Slyší na přezdívku Dino, neprotestuje ani proti pojmenování „habán ze Smetanovy Lhoty“. Ale co čerstvý titul „strašák na Slováky“? „Jéžíš, tak to nevím. To je otázka pro soupeře,“ reaguje bezelstně Jan Koller před kvalifikační bitvou roku.
Zůstaňme tedy doma. Čeští příznivci se na vás dívají jako na mesiáše. Jak se na to díváte vy?
„Já a mesiáš? To určitě ne! Já to tak v žádném případě neberu. Na hřišti hraje tým a já jsem jeho součástí. Samozřejmě se teď cítím ve fyzické a psychické pohodě a mužstvu chci maximálně pomoci. To je můj úkol.“
Ovšem fanoušci ve vás vidí společně s Rosickým spasitele. Jste na to připraven?
„Já si tohle nechci připouštět. Chci se dobře připravit na zápas. Pak se rozhodne na hřišti.“
Rosický si odbyl lehký trénink. A šlo mu to »
Dá se ten humbuk kolem vás nepřipouštět?
„Dá se to. Nečtu, co se kde píše, jak se to rozebírá. Soustřeďuji se na tréninky.“
Přece jen, když budete mluvit za sebe, cítíte teď větší odpovědnost než v minulosti?
„Určitě. Dlouho jsem tu nebyl, vracím se po roce a půl. Motivace je ještě o trošku větší. V lize máte každý týden zápas, takže jeden nezdar můžete napravit. Ale nároďák je teď v situaci, kdy si nemůže dovolit zaváhat. Je to takové play off. Prohraný zápas znamená konec.“
Jaký je to nápor na nervy?
„Nevím… Prostě kvalifikace se takhle vyvinula. Je to buď anebo. Ale my si to připouštět nemůžeme. Musíme odevzdat maximum a zbytek se uvidí.“
Máte klidné spaní?
„Zatím se mi spí dobře.“
I proto, že zápasy o všechno vás baví.
„Mám je rád. I v minulosti jsem se vždycky těšil na velké turnaje a teď platí to samé.“
Hvězdný Hamšík: Slovensko - Česko? Zápas roku! »
Sledoval jste – alespoň jako divák – jarní kvalifikační souboj se Slovenskem, ve kterém Češi na Letné prohráli 1:2?
„Jo. Tenkrát jsem zápas viděl v Moskvě v Českém domě. Bylo to v hospodě rozdělené na půl – půl Čechů, půl Slováků. Dívali jsme se s Jirkou Jarošíkem, Lubošem Kaloudou, byl tam i Slovák Marek Čech. A my jsme prohráli. Co se dá dělat.“
Předtím však vítězili Češi. Naposledy na Tehelném poli dokonce národní mužstvo vyhrálo 3:0 a vy jste vstřelil gól. Může to být před sobotou vzpruha?
„Na to se spoléhat nemůžeme. Spíš bych se odrazil od posledního přípravného zápasu s Belgií. Ten dodal klukům sebevědomí. Chtělo by to přenést do utkání se Slovenskem. Věřím tomu, že se to povede a v Bratislavě vyhrajeme. Kdybych tomu nevěřil, tak tu nejsem.“
Jak se těšíte na další souboje se stoperem Škrtelem?
„Nevím ještě, jestli nastoupím… Ale Škrtel i Ďurica jsou výborní. Jak v osobních tak v hlavičkových soubojích. Jednoduché to nebude, ale nebojím se.“
Když jste se naposledy potkali se stoperem Liverpoolu na trávníku, tak jste spolu svedli pár docela emotivních střetů.
„V tom zápase byly nějaké souboje. Ale že by šlo o nevraživé věci, tak to ne!“
Jankulovski: Ujfaluši chybí, nikdo lepší není »
Jak vůbec hodnotíte současné slovenské mužstvo?
„Slováci od doby, kdy jsme s nimi hráli tenkrát na Slovensku, pokročili. Hlavně v sebevědomí. Mají hodně mladých kluků, kteří hrají v klubech prim. Hamšík je lídrem Neapole, Škrtel měl velmi dobrou sezonu v Liverpoolu, Šesták v Bochumi, Hološko v Turecku. Jsou na tom prostě líp, než když jsme je v Bratislavě porazili.“
Hodně českých fanoušků kalkuluje s tím, že by nemuseli nadcházející bitvu na Tehelném poli zvládnout hlavou. Že by se mohli nechat lidově řečeno publikem zbláznit. Je to reálné?
„Do hlav jim nevidím. Ale v Praze se z toho taky nezbláznili. A výhra na Letné jim zase zvedla sebevědomí. Navíc mají kvalitního trenéra Weisse, který tohle nedovolí.“
Budete-li upřímný, překvapilo vás, že Slováci vedou kvalifikační skupinu?
„Ani moc ne. Oni už měli dobře rozehranou kvalifikaci o mistrovství světa 2006. Neuspěli až v baráži se Španělskem. Takže pokrok tam byl. V této kvalifikaci jim pomohlo, že otočili zápas s Polskem. To je nabudilo. Ale na našem nároďáku teď bylo vidět, že přišel nový impuls, a doufám, že to bude pokračovat i v sobotu.“
