Originálem byl a originálem je dodnes. Zdeněk Zeman, trenér křtěný Vltavou, si podmanil nejen Itálii útočným fotbalem. Neměnil by na něm nic, protože ťukaná ho nebaví a přípravu ve fitness centrech nemá rád. V rozhovoru pro Sport magazín a iSport Premium se rozpovídal o vnímání vývojových novinek, dopingu či fotbalové globalizaci.
Mluví pořád tiše a vystupuje skromně, jako když v roce 1983 přišel coby začínající kouč do kabiny maličkého italského klubu Licatu. Přitom dnes patří mezi trenérské legendy s nezaměnitelným ofenzivním rukopisem. Na nic si však nehraje. „Mám na fotbal pořád stejný pohled. Je to hra a musí se pracovat, aby se k něčemu došlo. V to musí věřit trenér i hráč,“ upozorňuje 71letý Zdeněk Zeman.
Jaká vývojová novinka ovlivnila vaši práci nejvíc?
„Práci mi ztížila změna v posuzování ofsajdů. Pokud se moje mužstvo roztáhne, soupeři mají větší možnost na jeho překonání. Musí se to vzadu víc zabezpečit a pracovat trošku jinak v obranné fázi.“
Ofenzivě jste však zůstal věrný.
„Teď se říká, že nejlepší po ztrátě míče je jít se všemi hráči pod balon a soupeře. Já na to ještě nemám trpělivost. (usmívá se) Když ztratím míč, chci ho co nejrychleji získat zpátky. Nechci ho nechat soupeři. Takže u mě musí být pět, šest hráčů vpředu a začít hned bránit.“
Měl jste s tím někdy problémy?
„V Římě jsem měl problémy s Brazilcem Cafú. Byl to mistr světa, který byl vždycky nejlepší hráč, ale měl časové problémy. Nevěděl, kdy chodit dopředu a kdy naopak chodit dozadu. Potom se to trošku naučil.“
Razíte desítky let systém 4-3-3. Znamená to, že je nadčasový?
„Podle mě to je nejrozumnější rozestavení hráčů na hřišti. Záleží ale také na správném obsazení postů. Každý hráč je jiný a vy musíte vědět, kdo má předpoklady hrát na daném místě, nebo ne. Třeba Totti nebyl dle mého soudu od začátku útočník. Byl to středopolař. Trenér musí hráčům najít místo, kde můžou nejvíc pomoct mužstvu. To se musí hledat.“
Váš styl se líbil Pepu Guardiolovi. Když byl v Bayernu Mnichov, pozval vás na návštěvu tréninku.
„To už nebyl trénink. Bylo poslední kolo německé ligy a on už ji vyhrál. Ale těší mě, že mě pozval. Viděl zápasy Pescary, když jsme postoupili z druhé ligy, a byl z toho nadšený.“
Vy jste naopak z jeho ťukané v Barceloně nadšený nebyl. V čem to není pro vás?
„Když mužstvo drží pět minut míč a pak skončí u vlastního brankáře, lidi usnou. Já bych chtěl, aby lidi byli vzhůru a měli se každou minutu na co dívat. Fotbal bez lidí nemá cenu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
