Suchopárek: Nechali jsme tam srdce. Sejk je duše týmu, chci mu poděkovat
Česká reprezentace do 21 let si zahraje finálový turnaj mistrovství Evropy. Postup jednadvacítka zpečetila v baráži proti obávané Belgii (2:0, 1:1). „Celou kvalifikaci jsme museli šlapat nahoru, ale zvládli jsme to až do cíle,“ chválil trenér Jan Suchopárek po postupu charakter mužstva. Jeho výběr se tak může se těšit na EURO na Slovensku, kde český tým v roce 2002 získal stříbro.
Jak byste zhodnotil postupové utkání?
„Jsme spokojení, že jsme postoupili, ale mužstvo neukázalo naplno, co v něm je. Nechtěli jsme být tak moc zatlačení, ale dalo se to čekat. Mrzely mě zbytečné ztráty míče a velká nerozhodnost ve finální fázi. Měli jsme několik nadějných brejkových situací a netrefili jsme ani branku. Nebyli jsme tak efektivní jako v tom prvním utkání v Belgii. Navíc jsme na začátku druhého poločasu dostali gól, což zápas hodně zdramatizovalo.“
Bál jste se po inkasovaném gólu, že tým vedení ve dvojzápase neudrží?
„Soupeř nás potom dostal na několik minut pod velký tlak a z některých situací jsme se dostali se štěstím. Potom jsme vystřídali, změnili jsme rozestavení na 5-3-2 a hra se trochu zlepšila. Byli jsme i nebezpečnější po zisku míče. Venca Sejk se posunul o něco níž a bylo to pro něj taky lepší. Naše hra se o něco zklidnila. Alex Sojka taky ukázal, že má zajímavou budoucnost. Jsem rád, že střídající hráči vývoji hry hodně pomohli a dotáhli náš tým do vítězného konce. Bylo vidět, že všech jedenáct hráčů nechávalo na hřišti srdce. Byla tam obětavost a týmovost i dobrá organizace hry, na kterou jsme spoléhali. Máme velice kvalitní střední obránce, kteří v těch dvou utkáních dokázali výborně pokrýt nebezpečné útočníky soupeře v obou zápasech. Absolutorium zaslouží i Lukáš Horníček, protože i jeho organizace hry a klid mužstvu hodně pomohli.“
Za stavu 0:1 tam byla sporná situace ve vápně, kdy rozhodčí mohl pískat penaltu. Už jste si to zpětně pouštěl?
„Ještě jsem to neviděl a nevím, jestli na to mám koukat. Zareagovali jsme poměrně slušně. Měli jsme tam vymyšlené varianty pro případ, že budeme prohrávat. Někteří hráči, u nichž jsme přemýšleli o střídání, ještě chytili druhý dech. Pak ale přišla pasáž, kdy nás soupeř zmáčknul a v tom přišla i tahle sporná situace ve vápně. Pak už přišlo střídání, kdy jsme změnili rozestavení a to nám pomohlo. Na hrot přišel Daniel Fila a pod ním byl Václav Sejk. Získávali jsme víc míčů a dokázali jsme Belgii víc přehrávat kombinačně. Pak jsme vyrovnali ze standardky, ale příležitostí tam bylo víc. Ještě nám ale chybí víc klidu a lepší rozhodování v klíčových momentech.“
Před zápasem jste říkal, že se hlavně nesmíte bát, tak chybělo to tam?
„U některých hráčů možná jo, ale když jdete do hlubokého bloku, tak soupeř vám toho tolik nedovolí. Belgie pořád nechávala vzadu tři až čtyři hráče. Vždycky musíte zvolit takovou taktiku, abyste měli co největší šanci na úspěch. Radši bychom určitě napadali o něco výš a chtěli bychom kombinovat vepředu, ale hráči nevolí vždycky to fotbalové řešení. V naší hře je ještě dost mezer, ale na tom budeme pracovat. Ale nejen na tomhle srazu bylo vidět, že naši hráči jsou velice kvalitní a je velká škoda, že ne všichni hrajou na klubové úrovni.“
Karel Spáčil odehrál celé dvojutkání proti Belgii. Jak se vám líbil jeho výkon?
„Karel je bojovník. Já s ním žádné pohovory ani moc nemusím dělat. On to má v sobě. Je to přírodní typ obranáře, který nic nevypustí. Je radost s ním pracovat. Skvěle zapadl do té obrané trojice se Štěpánem Chaloupkem a Filipem Prebslem. Byl jsem moc šťastný, jak pracovali. Taktiku jsem jim ani nemusel moc říkat, protože oni to zvládnou sami. V minulých dnech jsem na tréninku tu organizaci neslyšel tolik, jak jsme si představovali, tak jsem jim vynadal a bylo to daleko lepší.“
Kvalifikace byla dlouhá a náročná, tak už se vám ulevilo a spadlo z vás ten tlak?
