Köstl o repre: Chceme pořád útočit, z Haška jsem nadšený. Kuchta? V klidu
Po deseti letech odešel od Jindřicha Trpišovského. Mluvilo se o ponorce. Jaroslav Köstl však tuhle tezi shazuje ze stolu. „Je to nesmysl,“ říká. Éru ve Slavii přirovnává ke studiu fotbalové univerzity. Nyní pracuje s další personou. Ivan Hašek si jej vyžádal k reprezentaci jako prvního asistenta. Společně jezdí po Evropě za hráči, denně vymýšlejí, jak uspět na mistrovství Evropy. „Chceme hrát náročný fotbal. Ve všech fázích hry útočit. To je cesta k úspěchu,“ sype ze sebe. V rozhovoru pro deník Sport se dotýká i vztahu s Janem Kuchtou.
Na úvod se vraťme v čase. Jste ve Slavii a dostáváte nabídku od Ivana Haška. Proč jste se rozhodl Eden opustit?
„Celý život je o učení. A já se chci učit dál. Vystudoval jsem deset let univerzity Jindry Trpišovského a spol. Když přišel soubor nabídek, nejvíc mě zaujala ta od reprezentace. Národní tým je nejvíc, možná si to tady neuvědomujeme tak silně jako v zahraničí. Pomohla mi také rodina a spousta lidí, se kterými jsem si o všem promluvil, za což jim zpětně děkuju. S Jindrou jsem rozebíral každý krok, s panem Tvrdíkem taky. Dali mi zelenou a byl jsem rád, že to takhle dopadlo. Je to obrovská výzva, v mém věku dvojnásob. Do budoucna může takový krok v mé kariéře něco znamenat. Budu věřit, že se nám povede, co chceme, a budeme úspěšní.“
Zrazoval vás někdo ve Slavii?
„Bavil jsem se i s hráči, máme přece jenom nějaký vztah. Když dorazily nabídky z klubů, spíš říkali, abych zůstal, že máme rozjeté věci. Ale když přišel národní tým, říkali, že to je ocenění a mám jít.“
Měl jste nabídky i na hlavního trenéra. Nelákaly vás víc?
„Tam nastal zrovna souběh, asi během dvou dnů jsem měl rovnou čtyři. Měl jsem zamotanou hlavu. Nebyla to jednoduchá situace, ale doufám, že jsem se rozhodl dobře a že teď i do budoucna je to pro mě skvělý krok.“
