Köstl o budoucnosti: Nejsem zcela rozhodnut. Děkovačka? Kopání příkopů nepomůže...
Misi splnil, dvakrát vyhrál a zůstal s českým národním týmem ve druhém koši – a teď bude dočasný kouč Jaroslav Köstl čekat na rozhodnutí generálního manažera reprezentací Pavla Nedvěda. „Nechci, aby to vyznělo, že si o sobě myslím, že na to nemám. Ale vnímám, že je tady nějaký požadavek na zahraničního nebo určitě zkušenějšího trenéra. A s tím já nemám problém,“ odpověděl Köstl po výhře nad Gibraltarem (6:0) na přímý dotaz iSportu, zda by si vůbec na pokračování věřil.
Proč šel na děkovačku před kotel fanoušků pouze Tomáš Souček s Vladimírem Coufalem a zbytek týmu zamířil do šatny?
„Nevím přesně do detailu, co se stalo. Šel jsem do kabiny, pak hned na rozhovor do televize a pak sem k vám na tiskovku. Cítil jsem, že něco proběhlo, když tým ke kotli nešel, ale ještě jsem to s hráči neprobíral. Jen jsem jim říkal, že takovéto kopání příkopů, ať už z jedné či druhé strany nikomu nepomůže. Nevím, na základě čeho co vzniklo, jen říkám, co jsem sdělil kabině. V takové situaci by jedna nebo druhá strana mohla udělat krok zpátky, aby došlo k nějakému smíření. Věřím, že si to s lidmi Vláďa Coufal s Tomášem Součkem vyříkali a fanoušci je do baráže poženou. Zvlášť když je to doma, může to být super zápas. Pokud by se zvládlo semifinále, je to jeden zápas od mistrovství světa. A to jsme si všichni přáli.“
Jak byste charakterizoval celou kvalifikaci?
(dlouze přemýšlí) „Složitě se mi na to odpovídá, těžko hledám slova... Šli jsme k národnímu týmu s nějakým cílem, kterým byl postup na mistrovství světa, a vlastně jsme o lodivoda Ivana Haška přišli v momentu, kdy jsme stále ve hře byli. To je složitý... S klukama jsme to teď nějakým způsobem dotrénovali, chci jim za to poděkovat. Jak Jarda Plašil, tak Honza Rezek přinesli spoustu nových věcí a myšlenek, spolupráce je fakt skvělá. Měli jsme úkol odehrát dva zápasy, zůstat na druhém místě a ve druhém koši. To se zvládlo, za to jsem rád. I za reakci týmu k tomuto zápasu. Ale větší díl zásluh má určitě Ivan, který tady byl většinu kvalifikace. Úkol splnil.“
Už jste mluvil s Pavlem Nedvědem, co vás osobně teď čeká?
„Nestihl, nemluvili jsme spolu ještě. Jen jsme se krátce potkali v kabině, kde jsem měl řeč k hráčům. Nic jsme ještě neřešili.“
Častokrát jste mluvil o tom, že budoucnost nemáte ve svých rukách. Ale zajímalo by mě, zda si na roli hlavního trenéra reprezentace vůbec věříte směrem k baráži i dlouhodobě?
„Nejsem zcela rozhodnut... (úsměv) Ne, vážně: samozřejmě ambice někde trénovat jako hlavní trenér u mě byla, je a asi bude. Ale fakt se mi na to těžko odpovídá, protože ve své podstatě jsem o tom ani neuvažoval. Dostali jsme zadání na dva zápasy, které jsme chtěli zvládnout. Teď si musíme vyhodnotit sraz celkově, jak to všechno bylo. Nechci, aby to vyznělo, že si o sobě myslím, že na to nemám. Ale vnímám, že je tady nějaký požadavek na zahraničního nebo určitě zkušenějšího trenéra. A s tím já nemám problém. Ale když už jsme dostali Jardu Plašila po tolika letech do českého fotbalu, byl bych rád, kdybychom o něj nepřišli.“
O co jste se opřeli proti Gibraltaru?
„Strašné oživení přinesl hlavně David Douděra, který je rychlý a náběhový hráč. Dělal svým pohybem Gibraltaru problémy a tím uvolňoval prostory pro další hráče, což byl záměr. Tomáš Chorý měl v ofenzivě natahovat hřiště, aby si Páťa Schick s Adamem Karabcem seskakoval do meziprostorů pod něj. Relativně to fungovalo. Hodně jsme se v tréninku soustředili na kapsové míče a otáčení hry, tyhle prvky se tam objevily. Za to jsme rádi. Tomáše jsme střídali brzo, protože byl pod hrozbou žluté karty. Kdyby ji dostal, nemohl by nastoupit v semifinále. To samé Jarda Zelený.“
Souhlasíte, že i řeč těla hráčů oproti dvěma posledním utkáním konečně vypadala v pořádku?
