Pohár trpělivosti Jána Kozáka přetekl. Po flámu, kterého se sedm slovenských reprezentantů zúčastnilo po prohře s Českem (1:2), se v neděli rozhodl v čele národního týmu skončit. Po několika dnech podal pro Šport24.sk a následně i na tiskové konferenci vyjádření k celé situaci. „Beru to, jako by mi plivli do obličeje,“ řekl ostře na adresu sedmi hříšníků.
Když se na nedělním tréninku díval do tváří sedmi společensky unavených svěřenců, vybublalo to v něm. Hráči k němu neměli žádný respekt. „Kazí je miliony a lidé, kteří se kolem nich pohybují. Slyšel jsem, že jsem starý, ale já se tak vůbec necítím,“ řekl zkušený kouč. „Beru to, jako by mi plivli do obličeje,“ řekl ve svém vyjádření pro server Šport24.sk.
Ve čtvrtek pak svolal mimořádnou tiskovou konferenci, kde odhalil detaily situace, která jej vyhnala ze slovenské lavičky. „Po zápase jsem celou noc nespal, dvakrát jsem si celé utkání pustil. Šel jsem se pak na chlapce podívat, a oni zrovna přicházeli. Strašně mě to bolelo, je to facka,“ prohlásil. „Před tréninkem jsem se potkal s Markem Hamšíkem a Martinem Škrtelem, že je problém. Byli překvapení, ale viděl jsem, že oni nikde nebyli. Pak jsem se setkal se všemi hráči, koukal jsem se jim do očí, díval se, jak sedí. První se přiznal Dúbravka,“ pokračoval.
Gólman Newcastlu prý prochází těžkým obdobím, jeho týmu se nedaří, tak se potřeboval odreagovat. Podobné odůvodnění cesty na flám měl i Stanislav Lobotka, záložník španělské Celty Vigo. „Začal s tím, že ve Španělsku má zhuštěný program, hraje každou sobotu, neměl čas se odreagovat. Řekl jsem mu, že má podivný pohled na věci, když si to ve Vigu nedovolí, ale tady na to má čas,“ odhalil Kozák konfrontaci se středopolařem.
„Lobotku mám velmi rád, hned, jak byl poprvé nominovaný, dostal místo v základní sestavě. Může takový chlapec takto přemýšlet? Škriniar to samé. Jsem velmi zklamaný. Ale přeji jim to nejlepší, mám je rád,“ promluvil o mladých oporách národního týmu, které se nezachovaly podle jeho představ.
Čtyřiašedesátiletý trenér viděl, že má před sebou tři možnosti. „Mohl jsem se tvářit, že jsem je neviděl, nechat to tak, ale to není můj styl. Druhá varianta byla je všechny vyhodit. Slovenský fotbal je ale potřebuje, mají vysokou kvalitu. Nedokážu si představit budoucnost slovenského fotbalu bez Dúbravky, Lobotky, Škriniara, nebo Weisse, to je rozdílový hráč,“ řekl Kozák, který se rozhodl pro třetí volbu – rezignaci.
Své rozhodnutí, v tu chvíli ještě bez udání důvodu, oznámil prezidentovi svazu Jánu Kováčikovi. Dlouholetého kouče národního týmu nepřesvědčili k delšímu setrvání ani sami hráči. „Chtěli se omluvit, ale už bylo pozdě. Měli na to myslet před tím, než to udělali,“ dodal Kozák.
Sedmero hříšníků přece jen čeká trest. Pokud budou v budoucnosti nominováni, nedostanou žádnou finanční odměnu a peníze, které by jinak šly do jejich kapsy, poputují na nadaci slovenského svazu.
„Bude mi to velmi chybět, cítím se jako dítě, kterému sebrali hračku. Fotbal ale přináší i takovéto věci. Vyhodnotil jsem situaci a uznal jsem, že pro fotbal bude lepší, abych skončil. Zanechávám za sebou zdravé mužstvo s perfektními vztahy,“ uzavřel celou kauzu kouč, který u národního týmu působil od srpna 2013.
Do role jeho nástupce byl pasován Pavel Hapal, který na Slovensku vedl Nitru, Žilinu, Senicu a výběr do jednadvaceti let, nebo Adrián Guľa, který po konci v Žilině převzal jednadvacítku. Kozák by si ale na místě hlavního trenéra představoval svého dlouholetého asistenta. „Máme tam pět let Štefana Tarkoviče, člověka, který zná poměry, je to odborník, máme ho vyzkoušeného? Proč hledat někoho jiného a rozbít to tam?“ prohlásil v závěru tiskové konference.