„V pondělí jsme měli teambuilding, kde jsme dělali různé společenské aktivity a při jedné hře jsem našel papír s nápisem „závod horských kol“. Tak to mi připomnělo naší kvalifikaci. Byli jsme dole v údolí a pořád jsme museli šlapat nahoru. Po tom vítězství v Belgii byla cílová páska nadosah, už jsme ji viděli, ale byla pořád daleko, protože tenhle zápas byl taky velmi obtížný. Ale zvládli jsme to a jsme v cíli. Už v předcházejících zápasech jsme si říkali, že je to pro nás v podstatě osmifinále mistrovství Evropy. Takhle k tomu to mužstvo i přistoupilo. Viděli jste, že Venca Sejk byl dojatý a to o něčem svědčí. On je duše týmu a bez něj bychom to skládali horko těžko. On strhává ostatní hráče s sebou, takže mu chci moc poděkovat. Ale jsou tam další hráči a každý z nich něco přinesl. Teď už se těšíme se na los a potom na samotné EURO.“
Jak jste oslavil postup? Zazpíval jste si s klukama?
„Já rád zpívám i tancuju, ale emoce se u mě většinou projeví až s odstupem. Nervozita tam určitě byla, ale já jsem byl relativně v klidu. Musel jsem tam za stavu 1:1 uklidňovat ostatní kluky na lavičce, protože ty emoce už pracovaly. Já našemu mužstvu věřím. Má velmi dobrý charakter a jsem rád, že si to sedlo, a že jsme to zvládli.“
Nemohli jste vždycky poskládat nejlepší tým, protože část hráčů bývá povolaná do áčka. Jak to vidíte směrem k EURO? Budete ještě posilovat?
„Belgii chybělo taky hodně hráčů, myslím, že 12. Když kluci mají kvalitu na áčko, tak jsou v áčku. Matěj Jurásek nám teď třeba moc pomohl, ale ne každý hráč má tenhle charakter. Pro některé kluky je to krok zpět a všechny týmy už mají posunuté hráče, takže to neberu jako oslabení. To je fotbalový život. Máme spoustu hráčů, kteří nám pomohli, a přitom jsme s nimi na začátku kvalifikace nepočítali. Budou se vracet i hráči, co jsou teď zranění. Cením si toho, že se charakter týmu vyvíjel. I ti, co nehráli, tak se radujou v kabině. O tom to je a tak to má být. My jsme dlouho v kvalifikaci tahali za kratší konec, ale jádro týmu je silné a toho si strašně cením. Je to lepší i lepší pocit, než když tým vyhrává všechno díky nadstandardní kvalitě. My jsme měli výkyvy, ale zvládli jsme to a jedeme na EURO.“
Jak je to teď s vaší smlouvou, která měla vypršet ke konci kvalifikace?
„Kdybychom nepostoupili, tak jsem skončil, takhle se to prodloužilo až do června do konce mistrovství Evropy.“
Na Slovensku se bude hrát v Trenčíně a v Košicích. Kde byste si přál hrát?
„Já mám hezké vzpomínky na Slovensko všeobecně. Jezdil jsem tam už jako dítě a pak i jako hráč. Mám na Slovensku spoustu kamarádů, ale v jakém městě budeme hrát, si nechci vybírat.“
Začátek kvalifikace se vám nepovedl, tak kdy jste začal věřit, že máte šanci postoupit na EURO?
„První tři zápasy jsme ztratili… nechci říct hloupě, ale ty kvality hráčů byli na individuální úrovni, ale tým nepracoval dobře a dělali jsme taktické chyby. Soupeř nás za to pak vždycky potrestal. Štěstí se pak taky otočilo proti nám. Pak přišel zápas s Dánskem, kde jsme hráli víc než polovinu v deseti a uhráli jsme to na 0:0. Tam se ukázala soudržnost toho týmu. Organizace hry se zlepšila a cítil jsem, že se s tím týmem dá pracovat. Víc hráčů potom začalo hrát ligu pravidelně, což je hodně důležité. Dneska je ten charakter týmu úplně jiný.“
Co ještě se na týmu zlepšilo?
„Teď už jsme schopní dávat góly. S tím jsme měli problém, protože náš nejlepší ofenzivní hráč Christophe Kabongo je zraněný. Já jsem mu po tom zranění psal, ať se brzy uzdraví a ať se připraví na léto. On mi odpovídal, že se na něj můžu spolehnout. Tyhle konverzace a vztahy s hráči vás potom nabíjí energií.“
Máte nějaké oblíbené místo, kam byste chtěl vzít kluky před turnajem třeba na kemp?
„Vůbec jsem se o to nestaral. Byli jsme na workshopu, kde nám představovali EURO na Slovensku a jsem v kontaktu s Jaroslavem Kentošem, který trénuje slovenskou jednadvacítku i s nějakými bývalými spoluhráči, ale kam pojedeme na kemp jsem zatím neřešil.“
Jak důležité bylo prostředí v Hradci Králové, pro průběh kvalifikace?
„Už jsem děkoval hradeckým na ploše. Podmínky, které jsme měli, jsou tady výborné, a to nejen na stadionu, ale všechno okolo je taky perfektní. Dneska tu pršelo celý den a hřiště bylo dobré. Diváci na nás chodí od prvního zápasu, co jsme tu odehráli. Já jsem pověrčivý a cítím, že to prostředí nám od první chvíle přináší pozitivní energii a myslím, že to cítili i hráči. Musím poděkovat všem lidem, co se o nás starali a hlavně fanouškům, co přišli na zápas. Doufám, že jsme jim udělali radost. Oni nám určitě.“
