Chytil po hattricku: Nejhezčí den v životě! Na zápisné si když tak půjčí
Trenér Sigmy Václav Jílek na tribuně pod novináři obdivně tleskal svému svěřenci Mojmíru Chytilovi, jenž při reprezentačním debutu a ývhře 5:0 nad Faerskými ostrovy nasázel hattrick už po 23 minutách. Třiadvacetiletý útočník nejdříve proměnil šanci ze dvou dotyků po Coufalově pasu, pak nekompromisně z jedničky skóroval díky Součkovi a hattrick uzavřel hlavou, když mu míč připravil Zmrhal. Olomouc si mne ruce, ve středu se řešil hráčův transfer do Slavie. Ale po utkání bude cenovka logicky vyšší.
Mojmíre, váš nejhezčí den v životě?
„Stoprocentně. Myslel jsem si, že nejvíc bude můj vítězný gól Spartě tady v Olomouci, ale tohle vše převýšilo.“
Zdálo se mi, že se vám po třetím gólu trochu leskly oči...
„To už jsem byl trošku dojatější... (úsměv) Je to krásný.“
Všechno jste zakončoval s naprostou lehkostí, žádná nervozita nebyla?
„Byla velká před zápasem, ale po rozcvičce opadla, protože to tady znám. Povedlo se mi to. Navíc bylo fajn, že jsme nastoupili všichni Olomoučáci. Čtyři ze Sigmy plus Zimič (David Zima), který už je pryč. S klukama je to vždycky fajn, za všechny jsem rád, že jsme si to mohli užít před fanoušky.“
Klukovi ze Skalky u Prostějova asistovali borci z Premier League. Jaký je to pocit?
„Ukázalo se, že kluci umějí hrát fotbal hodně dobře. (smích) Měl jsem štěstí v zakončení, i když jsem mohl dát více gólů, tak jsem hrozně šťastnej.“
Myslíte tu šanci na začátku, kdy jste hodně přestřelil kasu z dorážky zblízka?
„Řekl jsem si, že je to škoda. V hlavě mi běželo, že jsem mohl dát gól při debutu, ale naštěstí se to později povedlo.“
Jste šestý hráč, který vstřelil hattrick při debutu v reprezentaci, a první v samostatné české historii. V té starší kategorii se řadíte třeba vedle Josefa Bicana.
„S takovými hráči se vůbec nemůžu porovnávat. Pro mě je pocta být vůbec v reprezentaci, moc jsem si to užil. Fakt krásné dojmy.“
Dokud nepřijde pokladník a nevypíše vám účet za debut, první gól a hattrick. Budete mít na zápisné dost peněz?
„Nevím, možná využiju Zonky a půjčím si na to.“ (smích)
S jakými pokyny od trenéra jste šel do utkání?
„Říkal, ať hraju to, na co jsem zvyklý v klubu. Měl jsem plnit stejné pokyny jako v Sigmě, myslím, že se to povedlo.“
I díky tomu, že jste ho otevřeli úvodní trefou už ve třinácté minutě, že?
„Říkal jsem už před zápasem našim klukům z Olomouce, že by bylo fajn, kdybychom soupeře co nejrychleji otevřeli. Pak se to vždycky vyvíjí lépe. Viděli jsme na videu, že Faerské ostrovy jsou houževnatý soupeř. Žádní nazdárkové, umějí hrát fotbal. První gól nám hrozně pomohl.“
A vás možná zase o něco blíže posunul k lepšímu angažmá.
„Budu to řešit až po posledním zápase s Libercem, který hrajeme příští sobotu. Řekl jsem manažerovi, že toho nechci mít plnou hlavu. Teď je pro mě důležité soustředit se na fotbal, po podzimu bude na všechno času dost. Zatím mám smlouvu v Sigmě.“
Té možná vyděláte o pár milionů víc, protože cenovku jste si navýšil.
„To nevím.“ (úsměv)
Když jste před lety řešil závažné zdravotní problémy, operace kolene, napadlo vás někdy něco takového?
„Ne, nikdy by mě nenapadlo, že můžu hrát za nároďák.“
Ale lístky jste rozdával, ne?
„Víte, že ani moc ne? Kamarádi i rodina si to kupovali ještě před nominací. Pak už jsem sehnal asi jen deset vstupenek.“
Jak dlouho budete odpovídat na gratulace?
„Ještě jsem se na telefon nedíval, sám jsem zvědavý, kolik toho bude.“
Bude složité přepnout z euforie na další přípravu v Turecku?
„Nic jiného nám nezbývá.“
Pro vás je to teď ideální šance si v nároďáku vydobýt pevnou pozici.
„Musím opakovat výkony v klubu, jedině tak bych mohl být v reprezentaci znovu. Šance si hrozně vážím.“
Takže dres si necháte, nebo někomu věnujete?
„Určitě nechám.“ (úsměv)
