Barák o koronaviru v Itálii: Nemoc s nejlepším PR, vadila mi panika
V koronavirem nejpostiženější evropské zemi zase ožívá fotbal! Už o víkendu se v Itálii opět roztočí Serie A. Na trávník vkročí i 25letý záložník Antonín Barák, český mohykán v dresu Lecce. Věří, že si brzy užije diváků na stadionu a nakonec oslaví v pohádkovém kraji u průzračného moře záchranu. Od poloviny února byl sever Apeninského poloostrova hlavním epicentrem koronavirové pandemie na kontinentu. Místo fotbalu se v celé Itálii mluvilo o počtech mrtvých a nakažených. Nyní se opět vše vrací k normálu. Už v sobotu zazní úvodní hvizd k dohrání Serie A. „Jsme připraveni a nažhaveni,“ hlásí Antonín Barák z Lecce, půvabného stotisícového jihoitalského barokního města.
Do jaké míry už se u vás na jihu obnovil plnohodnotný život?
„De facto už je všechno v normálu. Můžeme všechno, od 3. června i cestovat. Ale záleží na ostatních zemích.“
Strávil jste v Itálii celou koronavirovou přestávku. Neuvažoval jste o úprku do Česka?
„Zvažovali jsme s přítelkyní, jestli odcestovat do Čech. V klidu bychom se tam dostali. Ale pevně jsem doufal, že se tato sezona dohraje, jsem měl v hlavě jenom to, abych se mohl co nejlépe připravovat. Kdybychom letěli do Česka, nastaly by problémy. Musel bych doma na čtrnáct dní do karantény, pak po návratu do Itálie na dalších čtrnáct dní do karantény. A 28 dní, o které bych v tréninku přišel, je dlouhá doba.“
| ANTONÍN BARÁK |
| Věk: 25 (3. prosince 1994 v Příbrami) |
| Pozice: střední záložník |
| Kariéra: Příbram (2013-16), Vlašim (2014-15), Slavia Praha (2016-17), Udinese Calcio (2017-19), Lecce (2020) |
| Bilance v reprezentaci: 12 zápasů/5 gólů |
| Bilance v Serii A: 55/8 |
| Největší úspěchy: mistr ČR (2017) |
I v Lecce jste však zpočátku musel být v domácí izolaci. Nebo ne?
„Když to vypuklo, italská vláda dala skoro ze dne na den prohlášení, ve kterém oznámila omezení, kde se můžeme a nemůžeme pohybovat, co je a co není povolené. Bylo to všechno hodně narychlo. Ze začátku jsme z toho byli překvapení a ani jsme se v tom neorientovali. Nesledujeme italská ani česká média. Samozřejmě že pak jsme si zprávy zjišťovali.“
Zpravodajství ze severu Itálie připomínalo apokalypsu. Jak vypadala realita u vás na jihu?
„Číslům, která byla zveřejňována v médiích, nevěřím. Na jihu nebylo nic. Ani se o něm nemluvilo. Mluvilo se jen o severu – o Lombardii, Milánu, Piemontu. Situace tady u nás byla celou dobu v pohodě.“
iSport Premium nyní pro nové předplatitele jen za 1 Kč za první měsíc a sleva na elektroniku >>>
Ovšem zákaz vycházení platil i u vás. Je to tak?
„I tady byl zákaz vycházení. A trval zhruba měsíc a půl. Museli jsme být zavření doma. Ven se mohlo vycházet jen v nutných případech a pouze do 200 metrů od bydliště. Mohli jsme jít třeba jen vyvenčit psa. Dovolené bylo i zajet si k doktorovi, když vám něco bylo. My jsme s těhotnou přítelkyní museli jezdit každé tři týdny na vyšetření. Ale museli jste mít papír vydaný vládou, na kterém bylo potvrzené od doktora, že jsme s ním domluvení na vyšetření. A mohli jsme na nákupy potravin do nejbližšího supermarketu.“
Jak to lidi brali?
„Venku se nikdo nepohyboval. Skoro všechno bylo uzavřené a pohyb po ulicích kontrolovala policie. Člověk nemohl jít ani do parku, nemohl ani vycestovat někam do lesa, kde by se psychicky uvolnil. Nedovedu si představit, co muselo znamenat pro lidi být zavření v bytě 45 dní.“
Nechal jste se slyšet, že některá vládní koronavirová rozhodnutí nechápete.
„Pro mě je koronavirus nemoc, která má zatím nejlepší PR. Denně se v médiích vyvolávala v lidech panika a strach. Což je vlastně to nejhorší. Poněvadž ve strachu a v obavách se dají hrozně lehce ovlivnit. A přesně tohle jsem kolem sebe tady cítil. Strach měli i mladí lidé, což mi přišlo směšné. Říkal jsem si, že když se budu v pětadvaceti bát virového onemocnění, když to zlehčím, tak chřipky, jak pak můžu žít? V tom případě jsem hrozně lehce ovladatelný. Mě v téhle pandemii opravdu překvapilo, jak snadno se dá velké stádo lidí ovlivnit. Přitom netušili, čeho se bojí. Když jsem se o COVID-19 bavil s konkrétními jednotlivci, vůbec nic o něm nevěděli.“
Vy ano?
„Snažil jsem se dostat k informacím od doktorů a vědců ve světě, o kterých jsem si troufnul říct, že o tom budou vědět víc než my, naprostí laikové. A snažil jsem se dát si to dohromady. Abych věděl, kolik je jedna a dvě. Když jsem se potom s kýmkoli o tom bavil, narazil jsem na totálně vyděšené lidi v panice. Ale když jsem se jich zeptal, proč se bojí, jestli vědí, co vlastně COVID-19 je a co způsobuje, nikdo mi nedokázal odpovědět. A když jo, jejich argumenty absolutně nedávaly smysl. Za mě se můžete bát z jediného důvodu – pokud se nestaráte dobře sami o sebe, o svoje tělo a nežijete spokojený život. Když budete dobře jíst, spát, vaše tělo bude ve formě fyzické, ale i mentální, tak nemůžete mít strach, že onemocníte. Proč bych měl z něčeho onemocnět, když se o sebe dobře starám? Nedává mi to smysl. Když bude váš imunitní systém silný, nemáte se přece proč bát.“
Nejste sám, kdo to říká.
„Mě třeba inspiruje herec Jaroslav Dušek. Ten by vám nikdy neporadil: Ber si prášky. Já už několik let taky neberu prášky.“
Ani žádné výživové doplňky?
„Maximálně si vezmu nějaký vitamin, možná magnesium na doplnění vápníku a hořčíku. Všechno na přírodní bázi. Umělého neberu nic.“
Jak jste udržoval ve fyzické a psychické pohodě vy?