„Na tomhle jsme chtěli zapracovat, měli jsme na to pár mítinků. U videa jsme řekli motivační věci. Jiným směrem jsme nakopli rozcvičku, hodně v kabině fungoval i Jarda Plašil s Honzou Rezkem, abychom se hned od začátku dostali do flow. To se povedlo relativně rychle, zvládli jsme to.“
Můžu ještě na závěr něco říct?
Co vám ukázal hráčský kádr během celé kvalifikace? Kdo by mohl pozvednout český tým?
„Všichni hráči mají potenciál, každý je trochu jiný. Patrik Schick je abnormální talent, Láďa Krejčí je kombinace dříče a talentu, Tomáš Souček je hlavně dříč a srdce týmu, za který položí život. Jsou tam stěžejní hráči, bohužel se některým nevyhýbala zranění. Proto tam bylo dost změn, na druhou stranu zase dostali šanci nováčci. Taky bych je chtěl pochválit: Štěpán Chaloupek si připsal první start, Kryštof Daněk do toho znovu vstoupil velmi dobře. Mám radost, když vidím, že si dovolí. Je příjemné koukat na to, když jsou v pohodě.“
Zajímavostí je, že Schick nevstřelil ani jeden ze šesti gólů. Neříkal jste mu, že si je nechává na březen?
„Jo, trošku jsem se při té závěrečné řeči na něj pousmál. Měl tři nebo čtyři gólovky, které dává úplně poslepu. Možná jsme měli ve druhém poločase paradoxně ještě víc šancí než v prvním. Páťa měl dobrou náladu, byl v pohodě. Šetří si to teď do klubu a v březnu to roztočí.“
Co bude před baráží nejdůležitější?
„Určitě zdravotní stav, aby všichni byli v pořádku. Víte moc dobře, že třeba Patrik Schick nám opakovaně vypadával kvůli zdravotním problémům. Teď teda byl k dispozici, ale proti Gibraltaru stejně málem nehrál, protože dostal razítko se San Marinu. Dodneška má v noze díru, ještě předvčírem nemohl kopat levou nohou, ale šel do zápasu, čehož si vážím. Musí se udělat dobrá příprava a po losu už asi budou analytici nakoukávat soupeře. Důležité bude i objíždět kluky, ať cítí zájem ze strany nároďáku. Aby to bylo oboustranné.“
Dovolíte hráčům oslavu? V Olomouci se to nabízí...
„Hráči teď po zápase odjíždějí do Prahy, já tady ještě zůstávám, takže uvidíme... (smích) Zůstávám, protože se v úterý s Tomášem Hübschmanem vracíme přes Hradec. Jedeme se podívat na jednadvacítku, takže nebudeme pendlovat přes Prahu. Hráčům sraz končí, můžou si dělat, co chtějí. Můžu ještě na závěr něco říct?“
Samozřejmě.
„Je to možná naposledy, co mluvím k takovému počtu novinářů. Opravdu chci poděkovat celému hráčskému týmu i realizačnímu. Chci poprosit i vás, abyste je nějakým způsobem podpořili směrem k baráži. Může to být pro každého z nich poprvé a naposledy v životě, stojí za to bojovat. Druhá věc je... Nemluvím o sobě, ale přijde mi, že reprezentační trenér je největší problém českého fotbalu. Pokud to tak je, jsme na tom ještě dobře. Ale myslím, že problémů je více. Potřebujeme, abyste o tom psali, aby se děti hýbaly. Mají málo pohybu, málo tělesné výchovy. Já jdu pak s malým na trénink a vidím kluka, jak se přerazí u toho, když si zavazuje tkaničky. Je mi hrozně líto mládežnických trenérů, protože oni nahrazují pohybové hry. K nim přicházejí nepřipravené děti. Chtěl bych, ať jsme zdravá republika, ať někam směřujeme a nejsme ve vakuu. Nemysleme si, že jsme tady pořád v roce 2004. Tam už dávno nejsme.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 8 | 26:4 | 22 |
| 2 |  | 8 | 18:8 | 16 |
| 3 |  | 8 | 11:9 | 12 |
| 4 |  | 8 | 8:17 | 9 |
| 5 |  | 8 | 3:28 | 0 |
