Co rozjelo Angličany? Guardiolovské kombinace i útočná šestka Bellingham
Anglie si stále vychutnává impozantní vstup do šampionátu. Ale co jej způsobilo? Kombinace guardiolovského střihu, správné návyky hráčů z klubů i útočící šestka. Proto Bellingham a spol. smetli Írán 6:2. Pochopitelně se to musí ředit nižší kvalitou protivníka, leccos však bylo poučné i pro český fotbal. Tak pojďme trošku pod povrch.
Anglický fotbal už dávno není o nakopávaných míčích a vzdušných soubojích, ale o málodotekových kombinacích. Reprezentace Albionu tuhle evropskou kontrolu míče pod záštitou Pepa Guardioly (v tuzemsku jsme ji dosud plně neakceptovali) předvedla v premiéře na katarské žhavé scéně ve výborném provedení. Soupeři za celý zápas téměř nepůjčila balon. V prvním poločase jej měla na kopačkách 83 % času, protivník pouhých 17 %. Držení míče celkově? 77 % vs. 23 %. Angličané nastřádali během zápasu 788 přihrávek (91% přesných), zatímco Íránci se dostali pouze ke 219 přihrávkám (pořád však více než Viktoria Plzeň v Lize mistrů v utkáních Barcelonou).
Střední obránce John Stones zaznamenal největší počet přihrávek (118) za jeden zápas mezi anglickými reprezentanty od mistrovství světa 1966, kde byli hrdinové Albionu naposledy zlatí. Do přestávky nadělal 70 přihrávek. Kdyby neměl
