Černý: Odchod z Wolfsburgu? Po EURO se budu rozhlížet, něco se povede

PŘÍMO Z RAKOUSKA | Podle informací iSport.cz udělal Václav Černý na nový reprezentační realizační tým velmi pozitivní dojem díky tomu, s jakou pokorou je připraven přijmout jakoukoli roli v mužstvu. I kdyby měl na německém turnaji zastávat pozice 26. hráče. Co se však týče klubové úrovně, chystá se šestadvacetiletý křídelník Wolfsburgu situaci řešit. „Byl to těžký ročník,“ nezapíral během středečního setkání s novináři ve Schladmingu. Černý však chce zůstat v evropské špičce.
V minulé sezoně bavil celé Holandsko. Václav Černý končil v Eredivisie s bilancí 13+11 a vyrazil na premiérovou profesionální štaci mimo Nizozemsko. Za zhruba 200 milionů korun do Wolfsburgu.
Jenže na formu, vytížení ani čísla technický levák v bundeslize nenavázal, byť čtyři branky v nejvyšší německé soutěži a jedna v poháru není špatná statistika. „Jen“ tisíc odehraných minut a další okolnosti však Černého nepotěšily. Stejně tak dvanáctá příčka v tabulce.
„Přál jsem si navázat na poslední sezonu v Twente. Staly se v klubu některé věci, o kterých jsem nemohl předem vědět. Že se bude točit se sestavou a bude se hrát systém, který mi nebyl při příchodu do klubu řečený,“ popisoval. „Bylo to náročný. Jsem však zkušený natolik, abych si s tím poradil. Vždycky jsem zůstával pozitivní,“ dodal.
Nyní ale Černý došel do bodu, kdy se nechce uspokojit s tím, že před 27. narozeninami nebude respektovaným borcem. Na rovinu přiznal, že řeší změnu angažmá. „Po EURO budu rád, že se budu moct rozhlídnout po tom, co by eventuálně mohlo přijít. Určitě budu koukat, jaké jsou možnosti. Nechávám všechno otevřené. Zůstat v jedné z top pěti evropských soutěží je cíl číslo jedna. Myslím, že se to i povede, ale nechci předbíhat. Soustředím se na reprezentaci, pak bude dost času na to, abych vyhodnotil, co, jak, kam, kdy…“
Německý šampionát bude pro Černého po EURO 2017 do 21 let druhou velkou akcí v kariéře, první v seniorské kategorii. To poslední, hrané před třemi lety, bohužel vynechal kvůli zraněnému kolenu. Ačkoli fazonu na to tehdy stoprocentně měl.
Jak na tohle období vzpomíná? „Ty jo, abych nebyl sprostej...“ usmál se. „Byl jsem smutný, protože si myslím, že kdybych netrpěl s kolenem, oprávněně bych na turnaji byl. Bolelo to. Byl jsem u televize a mezitím makal na tom, ať jsem co nejdříve zpátky. Je hezké, jak fotbal a zdraví funguje.“