PŘÍMO Z RAKOUSKA | Možná to byla jen v emocích špatně formulovaná myšlenka. Možná ne. Karel Jarolím poprvé připustil, že se národní tým pod jeho vedením neposouvá správným směrem. Je to tak?
Atmosféra byla pochmurná a nálada pod psa. Český tým se těžce sbíral z historicky nejtvrdší porážky 0:4 s Austrálií, která maximálně dopálila trenérský štáb. Naštvanost z něj sálala na míle daleko – a pocítili ji úplně všichni.
„Kam jdete, Tomáši? Vy máte hotovo?“ zeptal se Jarolím s pevně usazenou kšiltovkou na hlavě skupinky hráčů krátce po úvodním rozcvičení.
„Napít se,“ zněla odpověď.
„No ale vy jdete jak na pohřeb!“ zvýšil hlas a rozmáchl rukama. Ta scénka ilustrovala, jak ovzduší v národním týmu zhoustlo. A nejen ta.
Již krátce před sobotním tréninkem za jasného slunce, které pálilo do kůže, Jarolím svolal doprostřed hřiště všechny hráče a začal jim důrazně domlouvat. Na tribunu sice dolétlo jen každé čtvrté slovo, ale nepotřebovali jste být u toho, abyste pochopili, co se právě děje.
Příprava před podzimní Ligou národů vrcholí a rozhodně nejde podle plánu. Ne tak, jak si Jarolím představoval. Soustředění v Rakousku má posloužit k větší stabilizaci a sehranosti mužstva, jenže výsledek nula čtyři tyto záměry rozprášil hned na začátku.
„Myslel jsem si, že se naše hra i výkonnost posouvá. Ale tenhle zápas mě z toho vyvedl,“ přiznal v plné nahotě Jarolím bezprostředně po pátečním výprasku.
Jde o citlivý výrok, který si fanoušci, ale i fotbalová vláda na Strahově mohou vyložit jako trenérovo kritické sebehodnocení. A ptát se: na tohle přišel teprve teď? Tři měsíce před ostrou bitvou s Ukrajinou v Lize národů?
„Já si naopak myslím, že se posouváme,“ opáčil Antonín Barák. „Po debaklu s Austrálií se to těžko říká a málokdo mi bude věřit. Ale podle mě se posouváme dál, jsem o tom přesvědčený.“ Podobná slova zvolil i Vladimír Darida, čímž se oba reprezentanti de facto za Jarolímovu práci postavili.
Ostatně celá kabina je přesvědčena, že historická porážka neodpovídala předvedené hře, a všichni mluví o neproměněných šancích jako největší příčině. „Dát dva góly, zápas by vypadal jinak. Naše hra nebyla špatná,“ shodují se. Termín o chaotické hře po druhé inkasované brance použil pouze Jarolím. Ale trefně. Myslel tím fatální individuální chyby, které prý nikdy předtím v takovém počtu během jediného zápasu nezažil.
Další důvody? Zatímco Australané se už nějakou dobu v Turecku pilně chystali na světový šampionát, někteří Češi prakticky najeli do zápasu z dovolené. „Někdo před tímhle srazem končil dříve, někdo později. Jiní měli vynucenou pauzu kvůli zdravotním potížím. Jde o to, aby všichni hráči byli v dobrém fyzickém rozpoložení, ale v téhle fázi sezony je to složité,“ podotkl Jarolím.
Nebo další možný problém – nastavení hlavy. „Přišlo mi, jako by se naši hráči už viděli na dovolené,“ pronesl Jan Koller, někdejší špičkový střelec. Rozhodně to neplatí o všech jménech, ale někteří reprezentanti vypadali, jako by motivaci postrádali.
Trenérova reakce? „Snažili jsme se je připravit tak, aby to brali se vší vážností, ale do hráčů nevlezu. Jak si to kdo nastaví v hlavě, to nemohu ovlivnit,“ řekl Jarolím, jehož úkolem nyní je rozpoznat důvody historického výbuchu a připravit mančaft pro středeční utkání s Nigérií (15.00).
„Musíme dát do něj všechno, abychom si napravili reputaci,“ zdůraznil Darida, v čem bude druhý duel na soustředění v Rakousku podstatný. „Ale musíme toho změnit hodně. Každý z nás ví, v čem musí přidat a jak by měl hrát. Musíme se prezentovat víc jako tým,“ doplnil záložník Josef Hušbauer.
Tohle někdo podtrhněte.
