Mourinho: Benítez by mi měl poděkovat
Itálii dal v létě sbohem, ale jeho slovo má pod Apeninami stále velkou váhu. Zvlášť teď, kdy se jeho bývalý klub Inter Milán ocitl na rozcestí a vše nasvědčuje tomu, že předčasně ukončí spolupráci s koučem Rafou Benítezem. Proto trenérský mág José Mourinho v exkluzivním rozhovoru pro Gazzettu dello Sport otevřeně komentuje dění ve svém nedávném působišti i vysvětluje, v čem je práce v Realu Madrid specifická.
Co říkáte na to, že váš nástupce Rafael Benítez je na odchodu z Interu Milán?
„Nic o tom nevím a nezajímá mě to. Zajímá mě jen klub, můj přítel prezident, mí přátelé hráči a fanoušci, kteří mi během dvou let dali všechno. Chci, aby Inter vyhrával všude kromě Ligy mistrů, kde je můj Real. A s jakýmkoli trenérem.“
Inter je nyní mistrem světa. Jenže trenér Benítez se místo oslav soustředil na kritiku vedení klubu i vás osobně. Prý můžete za velké množství zraněných hráčů.
„To mi nestojí za komentář. Čekal jsem od něj spíš aspoň poděkování za úspěch, který jsem mu daroval. Zeptejte se všech v Interu, co si myslí o Benítezovi a co o mně.“
Je pravda, že přijít do klubu po Mourinhovi je pro každého trenéra těžké…
„Ale vždyť Benítez přišel do ideální situace! Měl přece možnost vyhrát tři trofeje jen díky čtyřem zápasům. To by si přece přál každý trenér na světě. Místo toho je Inter v problémech. Věřím, že brzo už bude klub takový, jaký jsem jej opouštěl: šťastný, veselý a sebevědomý.“
Takový, jaký by si Inter přál i jeho majitel Moratti…
„Moratti je fenomén. Mám ho čím dál raději. Naučil jsem se žít vedle ně, on se naučil být mým šéfem – a ujišťuju vás, že to není nic snadného. Já jsem se stal lepším trenérem, on prezidentem. Rostli jsme vedle sebe.“
Jste spolu v kontaktu?
„Volá mi, když se nám v Realu něco povede, já mu to oplácím. Před koncem finále mistrovství světa klubů jsem mu poslal gratulační esemesku.“
Slovo návrat ve vašem slovníku neexistuje?
„V mé kariéře jsem žádný nikdy nezažil. Vždy byly přede mnou jiné brány k otevření a nové zkušenosti k prožití. V životopise mi schází jediné – národní tým.“
Máte na mysli portugalský národní tým.
„Ano. Byla by to spíš srdeční než profesní záležitost, protože reprezentační trenér není profese, pro kterou jsem se narodil. Nestačí mi deset zápasů a dvacet tréninků ročně. Bylo by to, jako byste Alonsa posadili do auta rallye nebo Sainze do formule jedna. Jsem klubový trenér, všechny dny, jedenáct měsíců v roce. Nebo spíš dvanáct. Se třemi zápasy v týdnu. Když je ve středu volno, jsem trošku smutný.“
Ale Portugalsko jednou povedete…
„Věřím, že jednoho dne ano. Je to zadostiučinění, které mi schází. Ale ještě předtím bude čas na nějaký klub v Anglii nebo v Itálii.“
Už víte kdy?
„Žádný spěch. S Realem mám smlouvu na čtyři roky a chci tady zůstat dlouho. V Realu je hodně práce – a ne pouze na hřišti.“
Takže budete Alex Ferguson Realu?
„To není úplně přesné, protože ekonomická a organizační struktura Realu je výš než ta v Manchesteru United, možná nemá sobě rovnou nikde na světě. Ale v Realu toho dělám víc než v Interu, zasahuju i do dalších oblastí sportovní struktury klubu.“
A po angažmá v Realu se vrátíte do Chelsea nebo do Interu?
„Nemůžu říct, že se nikdy nevrátím. Ale také nemohu vyloučit, že v Anglii nebo v Itálii povedu jiný klub – jsem profesionál. Inter by měl vždycky přednost, i když…
I když co?
„Doufám, že mě Inter nebude nikdy potřebovat. Znamenalo by to, že sešel ze správné cesty.“
Je těžší trénovat Inter, nebo Real?
„Nevím, já nemám nikdy problém, snad proto, že si umím vytvořit vztah se spolupracovníky i hráči. Když jsem přišel do Interu, zažívali jsme radost, spokojenost i malé problémy jako v každé rodině. Jediné, co jsem musel, bylo hráče motivovat k dalším vítězstvím v italské lize.“
Jak jste to udělal?
„Vysvětlil jsem jim, že pět scudett jsou lepší než čtyři. A šest jsou lepší než pět. Uvěřili mi.“
