Magath byl nej, vzpomíná Šimůnek. Po kariéře s titulem i bolestí řeší reality | iSport.cz
Štěpán Filípek
23. května 2019 • 04:30

Magath byl nej, vzpomíná Šimůnek. Po kariéře s titulem i bolestí řeší reality

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Mistrovské oslavy v plném proudu! Hasiči u Edenu ale i jízda s pohárem po Praze
Sešívaní po derby se Spartou přebírají pohár pro mistra ligy!
VŠECHNA VIDEA ZDE

To bylo slávy! Ve Wolfsburgu si o víkendu velkolepě připomněli desáté výročí největšího okamžiku v historii klubu: zisku ligového titulu. A byl u toho i jeden Čech. Tedy poslední Čech, jemuž se takový kousek povedl: Jan Šimůnek. „Byl to neskutečný zážitek,“ tvrdí okouzleně dvaatřicetiletý elegán, který poklábosil s někdejší brazilskou hvězdou Grafitem či vyhlášeným trenérským ras Felixem Magathem, na něhož na rozdíl od jiných nedá dopustit.



V bílé košili a brýlích vypadá spíš jako manažer nebo nadějný politik, který se zrovna uchází o hlasy voličů. Do civilu už ostatně Šimůnek nuceně zamířil kvůli zraněním, které mu kariéru brzdily, až ji nadobro zastavily. Bývalý obránce, jenž v zemi západních sousedů strávil devět let a je k zastižení na čísle s předvolbou +49, se teď zabývá realitami a návrat k fotbalu zatím nechystá. „Možná kdyby měl zájem někdo z Německa,“ nadhazuje kapitán stříbrného týmu na MS do 20 let z roku 2007, jehož osudy stejně jako dalších hráčů mapuje nová kniha Dvě minuty mistry světa.

Měl jste tušení, co se ve Wolfsburgu chystá?
„Doufal jsem, že něco takového zorganizují. Pár týdnů na to, co mě to napadlo, asi před dvěma třemi měsíci, se dala na WhatsAppu dohromady skupina hráčů a řešili jsme, kdo může, a další věci.“

Jak samotné setkání ve Wolfsburgu probíhalo?
„Bylo moc hezké, jak všechno klub zorganizoval. Sešli jsme se už v pátek, zaplatili nám hotel a připravili pro nás program. Z hráčů nás bylo dvanáct, spousta kluků ještě hraje. Byl tam i trenér Felix Magath, asistent Bernd Hollerbach a další. Nejdřív jsem měl obavy, jestli si budeme mít co říct, ale bylo to naopak: všechny zajímalo, co kdo dělá a kde hraje.“

Těšil jste se na někoho obzvlášť?
„Byl jsem zvědavý na všechny hráče, i trenéra. Už jenom, jak vypadají. Někteří přibrali pár kilo, ale třeba Brazilci Grafite a Josue vypadají pořád stejně, i když je jim kolem čtyřiceti, ti by mohli ještě hrát. Jinak když jsem přišel, nejvíc jsem se bavil s maséry a fyzioterapeuty… V pátek jsem končil někdy ve tři ráno a někteří kluci pokračovali. Bylo vidět, že si máme co říct. A že jsme se na sebe všichni těšili.“

Co vás čekalo dál?
„Uspořádali i turnaj pro sponzory, na kterém jsme si mohli zahrát. V sobotu nás vzali do muzea, které vybudovali na počest mistrovského týmu. Před zápasem jsme měli talk s fanoušky, půl hodiny před začátkem jsme přišli před tribunu, všichni tleskali. Byl to krásný pocit, neskutečný zážitek. Navíc utkání skončilo výhrou 8:1 nad Augsburgem, lidé zůstali i půl hodiny po konci. Bylo vidět, jak si tam hráčů váží.“

Jak na vás prostředí ve Wolfsburgu zapůsobilo?
„Byl jsem tam už před rokem, chtěl jsem si udělat výlet, tak jsem vyrazil na zápas se Schalke.

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0
34. kolo
Články odjinud


Články odjinud