Rozehnal o hvězdách pro zápas století v Olomouci i Brücknerově baroku
Akci, kde se na jednom hřišti sejde tolik hvězd, které povedou trenérské legendy Karel Brückner a Petr Uličný, ještě Olomouc zřejmě nezažila. Ty největší persony z tamní Sigmy versus nadupaný reprezentační výběr, který bral na EURO 2004 v Portugalsku bronzové medaile. Už tuto neděli na Andrově stadionu, z jehož kapacity je už více než devět tisíc míst obsazeno. David Rozehnal si zahraje za oba týmy, momentálně však řeší spíš organizaci. „Přeju si, aby z toho měli všichni radost a zážitky,“ říká někdejší výborný stoper v rozhovoru pro deník Sport.
Z každé potvrzené účasti má radost, je vidět, že oslavu fotbalu při příležitosti stoletého výročí olomouckého klubu bere David Rozehnal se vší vážností. Když se mu povedlo přesvědčit kouče Karla Brücknera, pustil se do další organizace. Teď už zbývá jen doufat, aby povinnosti v Chelsea či Juventusu uvolnily na Hanou i Petra Čecha s Pavlem Nedvědem.
Co je těžší? Být fotbalistou, nebo organizátorem takové jedinečné akce, jakou je Zápas století?
„Necítím se úplně jako organizátor, více starostí mají lidé ze Sigmy, já s tím jen pomáhám. Lehké to však není, musím volat, prosit a hlavně se modlit, aby kluci, co přislíbili účast, opravdu přijeli.“
Kdy se myšlenka na uspořádání zrodila?
„Je to hodně dávno, skoro rok zpátky. Původní myšlenka však byla jiná, nejdříve se plánovalo, že by Sigma pozvala na exhibici nějaký známý klub. Brzy jsme si však uvědomili, že by to možná nebylo až tak zajímavé. Takže jsme začali přemýšlet o té největší legendě: panu Brücknerovi, který měl úspěchy nejen se Sigmou, ale i s reprezentací. A tak mě napadlo, proč nezkusit sehnat hráče právě z té zlaté éry. Většina je v Česku, navíc ve fotbalovém důchodu, takže tím to bylo jednodušší. A jakmile to přislíbili trenéři Brückner s Uličným, pustili jsme se do toho.“
Prozraďte, jak jste přesvědčil Karla Brücknera? Nám novinářům se ho nedaří přemluvit na rozhovor už několik let.
„Všichni ho známe, není to s ním jednoduché. (úsměv) Je to však olomoucký patriot, on byl priorita celé akce, bez něj by to nebylo ono. Líbilo se mu to, na druhou stranu byl opatrný. Tak jako vždy. Nejen s vámi novináři, ale se všemi. Teď, jak to nabírá obrátky, se podle mě začíná těšit. Měla by to být oslava jeho osudového klubu i reprezentace, se kterou zažil úspěchy. Věřím, že od něj pak uvidíme i nějaký ten úsměv. Radost by mu měla udělat spousta známých tváří, se kterými se dlouho neviděl. To je pohlazení na duši, což jsme viděli třeba na rozlučce Tomáše Rosického.“
U druhého trenéra – Petra Uličného – asi nebyl problém žádný, viďte? Ten je pořád hodně vidět a slyšet.
„Přesně tak, to je druhý extrém pro každou srandu. Šoumen a borec, umí udělat atmosféru. Zároveň je patriotem a úspěšnou ikonou, která rovněž nesmí chybět. U něj nebyl s účastí vůbec problém.“
Pak jste začal obvolávat reprezentanty. Povedlo se sehnat všechny?
„Kdyby přijelo třeba jen pět kluků z reprezentace, tak by to nemělo cenu, ale mně se povedlo spojit se všemi. Vysvětlil jsem jim, že je to nejen oslava olomouckého fotbalu, ale i poděkování trenéru Brücknerovi a reprezentaci. A zaznamenal jsem pozitivní reakce. Drtivá většina přislíbila účast.“
I Pavel Nedvěd s Petrem Čechem? Ti už jsou sice taky ve fotbalovém důchodu, ale předpokládám, že komunikace vzhledem k jejich funkcím probíhala trošku obtížněji.
„Je složité se k nim vůbec dostat, protože jsou v pozicích, kdy nemůžou brát každý telefon. Když viděli, že jim volal Rozehnal z Olomouce,
