Pozici prvního náhradníka, dvanáctého hráče, si pravidelně měnil s Vladimírem Šmicerem, který v té době patřil mezi stálice Liverpoolu. O to překvapivější bylo, že Marek Heinz zanechal na EURO 2004 tak výraznou stopu jako hráč ostravského Baníku. Coby mistr české ligy a nejlepší kanonýr soutěže si do Portugalska přivezl takovou formu, že si s ním nevěděli rady ani nejlepší obránci v Evropě. „Cítil jsem se nejlíp v životě, ale po Řecku jsem byl nasraný,“ přiznává upřímně.
Objedná dceři zmrzlinu, posadí se a ještě před první otázkou s úsměvem pronese: „Člověk by nevěřil, že už je to patnáct let, ten čas letí neúprosně rychle. První, co se mi vybaví, je velice vydařený rok. Krásný rok.“ Sezona 2003/04 byla pro Marka Heinze tou nejlepší v kariéře.
S jakými osobními ambicemi jste v 26 letech na turnaj cestoval?
„Já jsem nevěděl, jestli se tam vůbec dostanu, takže žádné osobní ambice. Nakonec se mi to povedlo asi díky tomu, že se mi dařilo v Baníku. Vyhráli jsme mistrovský titul, já byl králem střelců a v poháru jsme byli druzí. V tehdejším výborném mančaftu mi to šlo herně i střelecky, měl jsem formu a předváděl jsem dobrý fotbal.“
Což se tehdy dalo napasovat i na Miroslava Matušoviče, vašeho útočného parťáka z Baníku…
„Maty byl na soustředění v Rakousku s námi, ale nakonec se do Portugalska nedostal. Rozhodnutí trenéra žádný hráč neovlivní, taky to mohlo být naopak, že mohl jet on místo mě. Zpětně je těžké hodnotit nominaci, já byl hlavně rád, že jsem se tam dostal.“
Pomohlo, že vás trenér Karel Brückner znal už z dřívějšího působení v Olomouci?
„Asi to hrálo nějakou roli, ale EURO je tak významná akce, že nelze brát hráče jen ze známosti. Nikdo si nelajzne vzít někoho jen proto, že ho dříve trénoval. Kdyby se mi nedařilo, vůbec bych se tam nedostal.“
Samotný turnaj pak oprávněnost nominace podtrhnul. Vaše pozice sílila každým zápasem, že?
„Už na tréninku jsem se cítil dobře. Ohromně jsem si věřil, měl jsem zdravé sebevědomí a podařilo se mi to pak prodávat i v zápasech.“
Se sebevědomím jste ale nikdy problém neměl, ne? Myslím to tak, že jste byl sice „jen“ hráčem Baníku, ale neztratil jste se ani mezi největšími evropskými hvězdami.
„Na EURO ne, ale jinak ano. Vlastně jsem se s tím potýkal celou kariéru, protože jsem si na sebe kladl až moc velké nároky a mé výkony tak občas kolísaly. Asi jsem byl v tomto ohledu trochu náladový, ale
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
