Úkol pro nároďák: Hledá se nový Koller
Stroj na reprezentační góly se přesunul definitivně do síně slávy. Kdo Jana Kollera nahradí? Následníci střeleckého trůnu začínají boj symbolicky: utkáním, v němž musí Češi nastřílet co nejvíc branek.
Slíbil, že národnímu mužstvu pomůže, dokud neumře šance na postup na mistrovství světa. Ale sobota ho zlomila.
Čtěte více: Chci překonat Kollera, říká Necid »
Kanonádu proti San Marinu už musí za Jana Kollera, po deset let gólovou jistotu českého mužstva, obstarat někdo jiný. Kdo to bude?
„Sestava bude ofenzivnější než na Slovensko. Ze tří útočníků budou hrát určitě dva,“ řekl kouč Ivan Hašek. Víc z něj nikdo nevyrazí ani párem koní. „Ale góly nepřijdou samy, je třeba velká aktivita,“ připomene pouze stroze.
Je to trochu paradoxní situace. Přes měsíc přemlouval Kollera k návratu, aby se mohl spolehnout na jeho úžasný „zabijácký“ instinkt v šestnáctce, ovšem po pětapadesáti minutách na Tehelném poli je všechno jinak. Český fotbal vypisuje opět konkurz na nového Kollera. Najde ho?
„Takhle se to brát nemůže. Musíme nejdřív vytvořit dobré mužstvo a čím kvalitnější bude, tím více budou zhodnoceny i střelecké předpoklady útočníků,“ konstatoval Verner Lička, bývalý elitní kanonýr.
„Koller měl výjimečnou bilanci, protože byl ve výjimečném týmu. Působil v nejlepší generaci hráčů československé historie. Proto s Barošem vytvořili útočnou dvojici, která vstoupila do dějin,“ upozornil.
„Honzu jako takového nemůže nahradit nikdo. Byl atypický fyzickými parametry i gólovým instinktem,“ připojil Václav Daněk, někdejší ostrostřelec. „Parametrově nejblíže má k němu Tomáš Necid. Disponuje slušnou technikou, na svůj věk výborným myšlením, ale je mlaďounký. Prostě příslib pro budoucnost,“ dodal.
Jenže Hašek musí uvolněné křeslo obsadit hned. Tedy do zítra. V základním výběrovém řízení jsou tři jména: Milan Baroš, Václav Svěrkoš a Tomáš Necid. To jsou kovaní útočníci mezi nominovanými.
Nejméně dva z nich se podívají v Uherském Hradišti i do zahajovací jedenáctky. Gólové průměry v reprezentaci je sestavil do následujícího žebříčku: 1. Baroš 0,45 gólu na zápas, 2. Necid 0,29, 3. Svěrkoš 0,11. Jen pro doplnění, u Kollera bude navždy v kronikách zapsán gólový průměr 0,60.
Ale čísla u jeho dnes už bývalých spoluhráčů by měla být už za pár hodin minulostí. Všichni by rádi proti outsiderovi nastoupili a všichni by chtěli do jeho sítě nasypat jednu a více navštívenek. Komu dát důvěru?
„Formu mají všichni,“ řekl Daněk. „Svěrkošovi to stříli v Souchaux, Barošovi v Turecku, Necid zařídil v Bratislavě gól. Nebál bych se je tam dát všechny tři. Holanďani systémem 4-3-3 válcují Evropu,“ přemítal.
„Nebylo by to moudré,“ namítl Lička. „Každé mužstvo by mělo mít v rejstříku několik způsobů hry. Ale 4-3-3 naše reprezentace nikdy nehrála. Navíc Baroš, Svěrkoš i Necid jsou hráči do středu hřiště a ne na kraj,“ připojil.
Oba se však shodli, že v tandemu by mohl z tohoto tria každý pracovat s každým. Zapadnout však do sebe musí všechno. „Nejde o jednu řadu, ale o vytvoření celého týmu,“ zdůraznil Lička. „A takhle systematicky by se mělo postupovat i nadále. Budujme silný tým a Svěrkoš, Baroš, Necid ať se společně s dalšími útočníky, kteří jsou v závěsu, bijí o místo v něm. Čím větší konkurence, tím lepší pro ně i pro tým,“ uzavřel Lička.
Konkurenční bitva se rozhoří už zítra.
