Penaltové rozstřely na EURO: Vše začal hod mincí, Panenka psal historii
Šestnáctka nejlepších na EURO už v sobotu odšpuntuje play off o fotbalového krále Evropy. Teď už se není zač schovat. Nelze alibisticky říkat, „nám stačí i remíza.“ Vítěz bere vše. A jelikož vyřazovací boje vykopne společně se Švýcarskem penaltová velmoc z Itálie, pojďme po stopách dovednostních soutěží, které k fotbalu neodmyslitelně patří, i když jejich historie nemá zase tak dlouhé vousy.
Není to zase tak dávno, co remíza v play off znamenala loterii a lamentování nad nepřízní osudu. Pokud základní hrací doba nenašla vítěze, zápas se mohl opakovat, případně o postupujícím rozhodl los. Typickým příkladem je semifinále EURO 1968. V hlavní roli byli Italové, kteří díky hodu mincí prošli do finále na úkor SSSR. Tam posléze znovu došlo na remízu, ale házet mincí se už nesmělo. Luigi Riva a spol. tak přehráli v opakovaném zápase Jugoslávii 2:0. Fotbalová veličina z Apeninského poloostrova mohla slavit premiérový titul mistrů Evropy s pachutí, že jsou to díky minci jedni z nejšťastnějších zlatých hochů v historii starého kontinentu.
Začalo se proto řešit, jak to udělat, aby o postupech nerozhodovalo jen dílo náhody, případně aby se turnaje nesmyslně neprotahovaly opakovanými zápasy. První velkou akcí, kde se fanoušci mohli těšit na penaltový rozstřel, bylo EURO 1976 v Bělehradu. Však tuto novinku taky využili k dokonalosti Čechoslováci slavným pokutovým kopem Antonína Panenky ve finále proti SRN.
Přitom to tak vůbec být nemuselo. Podle pravidel stále platilo, že v případě remízového finále po prodloužení se bude klání za dva dny opakovat. Obě strany se ale dohodly, že se půjde do penalt. A šikula z Ďolíčku věděl, jak se nadobro proslavit. „O mém plánu věděli úplně všichni z mančaftu. Ivoš Viktor vyhrožoval, že když mi to nevyjde, nepustí mě zpátky na pokoj. Já na to ale v tu chvíli nemyslel. Věděl jsem už před semifinále s Nizozemskem, že když dojde na penalty, kopnu to přesně takhle,“ líčil Panenka svůj legendární dloubáček.
O čtyři roky později v Itálii znovu penaltovou tajenku vyplnili Čechoslováci. Tentokráte to cinklo proti domácímu výběru bronzově. Rozhodl obránce Interu Bratislava Jozef Barmoš, který ze hry nedal v reprezentaci ani jeden gól. Tuto trefu mu už ale nikdy nikdo neodpáře. A Italům Zoffovi, Baresimu či Tardellimu zbyly doma jen bramborové náplasti za čtvrté místo. Česko (dříve Československo) je dosud jediným týmem, který na EURO vyhrál všechny penaltové rozstřely, do kterých nastoupil.
Po letech 1976 a 1980 to potkalo i stříbrnou Uhrinovu partu na šampionátu 1996. Šest vyvolených včetně Pavla Nedvěda či kapitána Miroslava Kadlece se v semifinále proti Francii nemýlilo. Rozhodla tak minela Reynalda Pedrose v šesté sérii. „Nebylo to vůbec jednoduché tam jít z té půlky. Soustředil jsem se hlavně na to, abych to nepřestřelil. Penalty můžete trénovat, jak chcete, ale zápas je psychicky úplně někde jinde. Je to hodně na hlavu. Měl jsem výhodu, že ten Francouz šel přede mnou a nedal,“ zavzpomínal na slavný rozstřel vedoucí k medaili Kadlec.
Jsou to ale Italové, kteří píší penaltové souboje nejčastěji. A právě Squadra azura rozehraje vůbec první osmifinálovou partii EURO 2024. Celkem jich v play off od zmíněného roku 1976 Italové absolvovali sedm. Z toho čtyřikrát vítězně. Však poslední triumf ještě stále musejí mnozí hráči sladce cítit v ústech. Úspěšný rozstřel proti Anglii znamenal na EURO 2020 (hraném v roce 2021) zlaté medaile. Ze současného italského kádru euforii přímo na hřišti zažilo devět pamětníků. Tentokrát proti nim budou stát Švýcaři.
Italové drží i další primáty, co se týče penaltových soubojů. Právě na minulém šampionátu v play off dvakrát zvládli pokutové kopy vítězně. To se dosud nikomu jinému nepovedlo.
Ne každý rekord je ale logicky lichotivý. Ve čtvrtfinále 2016 proti Německu se v dlouhém rozstřelu mýlili hned čtyři italští střelci. Kvartet Simone Zaza, Graziano Pellé, Leonardo Bonucci a Matteo Darmian by jistě rád někomu rekord přenechal, ale bude to hodně složité.
Končit se však má pozitivně. Čtyřikrát penaltovou loterii zvládli kromě Italů i Španělé. Gianluigi Buffon dokázal na EURO v rozstřelech polapit celkem tři pokutové kopy. Podobně je na tom jeho jmenovec Donnarumma a také Španělé Iker Casillas a Unai Simón. Jak Donnarumma, tak Simón se budou moci v této kolonce letos osamostatnit. A kdyby náhodou došlo na penalty právě v zápase Itálie - Švýcarsko, dojde k jinému rekordu pro změnu Yann Sommer. Hlídač tří tyčí Helvétského kříže v kariéře chytal už třikrát v play off zápasy, kdy se šlo až do penalt. To sice Buffon a Nizozemec Edwin van der Saar taky, ale ti už svou bilanci nevylepší.
