Neobvyklé reakce doprovázely rozlučku trenéra Františka Straky v Ružomberku. Po jediné brance utkání si fotbalisté na trávníku vytáhli dres nad hrudník a svému kouči i vedení klubu ukázali, že si jeho konec nepřejí. Na tričkách měli o Strakovi básničku a v červeném srdíčku jméno Franz.
![]() |
Jakou báseň hráči Ružomberku vymysleli?
Neberte nám Frantu!
roztrhli ste (S)partu,
lepšie je hrať UEFU,
ako chodiť po kefu!
Je záhadou, co fotbalisté chtěli spojením „po kefu“ říct. V českém významu znamená slovo kefa – kartáč a sloveso kefovat – souložit…
Evidentní ovšem je, že touto básničkou protestovali proti odvolání trenéra Františka Straky, protože nesouhlasí s vedením klubu, které se rozhodlo českého kouče po sezoně propustit.
Postavit se proti nadřízeným a majitelům klubu chtělo odvahu. „A proto si toho nesmírně vážím. Hráči ukázali, že trenér byl na správném místě,“ potěšilo Straku.
Ten se netajil tím, že se s vlastními šéfy nepohodl. Dokonce uvedl, že v posledním utkání nebojoval jenom za sebe, ale za všechny svěřence v týmu.
„Slyšel jsem, že má v Ružomberku nastat radikální řez. Vůbec nechápu, co se v tomto klubu děje. Ale je to otázka na toho, kdo měl úplně jiné zájmy než já – vybudovat tým, který by mohl mít v příštím ročníku větší cíle,“ narážel Straka na spolumajitele klubu Milana Fiľa.
![]() |
Straka něco podobného zažil už ve Spartě, kde se ho Daniel Křetínský rozhodl vyměnit za Jaroslava Hřebíka.
Fotbalisté a fanoušci tento krok neskousli. Později musel v týmu skončit Karel Poborský, který Strakovy metody vyzdvihoval před těmi Hřebíkovými.
Není proto divu, že si Straka může připadat jako na kolotoči. „Jsem zklamaný zejména z toho, že ten kouč, který tady něco nastartoval, tu najednou není. A já se ptám proč?“ kroutil hlavou.
Za celou kabinu Ružomberku mluvil záložník Tomáš Ďubek, jenž v pomalovaném tričku s verši pronesl, že všem fotbalistům bude dlouho trvat, než se ze Strakova odchodu vzpamatují.
„Bolí nás, že Franta končí. Nikdo si jeho odchod nepřál, ale už s tím nic nenaděláme. Potěšila mě alespoň pěkná rozlučka, která byla emotivní a vítězná,“ uzavřel Ďubek.