„Hujerovi“ z Citova dorazili podpořit Tomáše Chorého při premiéře za fotbalovou reprezentaci na Andrův stadion. A náramně se bavili! Útočník Plzně a olomoucký odchovanec doma oslavil debut perfektním výkonem, za který ho deník Sport a web iSport.cz ohodnotil vysokou známkou 9. Dvoumetrový forvard rozhodl duel s Moldavskem (3:0) bilancí 1+1, navrch zařídil vyloučení. A postup na EURO byl po rozpačité kvalifikaci přeci jen doma...
Svědčí olomouckým odchovancům Andrův stadion? Před rokem tady Mojmír Chytil při debutu za reprezentaci vstřelil hattrick Faerským ostrovům, nyní jste zářil vy.
„Mojma mi už v neděli na tréninku říkal, že sedím na stejném místě jako loni Zio (Patrizio Stronati), který taky dával gól. Takže jsem se trošku uklidnil... (úsměv) Bylo moc hezké se vrátit domů a takový zápas rozhodnout. Takhle jsem si to asi představoval.“
Olomouc zase vyvolávala vaše jméno.
„Vzhledem k tomu, že mě mají po celé republice i tady v Olomouci tak strašně moc rádi... (smích) Když jsem tady hrál naposledy, dal jsem dva góly – a ani tady už mě neměli moc rádi. Říkal jsem si, že to už není moc dobrá situace. Ale jsem rád, že se to otočilo. Fotbal hrajete proto, aby fanoušci vyvolávali vaše jméno. Jsem strašně moc šťastný.“
Kompletní známkování českých fotbalistů proti Moldavsku nejdete zde >>>
Převládá radost, nebo kvůli konci trenéra máte smíšené pocity?
„Určitě smíšené pocity. Těžko se mi to hodnotí... Byl jsem tady poprvé, chtěl jsem na hřišti jako vždycky nechat všechno a odvděčit se trenérovi. Ale bohužel skončil... Budu to muset dokázat ještě někomu jinému.“
Přihrál jste na gól, sám jste skóroval a ještě byl po faulu na vás vyloučen soupeř. Zápas snů?
„To asi ne. Samozřejmě to byl jeden z nejdůležitějších zápasů kariéry, přirovnal bych to k Lize mistrů. Velké zápasy v Evropě byly podobné, užívám si je, miluju je. Vyžívám se v nich. Jsem rád, že jsem to mohl potvrdit gólem, asistencí a hlavně postupem.“
Branku jste slavil gestem, kdy jste si dal ruku před ústa. To byl vzkaz kritikům?
„Nebyl to vzkaz kritikům. Dělám to i v Plzni, přišla s tím moje dcera Alenka. Doufám, že to viděla v televizi a nespinkala ještě. Jsem strašně moc rád.“
Dali jste zapomenout na turbulentní rok?
„Je to možné. Hodně lidí žije spíš neúspěchem než úspěchem. V Česku se strašně rychle zapomíná na dobré věci. Je to škoda, protože tento tým i realizák je určitě kvalitní. Zase splnil cíl. Za mě spokojenost.“
Kdy jste začal tušit, že budete útočníkem číslo jedna?
„Asi dva dny před zápasem. Když jsme sem přijeli na hotel, už za mnou chodili trenéři, ať se nachystám. Byly náznaky, ale nedával jsem si je do hlavy. Ani jsem nebyl nervózní, ale nemluvil bych o sobě jako o útočníkovi číslo jedna. Máme Mojmu (Chytila), Čváňu (Čvančaru), Hložana (Hložka)... Všechno kvalita. Bylo důležité táhnout za jeden provaz a zvládnout to. To se povedlo.“
Že jste nastoupil, mělo souvislost s vypadnutím Kuchty?
„To je spíš otázka na trenéra. Opravdu nevím.“
Jaké bude zápisné za takový debut?
„Nevím, zeptám se Bráby v Belmondu... To samozřejmě odlehčuju. Ještě jsem se neptal, s radostí to ale zaplatím.“
Osobní motivace v podobě nominace na EURO pro vás osobně asi bude velká...
„Bude důležité, abych si ukázal výkonnost, jakou mám v klubu. A aby drželo zdraví. To jsou dvě nejdůležitější věci. Uvidíme, co tady bude za trenéra. Jestli budu moct pomoct týmu a jestli budu užitečný trenérovi.“
