skupině vyslala 59 projektilů, více vyprodukovali jen Italové.
Výrazně se proměnila kvalita střel a pozic, z nichž byly vyslány. V prvních dvou utkáních byl poměr cena/výkon tento: 43 střel/1 gól. Další dva zápasy: 32 střel/ 8 gólů.
A bacha na tohle - tři zásahy do černého měly původ mimo pokutové území. Takže je neradno dávat Dánům možnost napřáhnout dále od branky.
Ovšem mimořádně nebezpeční jsou hlavně uvnitř šestnáctky, kam se umí bleskovou kombinací probít i skrz postavenou obranu. Hodně i středem. V posledních 10 duelech z postupného útoku vytěžili 16 gólů. Z rychlých kontrů pouze 6.
Hojbjerg a Mähle
Kde hledat po nuceném vyřazení kreativce Eriksena tvořivé centrum dánského orchestru? V tandemu Pierre Hojbjerg – Joakim Mähle. První, záložník Tottenhamu, byl na evropském šampionátu zapojen do 30 kombinací, které skončily střelou jeho mužstva.
Navíc dokáže flexibilně plnit pokyny trenéra a adresovat průnikové přihrávky do slabších koridorů soupeře. V utkání s Belgií rozdával pasy prostředkem hřiště, v souboji s Walesem distribuci přemístil více k postranním čárám.
Pierre Hojbjerg a jeho přihrávky dopředu proti Walesu
(modrá – přesná přihrávka, čárkovaná – nepřesná, fialová – asistence)
Co Joakim Mähle? Čipera z Atalanty Bergamo není halvbek, ale spíš mazané a mimořádně herně šikovné křídlo. Navrch bez problémů využitelné na obou stranách. V dresu Atalanty operuje vpravo, v reprezentaci na EURO většinou vlevo. V dánském dresu se častěji dostává do pokutového území. Na šampionátu se aktivně účastnil 28 kombinací, které vedly ke střele. Tedy jen o 2 méně než Hojbjerg.
Pierre Hojbjerg a jeho přihrávky dopředu proti Belgii
(modrá – přesná přihrávka, čárkovaná – nepřesná, fialová – asistence)
Více než centry od něj čekejte narážečky, zpětné přihrávky či driblink do vápna. Zkrátka - od levé lajny šup dovnitř. Na EURO vyrobí 50 přihrávek na každý zápas a už se dvakrát zapsal mezi střelce. Tuhle dvojici by se vyplatilo odříznout od hry, jako se to podařilo v případě Wijnalduma.
Stoper s nákopem v bráně
Kasper Schmeichel je nepochybně skvělý brankář. Jinak by roky nechytal Premier League a nestal by se na Ostrovech jedním z klíčových strůjců senzačního mistrovského titulu Leicesteru. Po nástupu Brendana Rodgerse na lavičku Lišek však nemálo fanoušků i expertů zpochybňovalo, zda bude stíhat větší nároky na hru nohou. Schmeichel odpověděl ziskem FA Cupu a značným podílem na útok na top čtyřku v minulém ročníku anglické nejvyšší soutěže.
Na šampionátu v tom pokračuje. Dánové se o něj můžou opřít v rozehrávce, ovšem třeba také při překonání vysokého presinku soupeře. Umí najít dlouho přihrávkou spoluhráče a tím překonat první presinkovou vlnu. Napadat přímo jeho tak asi pozbývá smysl.
V přesnosti dlouhých pasů je opravdu nadprůměrný. Proti Belgii se z 9 dlouhých pasů spletl pouze jednou. Na šampionátu má v téhle kategorii úspěšnost téměř 76 %. Tomáš Vaclík 65,7 %.
Nesmíme zapomenout ani na to, že oba mají významnou pomoc od spoluhráčů, kteří na ně propustí minimum střel. Schmeichel musel čelit na mistrovství zatím jen devíti pokusům, Vaclík jedenácti. To jen dokládá, jak kvalitní defenzivní hráze na sebe v Baku narazí.
| 44,6 % (17.) | Držení míče | 57,7 % (3.) |
| 5 (13.) | Góly | 9 (2.) |
| 2 (4.) | Inkasované góly | 4 (6.) |
| 34 (17.) | Střely | 68 (2.) |
| 1230 (14.) | Přesné přihrávky | 1738 (10.) |
| 14 (19.) | Pokusy o průnikové přihrávky | 28 (12.) |
| 55 (15.) | Doteky ve vápně soupeře | 120 (2.) |
| 57 (23.) | Pokusy o driblink | 126 (6.) |
| 279 (3.) | Obranné souboje | 209 (19.) |
| 28 (7.) | Průměrný věk | 27,6 (12.) |
