
Ať mistrovství dopadne jakkoli, jedna dějová linka má šťastný konec už teď. Věc téměř zázračná. Příběh o touze. O dychtivém srdci. O znovuzrození Christiana Eriksena, jež bude jedním z lídrů dánské reprezentace, která může mít na MS smělé ambice.
Některé sny se vyplní, i když nevypadají ani trochu reálně. Leicester City šampionem Premier League? „Má fantazie touhle zatěžkávací zkouškou fakt neprošla,“ řekli by fanoušci okolo vánočních svátků 2015. „A na jaře jsme slavili titul,“ zasmál se gólman Kasper Schmeichel, spoluhráč a blízký přítel Christiana Eriksena.
Nejlepší dánský fotbalista, následník Michaela Laudrupa, vytříbeného záložníka Barcelony a Realu, se v červnu 2021 sesul k zemi. Bez cizího zavinění, v obličeji nepřítomný výraz. Tělo vypnulo, srdce přestalo fungovat.
To vše během prvního utkání EURO, proti Finsku, doma v Kodani. Diváky, kteří si užívali svátek na stadionu Parken, ochromila hrůza. Spoluhráči udělali kolem Eriksena kroužek, aby televizní kamery nemohly zabírat, jak bojuje o život. „Modlili jsme se, aby přežil,“ popsal kapitán Simon Kjaer.
Právě on, urostlý stoper a velitel AC Milán, byl pánem situace. Po záložníkově kolapsu ve vteřině reagoval, zabránil zapadnutí jazyka a hned se pustil do masírování srdce. Na místo přispěchali zdravotníci a Eriksena, který balancoval na prahu smrti, úspěšně resuscitovali.
Do nemocnice zamířil ve stabilizovaném stavu. Brzy mával fanouškům z okna a emotivními vzkazy povzbuzoval Dány k cestě turnajem. Mužstvo, vedené Kjaerem a Schmeichelem, se obdivuhodně semklo a sahalo po finále.
Christianovi do srdce zavedli speciální kardioverter (známější jako defibrilátor). Když od lékařů po sérii vyšetření a několikaměsíčním klidu slyšel, že jeho tělo intenzivní zátěž zvládne, vrhl se do tréninku.
„Srdce mi testovali všemi možnými způsoby, ale nic dalšího se nestalo,“ líčil. „Není žádný důvod, proč bych se fotbalu nemohl věnovat. Budete mě mít za blázna, ale vrátím se do týmu a nebudu chybět na mistrovství světa v Kataru. Není to sen, je to můj cíl.“
Kvůli legislativě, která v Itálii nepovoluje hrát s přístrojem nazývaným ICD profesionálně, musel ukončit smlouvu v Interu. Připravoval se sám. Nejprve v rodném Odense, pak ve švýcarském Chiassu a s rezervou Ajaxu. Tehdy měl do Kataru opravdu, opravdu daleko. On však věřil.
V únoru po něm sáhl anglický Brentford, na jehož lavičce stojí Thomas Frank, uznávaný dánský kouč. U vedení, které o tom zprvu nechtělo ani slyšet, si Eriksenův příchod vyprosil. „Pomohl mi mezi elitu. Ověřil jsem si, že na to mám. Nikdy mu nepřestanu být vděčný,“ řekl Christian.
V březnu slavil comeback do národního týmu. „Čekal jsem jeho návrat až v létě,“ připustil Kasper Hjulmand, velebený reprezentační trenér. „Ale je v opravdu dobré fyzické kondici. Viděl jsem ho v Premier League a byl nejlepší na hřišti. Přemýšlí rychleji než většina ostatních.“
Za hromového potlesku tribun nastoupil jako střídající hráč do přípravného utkání s Nizozemskem – symbolicky v amsterdamské aréně Johana Cruyffa, kde v dresu Ajaxu začal velkou kariéru. Stačilo 114 vteřin, aby se přihlásil o balon ve vápně, práskl do něj svou kouzelnou pravačkou a trefil se parádně do růžku. Jásal se zaťatou pěstí. „Jsem zpět!“
V Brentfordu věděli, že Eriksena neudrží. Chtěl ho dravý Newcastle, mluvilo se znovuobnovení vztahů s Tottenhamem, zvítězil však Erik ten Hag, který svého oblíbence získal pro Manchester United. Dánsko, v očích mnoha expertů černý kůň šampionátu, poměří síly s Austrálií, Tuniskem a Francií. Tu v Lize národů nedávno dvakrát skolilo – v červnu (2:1) i září (2:0). V kvalifikaci si vedlo naprosto dominantně (skóre 30:3).
Vedle Kjaera zpevňují obranu Andreas Christensen (Barcelona), Joachim Andersen (Crystal Palace), Rasmus Kristensen (Leeds) a Joakim Maehle (Atalanta). Dynamickou zálohu tvoří Pierre-Emile Höjbjerg (Tottenham), Thomas Delaney (Sevilla), nadaný Jesper Lindström (Frankfurt). Útok přiostřují neúnavní pracanti Martin Braithwaite (Espanyol), Kasper Dolberg (Sevilla) či Yussuf Poulsen (RB Lipsko).
A myšlenku všemu dává Eriksen. Ten, který hraje srdcem.