ROZHOVOR | VIDEO | Řešit psychické problémy ho donutila až nehoda z loňského října, kdy vypadl z okna hotelu. Martin Fenin přiznává, že deprese a trápení na hřišti zaháněl tišícími prášky. Ty pravděpodobně způsobily jeho říjnový pád z okna hotelu, po kterém krvácel do mozku. „Dusil jsem v sobě starosti, ale zabít jsem se nechtěl,“ říká v upřímné zpovědi čtyřiadvacetiletý útočník Energie Cottbus.
V době vašich problémů vám nikdo neřekl: Zajdi radši k psychologovi?
„Já bych se mu tehdy asi vysmál. Na mně to nikdo nepoznal. A ani poznat nemohl. Vždycky jsem si po zápase sedl do nějaké pizzerie a tam jsem dvě hodiny o samotě mlčel. Znám se, proto jsem nechtěl s nikým mluvit. Ani jsem se po zápase neosprchoval a hned jsem jel pryč, abych nikoho nepotkal.“
A dál jste to v sobě dusil.
„Tenhle rozhovor stejně pochopí jen ten, kdo něco podobného zažil. Spousta lidí říká: Jak může mít kluk jako já ve čtyřiadvaceti psychické problémy, když hraje fotbal a vydělá peníze v cizině. Jenže to s tím nesouvisí. Myslím si, že kdybych loni zůstal ve Frankfurtu, nedošlo by k tomu. Když máte kolem sebe okruh lidí, které znáte, cítíte se tam dobře, tyhle problémy se vám překlenou strašně snadno. V Cottbusu jsem ale najednou seděl sám na hotelu.“
A právě tam všechno vyvrcholilo, když jste loni v říjnu vypadl z okna hotelu. Pamatujete si, co se tehdy stalo?
„Na samotný náraz si nevzpomínám, následky znám jen z vyprávění, ale do určitého momentu si pamatuju, co se stalo a proč se to stalo. Nejlepší je, že kromě mě a nejbližší rodiny to vlastně nikdo jiný neví. A tak by to asi mělo i zůstat.“
Chápu, ale přesto by mě zajímalo, co se tehdy stalo.
„Rozhodně jsem z toho okna nevyskočil úmyslně, nebyl to žádný pokus o sebevraždu. Říká se, že co vás nezabije, to vás posílí. A v mém případě to platí doslova. Potíž je, že se to všude prezentovalo jako můj další průšvih. Jenže já tím ublížil akorát sám sobě.“
Každý měl jasno, že jde o výsledek dalšího flámu, kterými jste pověstný. Hrál v tom tehdy roli alkohol?
„Nechci se o bavit alkoholu. Jediné, co řeknu, je, že to nebylo lehké období. Nikdo nejsme bezchybný, vím, že jsem také udělal spoustu chyb.“
Ale přiznal jste závislost na antidepresivech.
„Nebyla to přímo antidepresiva. Byly to spíš prášky na spaní.“
A tyhle prášky byly příčinou vašeho pádu z okna?
„No, dá se říct, že to byly ty prášky. Nechci se o tom do detailu bavit, ale pokud by v tom mělo být něco jiného než prášky, z okna už jsem vypadl aspoň tisíckrát. Byla to shoda hloupých okolností.“
Do nemocnice jste byl převezen s krvácením do mozku. Řekli vám lékaři, že jste měl štěstí?
„Ano, to bylo první, co mi řekli. První dva týdny v nemocnici byly v pohodě, to stejně jen ležíte a většinou spíte. Horší bylo, když jsem pak odjel na kliniku na neurologickou rehabilitaci. Tam jsem procitnul. Kolem mě byli lidé, kteří měli také poranění hlavy, ale u nich to bohužel bylo fatální.“
Celý rozhovor s Martinem Feninem čtěte ve středečním vydání deníku Sport
