V pátek před polednem to bude venku. Nový reprezentační trenér Ivan Hašek odtajní svou první nominaci, a to na zápasy v Norsku a s Arménií. Jak bude vypadat? Jak velká bude sázka na nové hity a neokoukané hráče? Co plzeňské komety Pavel Šulc a kontroverzní obr Tomáš Chorý? O tom všem se baví i Haškovi velcí parťáci Horst Siegl a Vladimír Šmicer ve speciálním díle videopořadu LIGOVÝ INSIDER: SIGI & ŠMÍCA. „Ještě že jsme to rozebrali teď. Kdybychom Hášu kritizovali po ní, tak bychom s ním nevydrželi,“ zazní se smíchem.
Kdybyste měli říct jedno jméno, který hráč s nulovými nebo minimálními zkušenostmi v reprezentaci by si nyní zasloužil od Ivana Haška největší šanci?
Siegl: „Kolikrát ho s nějakými jmény hecujeme. Bude to mít těžké, ale řekl bych Pavel Šulc. Můžeme to říct tak, že před sezonou to nebylo žádné téma – a najednou je téma číslo jedna. Vede tabulku střelců, pro plzeňskou hru je strašně platný.“
Šmicer: „Se Šulcem asi musím souhlasit. Dal čtrnáct gólů v lize a celkem v sezoně osmnáct. To je krásný číslo. Má formu, padá mu to tam. Pro plzeňskou hru je důležitý, rozhoduje zápasy. Myslím, že otevřených míst v nominaci moc není, ale jedno, dvě je přesně pro takové hráče ve formě.“
Co se vám na Šulcovi ještě konkrétně zamlouvá?
Šmicer: „Je na tom pohybově dobře, je aktivní. A samozřejmě zlepšil zakončení. Někteří hráči vypadají hezky, ale nemají ani asistenci, ani góly, zatímco on už teď ano. Zdá se taky, že fotbalem žije, je skromný a ochotný pracovat pro tým. Charakterově se mi líbí, o takové vlastnosti se můžeš opřít a díky nim můžeš vybudovat mentálně silný tým a porazit silnějšího soupeře. Jen mu škodilo neproměňování šancí. Ale ono zase, když jsi mladý, nemáš ještě takové sebevědomí, musíš vyspět.“
Siegl: „Ze začátku opravdu nedal skoro nic, pak musel z Plzně pryč. V Jablonci už to bylo dobrý, ale teď trefil spoluhráče, tým i trenéra, který na něho sází. Hodí se na dvě pozice, může hrát podhrot i záložníka. Pro mě je třeba větší téma, než jakým byl Vasil Kušej.“
Před dvěma lety se Pavel Šulc „proslavil“ tím, že neproměnil dvě obrovské šance na Spartě – a teď je nejlepším ligovým kanonýrem. Co pro to bylo potřeba? Pomohlo mu zásadně, že se mu věnuje bývalý útočník Marek Bakoš?
Siegl: „Je to souhra všech faktorů. Jsi ve správném týmu, cítíš formu, dáváš góly. Někdy to přijde i samo. Řešení v koncovce má úplně jiné, dřív byl i zbrklý. A je na něm vidět sebevědomí.“
Šmicer: „Jestli má individuální trénink nebo mu Baky radí, jak zakončovat, v jakých prostorech, určitě mu to pomůže. Když ti pak začnou góly padat, do těch situací se prostě tlačíš, věříš si v nich. Kdyby proměnil ty šance na Spartě, třeba by začal střílet góly už dřív a byl už někde jinde. Já jsem třeba byl hroznej hlavičkář. Hlavou jsem vůbec neuměl dávat góly: letěl na mě míč a já byl v panice, co budu dělat. Míra Beránek (trenér Slavie) to viděl, po tréninku se mnou zůstával a tou svou levačkou mi dával dvacet třicet balonů na hlavu. Časem jsem se začal trefovat i hlavičkami.“
Siegl: „Ještě kdyby ses naučil levačkou…“
Šmicer: „To bych byl až moc dobrej!“ (směje se)
Siegl: „Tyhle tréninky jsou opravdu důležité. Pro Šulce jinak mluví i to, že
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
