Skončí rodina v koncentračním táboře? Bude popravena? S takovými myšlenkami se potýkal Han Kwang-song, když hrál fotbal. To jediné, co v životě chtěl. Prostě jen kopat do míče. A měl dar, že mu to šlo dobře. Když jej lanařil Liverpool, slíbil, že se setká se Stevenem Gerrardem. On ho ale neznal. V 17 letech platil za zázračného fotbalistu, předpovídala se mu velká budoucnost. Působil i v Juventusu. Jenže se narodil v Severní Koreji. Nyní je mu 24 roků a nikdo neví, kde se nachází…
Poutavý, smutný i děsivý příběh se začal psát v prosinci 2011. Kim Čong-un se zrovna ujal moci v Severní Koreji. Krátce po nástupu se zaměřil na fotbal, hledal akademie v Evropě, kde by se mladí a nadaní hráči rozvíjeli.
„První taková se zrodila ve Španělsku,“ zmínil Mauro Costorella, „ale vydrželi tam jen rok. Pak přešli k nám,“ dodal muž, jenž stál za zrodem akademie v Itálii, kde působili Severokorejci do 17 let.
Ta vznikla díky podivuhodnému přátelství obou zemí od mistrovství světa 1966 (v Anglii), kde Severní Korea v posledním zápase skupiny porazila právě Itálii a na její úkor postoupila do čtvrtfinále.
Kamarádství se resetovalo s nástupem Kim Čong-una, se kterým má dobré vztahy italský politik Antonio Razzi. Právě on zařídil, že mladí Severokorejci mohli fotbalový um rozvíjet na Apeninském poloostrově.
„Poslali jsme do Koreje tým skautů, aby vybrali nejtalentovanější kluky,“ vzpomíná Costorella. „Vrátili se s celým týmem hráčů.“ A nejnadanější z nich byl Han Kwang-song.
Na asijském šampionátu do 16 let dovedl útočník svoji zem k triumfu, nastřílel 4 góly. Už tehdy poutal pozornost. O rok později se představil na mistrovství světa U17 a Severní Koreu protlačil ze skupiny do vyřazovacích bojů.
Mezitím Han již působil v italské akademii. Přesto stále neměl klub. Ani nemohl, protože první smlouvu směl podepsat v den 18. narozenin. Proto se o jeho služby strhla mela. Největší zájem projevil Liverpool.
Za Kwang-songem poslal hlavního skauta Barryho Huntera, aby ho přesvědčil k podpisu. „Když se připojíš k nám, setkáš se s Gerrardem,“ slíbil mu dokonce. Jenže…
Han tiše seděl, Hunter chvíli čekal a pak se zeptal: „Víš, kdo je Steven Gerrard?“ Odpovědí bylo zakroucení hlavou. Severokorejec neměl tušení. Nepoznal ho ani, když mu skaut ukázal legendu Liverpoolu na fotce.
Hunter na chvíli oněměl. Poprvé v životě se setkal s někým, kdo neznal Gerrarda. „Vždyť hraješ fotbal, jak je možné, že vůbec nevíš, o koho jde?“ nechápal a zároveň si uvědomil, odkud Han pochází a co vlastně znamená absolutní cenzura. Ta v Severní Koreji funguje…
Po chvíli se nicméně oba situaci zasmáli a Kwang-song se omlouval, že neví o ikoně od řeky Mersey.
Liverpool o něj opravdu stál, dokonce učinil oficiální nabídku s platem 20 tisíc liber týdně (468 tisíc korun), přičemž by ale hned 80 procent částky putovalo do rodné země podle zákonu Severní Koreje.
Ačkoli by Han rád podepsal s Reds, nešlo to. Britská vláda uplatňovala proti režimu Kim Čong-una tvrdé sankce a šance, že by povolila mladíkovi pobyt a možnost hrát za Liverpool, byla minimální, spíš nulová. Tak se dohodl s Cagliari, v Itálii byly totiž sankce poněkud umírněnější.
Když se připojil k novému klubu, začal v rezervním týmu a na úvod se představil v tréninkovém přátelském utkání proti áčku. Uvedl se hattrickem, což jej katapultovalo do prvního výběru.
V Serii A jako první Severokorejec debutoval 2. dubna 2017 na hřišti Palerma (3:1), kde naskočil na poslední čtyři minuty. První trefy se dočkal o týden později proti Turínu (2:3). Už tenkrát se o něm ve fotbalovém světě vědělo. Raketový nástup mezi italskou elitu vše jen umocnilo.
Přesto nedostával na hřišti tolik minut, kolik by potřeboval. Proto odešel na hostování do druholigové Perugie, kde při premiéře nastřílel tři góly a během dvouleté půjčky se podílel na 16 gólech. Především ale předváděl skvělé výkony a poutal pozornost. I díky svému původu.
Ten mu přinesl poněkud nechtěnou slávu. Dokonce byl pozván do slavného italského pořadu La Domenica Sportiva, který běží od roku 1953. Nacházel se zrovna na pokoji, čekal, až na něj přijde řada, když zazvonil telefon.
Volal vysoce postavený ministr ze Severní Koreje, jenž jeho vystoupení zatrhl a zakázal mu mluvit. Můžeme jen spekulovat, co přesně řekl. Nebo spíš, čím vyhrožoval…
Ale Han se následně uzavřel, změnil se a klub z toho byl zoufalý. Nemohl těžit z mediálního zájmu i z marketingového hlediska. Podobné věci se začaly dít i ostatním fotbalistům ze Severní Koreje působících v Evropě.
Nemohli veřejně mluvit, poutat na sebe pozornost a jakkoli se projevovat. Jinak hrozilo nebezpečí jejich rodinám. A to Hana děsilo, začal žít ve strachu… Musel poslouchat, co mu je nařizováno. Kdyby totiž projevil nějaký rozpor, v Severní Koreji i tohle považují za závažný zločin.
Který pokud někdo spáchá, mohou být tři generace rodiny (včetně nenarozených dětí) souhrnně uvězněny v koncentračních táborech nebo popraveny.
Navzdory tomu dál hrál fotbal v Itálii, po dvou letech v Perugii ho dokonce získal na hostování s opcí Juventus. Kwang-song trénoval s prvním týmem, který tehdy vedl Maurizio Sarri, jemuž se opravdu líbil. Dokonce jej dvakrát vzal na lavičku áčka.
Šanci ale nedostal. Proč? „Sarri ho chtěl hrát, ale nemohl. Byly za tím politické důvody,“ zmínil Costorella. Severní Korea totiž zvýšila aktivitu testů nukleárních raket, což mělo za následek, že v prosinci 2017 Evropská Unie zakázala určitým Severokorejcům vstup do Evropy a jiné zase vykázala.
Přesto Juventus uplatnil opci na přestup za 4 miliony eur (94 milionů korun). Han se „Starou dámou“ podepsal 1. ledna 2020. Jenže klub se jej musel promptně zbavit právě kvůli sankcím. Jen o týden později se stěhoval do Kataru, za 7 milionů eur (164 milionů korun) do Al-Duhail, kterému pomohl k titulu.
I tady jej ale dostihly sankce. Další. Takže v záři 2020 jeho fotbalová kariéra skončila. Za Al-Duhail už nikdy nenastoupil a zmizel. Nyní mu je 24 let a nikdo neví, kde se nachází.
S největší pravděpodobností se vrátil do Severní Koreje, kde „patrně“ hraje místní ligu.
