Neapol jako Slavia. Zima o operaci, Chytilovi i zájmu z Hoffenheimu
Mohl zachraňovat Hoffenheim v Bundeslize, ale kluby se nedohodly. Zpátky v Edenu by ho ráda viděla i Slavia... Reprezentační stoper David Zima (22) ale zůstává v FC Turín, přesněji řečeno na marodce. Po operaci menisku je doma v Olomouci a chystá se na závěrečnou fázi rekonvalescence do německého Regensburgu. „Chtěl bych se s Milanem Škriniarem rozloučit na hřišti,“ odkazuje na poslední kolo Serie A proti Interu Milán, což bude pro Slováka derniéra před odchodem do PSG.
To je však na programu až za více než dva měsíce, teď začíná rezonovat vyprodaný Eden a Robert Lewandowski. Když si vzpomenu na loňské září a váš výkon ve Švýcarsku, kde jste byl nejlepší na place, přijde mi škoda, že s polským bombarďákem nepoměříte síly. Co vám?
„Líto je mně hlavně to, že nemůžu pomoct klukům udělat nějaký úspěch. Z toho jsem smutný. V reprezentaci táhnete za jeden provaz, musíte ze sebe vydat to nejlepší. A ve výsledku je jedno, jestli musíte přejít přes Polsko nebo Francii. Všude jsou kvalitní hráči a klíčový je úspěch.“
Kouč Jaroslav Šilhavý okysličil nominaci, spolu s Adamem Hložkem už nebudete nejmladší.
„Abych řekl pravdu, trošku mě to překvapilo. Na druhou stranu teď je bohužel hodně hráčů na marodce, asi i vinou toho se to omladilo. Ale za mě je to v pořádku, noví kluci si aspoň vyzkouší, jaká je tam atmosféra a úroveň. Vzpomínám na sebe, když jsem byl v áčku někdy před dvěma a půl lety poprvé. Béčková Liga národů, zápas proti Slovensku. Bylo to něco úplně jiného, nehrál jsem, ale sledoval jsem kvalitní hráče na tréninku i v zápase. Dobré zkušenosti.“
V nominaci jsou slávisté, sparťané, ale i Mojmír Chytil. Co říkáte na progres vašeho kamaráda?
„Můžu ho hodnotit jen podle listopadové repre, protože jinde jsem s ním v poslední době nehrál. Potvrzuje své kvality, co měl už v mládeži.“
A to?
„Nastoupí a dá gól. Vždycky mu trenér řekl: Mojmo, jdeš tam na třicet minut, skóruj. A on to splnil a plní to doteď. V lize i v nároďáku.“ (úsměv)
Vy jste ročník 2000, ale hrával jste v mládeži Sigmy s o rok staršími, znáte se opravdu dobře.
„Celou dobu jsme hráli spolu. Tři nebo čtyři roky, akorát on tehdy zažíval těžké období, protože si dvakrát udělal křižák. Takže pořádně jsme spolu nastupovali až od titulové sezony v devatenáctce. Dostal se do toho výborně, teď vypadá, že je zdravotně v pořádku. Vše mu funguje, jak má, takže pro něj super období.“
Vždy byl velkým šéfem kabiny, přirozený lídr. Ať už v Olomouci nebo i na hostování v Pardubicích. Potvrdíte?
