Jiný by dávno letěl, ani by nemrkl. Vicemistr Spartak Trnava je bez vítězství přibitý na posledním místě slovenské Corgoň ligy, jeho český trenér Pavel Hoftych má však nadále důvěru majitele klubu Vladimíra Poóra. Ten nezapomněl, kdo v minulé sezoně vytáhl tým na druhé místo a udobřil naštvané fanoušky. „Dřív už bych byl třikrát odvolaný,“ uvědomuje si výjimečnost situace.
Byl zvyklý sbírat pochvaly a jeho trenérské renomé rostlo. Zachránil v první lize Zlín, s Bohemians 1905 skončil na senzačním pátém místě a po odchodu do Trnavy na své úspěchy plynule navázal.
Letošní podzim ale nejde Pavlu Hoftychovi na ruku, po domácím debaklu se Zlatými Moravcemi 0:5 byl zralý na odvolání.
Co se v Trnavě pokazilo?
„Od výhry 1:0 v předkole Evropské ligy na hřišti Steauy Bukurešť se přestalo dařit. U některých hráčů se projevila únava, měli jsme hodně zraněných. Z pěti útočníků byli tři na marodce a jeden v trestu na tři zápasy. Dostali jsme se do pěkné šlamastyky.“
Což stvrdila poslední porážka s průměrnými Zlatými Moravcemi 0:5.
„To byla poprava zaživa. Debakl na otevřené scéně. Už v poločase za námi přišel do kabiny majitel, což se stává málokdy. Za stavu 0:3 měl samozřejmě každý hráč hlavu dole. Do šatny dorazil i po utkání. Zjišťoval náladu v týmu a vyjádřil se sám za sebe, co se s tím dá dělat. Bylo to maximálně konstruktivní.“
Asi každý čekal, že vám dá výpověď. Vy ne?
„Je fakt, že na Trnavu je hodně netypické, že to trenér neodnesl. V minulých letech se tady vystřídali v průměru tři trenéři za sezonu. Je tady tlak jako ve Spartě a jiných top týmech v Česku. V novodobé historii klubu jsem s Karolem Peczem vydržel u mužstva nejdéle. Majitel věří, že se vrátíme na správnou cestu.“
Musí vám hodně věřit, že?
„Já se zodpovědnosti nezříkám. Šel jsem za ním, abychom si popovídali mezi čtyřma očima. Než jsem stačil tu debatu otevřít, on ji zavřel. (úsměv) Chce, abych tým z krize vyvedl já. Herně to vcelku zvládáme, ale chybí výsledky. Už před čtrnácti dny pan Poór deklaroval v novinách, že radši vymění půlku hráčů než mě. On si mě sem přivedl, sledoval moji práci v Bohemce. Líbil se mu styl, jakým moje mužstvo hraje. Založený na agresivitě s vůlí jít k bráně soupeře a s pevnou defenzivou. Vnímal to tak, že do Trnavy hodím. Přesto mám z toho smíšené pocity.“
Proč?
„Je příjemné, že za mnou majitel stojí a věří, že to zlomíme. V minulé sezoně se nám povedla spousta věcí, udělali jsme největší úspěch klubu od těch slavných šedesátých a sedmdesátých dob. Taky se podařilo spojit fanoušky. Vytvořil se vztah, který se mu líbil. Na druhou stranu je to nyní pro mě hodně těžká situace, vůči němu zavazující. A taky vzhledem k divákům, kteří za námi doteď stáli, a chodilo jich pět tisíc. Je fakt, že si nás proti Zlatým Moravcům trošku vychutnali. (úsměv) Není těžké dělat fotbal, když se daří. Hráči byli zvyklí vyhrávat. Teď se nedaří nic. Už se nám uzdravili všichni hráči, musíme jít krok za krokem. O záchranu by Trnava hrát neměla, ale teď tam jsme. To je realita.“
Stojí za vámi i tým?
„Kdyby nefungovala chemie mezi mnou a hráči, tak nemůžu trénovat. Je nesmysl, že by byly v tomto směru problémy nebo že by spolu nevycházeli slovenští a zahraniční hráči. Samozřejmě nemůžu říct, že mě mají všichni rádi. Hlavně ti líní, co nepracují pro mužstvo, mě asi rádi nemají. Ale tým nejde proti mně, máme korektní vztahy. K žádnému narušení kabiny nedošlo.“
Hráči však budou údajně hrát za poloviční peníze.
„Po dohodě s majitelem došlo k pozastavení platů do té doby, než se dostaneme do fazony.“
V podobné krizi je Senica s dalším českým trenérem Zdeňkem Psotkou. Překvapuje vás to?
„Překvapení to je stejně jako naše postavení. Když jsem viděl, jak Senica posílila, tipoval jsem ji na hlavního adepta na titul. Jako takového černého koně. Zdenu Psotku znám, pracuje kvalitně. Taky určitě nečekali, že na tom budou takto. O to víc mě štve, že jsme na jejich hřišti prohráli. To mě mrzí daleko víc, než jako je na tom Senica.“ (úsměv)