ROZHOVOR - Přesně tak si Milan Fukal představoval závěr roku – v Silvestrovském derby zažil výhru nad Slavií! Ostatně, s velkým rivalem není zvyklý prohrávat, před lety byl „sešívané“ se Spartou roznesli 5:1. „I teď to bylo jednoznačné. Bylo asi znát, že v našem mančaftu byly motivační typy,“ culil se po sobotním duelu v Edenu někdejší stoper Sparty a české reprezentace, nyní obránce Hradce Králové.
Máte na mysli Tomáše Řepku?
„Přesně tak. Anebo Sigiho (Horst Siegl), Blážu (Jaromír Blažek). Pořádně tým před zápasem nahecovali. Řekli jsme si, že za žádnou cenu nechceme prohrát, že nic nedáme Slavii zadarmo. A taky to podle toho vypadalo, nedali jsme jí šanci.“
Slavia se zdála „studená“, v ofenzivě se neprosadila. Bylo to i tím, že měli její hráči respekt z Řepky?
„Určitě, je známé, že Tomáš má u protihráčů velký respekt, je to velká osobnost. Ostatně jako všichni moji spoluhráči. Nečekal jsem, že to bude až tak jednoznačné. Ale jak jsem řekl, výhra byla naprosto zasloužená.“
Jakou vlastně máte ligovou bilanci v derby?
„Já jsem ve Spartě příliš dlouho nepobyl. Vím dobře o derby, ve kterém jsme Slavii porazili 5:1 a díky tomu jsme si zajistili titul. Takže na Slavii mám super vzpomínky.“(směje se)
Když jste měl kolem sebe bývalé spoluhráče, proběhlo vám hlavou angažmá ve Spartě?
„Samozřejmě, vybavily se mi zápasy v Lize mistrů, mistrovský titul. Jsou to parádní vzpomínky, díky působení ve Spartě jsem se dostal do zahraničí, vděčím ji za hodně.“
Jak jste si Silvestrovské derby jako nováček užil?
„Za starou gardu Sparty jsem si už párkrát zahrál, v létě mne pozval pan Berger. Teď jsem si však prvně zahrál s mladšími kluky, s nimiž jsem se potkal před lety ve Spartě. Strašně mě potěšilo, že jsem dostal pozvánku, beru to jako velkou čest, že jsem mohl být zase v jednom dresu s takovými borci. Většina z nich strávila na Letné mnohem delší čas než já, někteří z nich se stali ikonami klubu.“
Berete však nominaci k Silvestrovskému derby i jako signál, že se blíží váš konec kariéry?
„Je jasné, že čas se zastavit nedá, konec kariéry se nezadržitelně blíží. Nevím, jestli to bude letos v létě nebo až za rok. Ale bude třeba se zaobírat myšlenkami na budoucnost.“
Už o ni někdy přemítáte?
„Chtěl bych zůstat u fotbalu, ovšem uvědomuji si, že naše republika je příliš malá na to, aby každý fotbalista, který skončil, mohl dělat trenéra nebo funkcionáře. Uvidíme, třeba se pak něco naskytne.“
