Koller o Rusku: Extrémistán. Mluví o českém úpadku i hvězdách MS
Na mistrovství světa v Německu v roce 2006 odehrál 43 minut. Nejdřív dal gól, pak ho píchlo ve svalu a byl konec. Přesto si odnesl zážitky na celý život. „Je to opravdu svátek,“ říká Jan Koller, nejlepší střelec v dějinách české reprezentace. Teď se jako divák chystá na šampionát v Rusku a je zvědavý, jestli se v Samaře, kde působil, už nejezdí na letiště po tankodromu. Koho tipuje na vítěze? Které hvězdě se bude na turnaji nejvíc dařit? Na otázky letošního turnaje v Rusku odpovídá legendární dlouhán ze Smetanovy Lhoty v obsáhlém rozhovoru pro Sport Magazín.
Zrovna pracoval na zahrádce kousek od Monaka, kde si po báječné kariéře užívá života. Nyní však na zahradničení Jan Koller nebude mít čas. Přednost dostane fotbalové šílenství, které se do celého světa šíří z velké ruské země.
Jako hráč jste zažil světový šampionát jednou.
„A měl jsem štěstí, že jsem hrál v Německu. Němci to umí uspořádat. Po všech stránkách. Fantastické stadiony, infrastruktura, doprava, hotely – všechno skvělé. Navíc německá mentalita, takže všechno klapalo. Byl to svátek. Cítili jsme to na každém rohu. Ve městech, kde hrajete, to žije. Pro každého fotbalistu je účast na mistrovství světa nejvíc, co může dokázat.“
Je to jiné než mistrovství Evropy?
„Evropu hraje míň týmů a celkově je to menší akce. Světový šampionát je víc sledovaný než EURO.“
Co se vám vybaví jako první vzpomínka z turnaje v Německu?
„Těch třiačtyřicet minut, které jsem odehrál. (usmívá se) Gól, který jsem dal Američanům už v 5. minutě. Hrálo se v aréně v Gelsenkirchenu ve fantastické atmosféře, ale také ve velkém dusnu. Pak jsem si šampionát užíval spíš už z pohledu fanouška. Dostal jsem se i mezi lidi, viděl jsem, jak to tam žije. Z tohoto hlediska se i teď těším do Samary. Budu tam jako fanoušek a zajímá mě, jak Rusové budou prožívat zápas svého týmu.“
Věděl jste tenkrát v aréně Schalke, když jste nemohl dohrát ani poločas utkání se Spojenými státy, že mistrovství pro vás skončilo?
„Věděl jsem hned, že je konec. Měl jsem natržený sval. Už jsem to měl předtím víckrát, takže mi bylo hned jasné, že je to nejmíň tři týdny pauza. I když se mě snažili všemožně dát dohromady. Jel jsem za doktorem Dortmundu, aby mi do toho něco píchnul. Ale nakonec se léčba protáhla na šest týdnů.“
Pech.
„Bylo to dané tím, že jsem si předtím přetrhl křížový vaz v koleni. Dal jsem se sice dohromady, ale jak jsem zatěžoval tu zdravou nohu, nevydržel to sval. Navíc tehdy na stadionu bylo extrémní horko.“
Jak jste potom prožíval nevydařená utkání s Ghanou a Itálií?
„Těžce. Trpěl jsem. Oba zápasy jsme prohráli a jeli jsme domů.“
Přitom jste do Německa jeli v pozici černého koně turnaje.
„Ale už jsme měli zdravotní problémy. Ani Milan Baroš nebyl v pořádku. Zkrátka to už nebylo ono. Jako na EURO v Portugalsku.“
Tam to bylo na výhru.
„Škoda.“
Francouzi? Složit z nich tým je těžké
Komu budete fandit, když nyní na šampionátu nebude český tým?
„Hlavně doufám, že uvidím dobré fotbaly. Moc se těším na individuální výkony. Ale komu budu fandit? Nemám vyloženě nikoho, když tam nejsme my ani Slováci.“
