Trnitá, klikatá a se štěstím. A hlavně nečekaná. Taková byla cesta českého celku ke stříbrným medailím juniorského mistrovství světa. Co dovedlo výběr trenéra Miroslava Soukupa až těsně pod vrchol?
Trnitá, klikatá a se štěstím. A hlavně nečekaná. Taková byla cesta českého celku ke stříbrným medailím juniorského mistrovství světa. Co dovedlo výběr trenéra Miroslava Soukupa až těsně pod vrchol? VÝBORNÁ DEFENZIVA V defenzivní činnosti byla síla týmu trenéra Miroslava Soukupa. Až mu někdy média vyčítala, že mužstvo dokáže pouze bránit. Nebylo to však pouhý "beton" a zakopávaní míčů na tribunu. Defenzivní činnost byla propracovaná, každý hráč věděl, jaký má úkol. Od druhého zápasu se ustálila obranná čtyřka Kúdela, Mazuch, Šimůnek, Kubáň, která pracovala téměř bezchybně. Chybu vyrobila prakticky jen jednu, a to při vyrovnávacím gólu Argentiny ve finále. DISCIPLÍNA A TAKTIKA Kouč Soukup prokázal, že je dobrý stratég. Hráčům dovedl své taktické úmysly podat tak, že je přenesli na trávník. Na každého soupeře tým po taktické stránce připravil, strávil spoustu hodin u videa, jeho svěřenci měli před každým zápasem podrobné informace o soupeři. A hráči taktické záměry bez problémů naplňovali. Vzhledem k věku je jejich taktická disciplinovanost obdivuhodná. TÝMOVÝ DUCH Kolikrát bylo z úst českých mladíků slyšet: Pracujeme jako tým, a proto jsme tak daleko. A nebylo to klišé. Nikdo nevyčníval, nikdo na sebe neupozorňoval. Celek byl vyvážený, neměl žádnou velkou hvězdu. Stejně Soukupovi svěřenci působili i mimo hřiště. To, že táhnou za jeden provaz, dokázali například jednotným sestřihem po postupu ze skupiny. ŠTĚSTÍ Kdyby rozhodčí v prodloužení osmifinále s Japonskem zpozoroval Oklešťkovu ruku ve vápně, možná by už byli Soukupovi hoši čtrnáct dní doma. Ve čtvrtfinále zase Španělé zvonili na tyče Petrovy branky. Přes oba soupeře navíc český celek přešel až v penaltovém rozstřelu, což je vždy loterie. V semifinále se mu pak do cesty postavil relativně snazší soupeř Rakousko. I trenér Soukup si dokázal přiznat, že do finále jeho tým pronikl také díky přízni Štěstěny. PEVNÉ NERVY Tým se nevzdával. Když prohrával ve druhé půli s Japonskem 0:2, dokázal stav otočit. Ze Španělska či Argentiny se nikomu nerozklepala kolena. Když přišlo v semifinále na řadu slabší Rakousko, tým k zápasu přistoupil zodpovědně a nedopustil komplikace. Pevné nervy a odolnost však Soukupovi svěřenci prokázali zejména ve dvou úspěšných penaltových rozstřelech. Z jedenácti pokutových kopů jich deset proměnili.
