Kladivář roku Souček: Kluky zvu na večeři. S Ricem se zlepšují navzájem
V klubu je teprve 18 měsíců. Nejdřív pomáhal se záchranou, pak se stal symbolem překvapivé jízdy až do evropských pohárů. Tomáše Součka za to fanoušci West Hamu ocenili jasným vítězstvím v oficiální klubové anketě Hammer of the Year. Druhý byl jeho kamarád Vladimír Coufal a spolu odsunuli na třetí místo supertalentovaného Declana Rice.
Hráčem roku v klubu hned po první kompletní sezoně. Nemotá se vám z toho hlava?
„Hlava se mi nemotá. Fotbal už nějakou dobu hraju a párkrát už něco takového přišlo, ale musím říct, že tohohle ocenění si opravdu vážím. Je to jedno z nejcennějších, které jsem kdy dostal, protože se tu střetávám s nejlepšími hráči světa. Každý den na tréninku i v soutěži. Ještě k tomu náš tým udělal rekord v počtu bodů v Premier League za celou dobu, co v ní West Ham je, to je úžasné. A zrovna tenhle rok jsem mohl týmu pomoct jak individuálně, tak i týmový hráč. Mohl jsem sjednotit hráče, aby táhli za jeden provaz, na to jsem možná ještě pyšnější než za svoje individuální výkony.“
Bavil jste se ceně tom s někým z trenérů, vedení klubu?
„S nikým jsem se o tom dopředu nebavil, jen jsem věděl, že ta cena je. Hodně lidí říkalo, že mám šanci vyhrát, tak jsem si říkal, že by to bylo krásné, ale pořád jsem se soustředil na výkony a ocenění přišlo až po konci. Jsem za něj nesmírně rád.“
Navázal jste na Declana Rice, loňského vítěze. Jaký to je pocit?
„Declana tady všichni fanoušci milují. Je to pořád ještě velmi mladá hvězda Anglie a je jeden z nejoblíbenějších hráčů mezi fanoušky. Myslím, že bude mít ještě daleko lepší budoucnost, než jak hraje teď. Jsem rád za spolupráci, jakou máme na hřišti. Hraju s jedním z nejlepších střeďáků světa. Snažím se vedle něj zlepšovat a zároveň se snažím zlepšovat jeho. Jak je mladý, tak může hrát líp a líp. Zvedá se pomalu v každém zápase.“
Víte, kolik fanoušků pro vás hlasovalo?
„Až teď jsem slyšel, že jsem dostal skoro 50 procent hlasů, což je nesmírně velké číslo. Strašně si vážím podpory fanoušků. Už to cítím, když mě potkávají na ulici, že mě mají rádi. Když jsem přišel, klub se docela zvedl a lidi si toho všímají. Je to pro mě čest a zároveň mi to dává sílu. Když jsme hráli před pár lidmi, cítil jsem podporu. Teď se těším na první zápasy před plnými stadiony a já jim to budu vracet na hřišti.“
Po vítězství v anketě českého Fotbalisty roku máte další individuální ocenění. Jaký na vás mají vliv?
„Po anketách je vždycky tlak, jak to bude vypadat další rok. Vždycky je to těžší a těžší. Já jsem rád, že to jde zatím nahoru a ocenění mi dávají sílu i sebevědomí do další sezony. Věřím, že to bude stejně i pokračovat. Byla to velká sezona a nikdy na ní nezapomenu, ale je to fotbal a musíme se dívat dopředu. V příští sezoně chci ukázat víc. Pomoct týmu, ať je v tabulce co nejvýš, takže tlak určitě bude, ale chci všem ukázat, že na to mám.“
Obnáší vítězství nějaké povinnosti v kabině? Budete přispívat do kasy?
„Kasa a tyhle věci tu tolik nejsou. Jen na začátku jsem musel zpívat českou písničku, tak jsem zpíval Kabáty. Ale až půjdeme s klukama na večeři, tak je určitě pozvu. Za to ocenění i jako poděkování za celou sezonu. Bude to hezké gesto, protože se to tu moc nedělá, tak si myslím, že to uvítají.“
Cenu si máte převzít ještě jednou před plným stadionem. Těšíte se?
„V sobotu hrajeme s Atalantou Bergamo, kdy přijde 30 tisíc diváků. Je to přátelák a 30 tisíc lidí si koupilo lístek. O týden později hrajeme v Newcastlu a tam už by měl přijít plný dům. Další zápas doma už by taky mělo být vyprodáno – 60 tisíc diváků. Snad to tak zůstane, že se s Covidem sžijeme a život se vrátí do normálu a fotbal s ním. Fanoušci jsou velká součást fotbalu. Bez nich to není ono a hrozně se na to těším.“
