Slavné „nepřestupy“ Čechů: trio do Realu i Necid na mušce Juventusu
Jsou to příběhy, kdy je obrovský fotbalový sen blízko, třeba i na dosah. To by si jeden lehnul do trávy, zavřel oči a viděl se v dresu turínského Juventusu, madridského Realu, Bayernu Mnichov nebo třeba AC Milán. Server iSport.cz vybral slavné české „nepřestupy“: tedy případy, kdy se v dávnější i blízké minulosti tuzemští borci ocitli v hledáčku skutečných evropských gigantů, jenže se nakonec museli dříve či později probudit, popřípadě sami řekli Ne. Některým už scházel jen poslední krůček, podpis na smlouvě, jiní byli o něco dál, nebo zůstalo u zdvořilého zájmu. A nechybí ani transfer odvolaný stylem last minute…
Jan Berger – Real Madrid
Vzpomínka z dob minulého režimu, kdy československé hvězdy drželi pohlaváři doma. Tehdy pětadvacetiletého idola pražské Sparty ovšem lákal slovutný Real Madrid. „Nabídli milion dolarů na ruku, když emigruju. Z těch peněz mi oči bleskly nahoru i dolů. Stačilo kývnout,“ vzpomínal Jan Berger pro MF Dnes. Řekl však Ne, protože se obával, že by se komunisté mstili na jeho příbuzných. Ve dvaatřiceti pak odešel do švýcarského FC Curych.
Tomáš Skuhravý – Bayern Mnichov
„Bomber“ zazářil na MS 1990 v Itálii, kde nasázel pět gólů, a bylo jasné, že na Letné nezůstane. Rozhodlo se po jeho osmifinálovém hattricku do sítě Kostariky v Bari. „Hned po utkání se přihnal Bayern Mnichov a také Janov,“ vzpomínal na chvíle, u kterých asistoval agent Pavel Paska. „Nabídka Bayernu se nám moc nezdála. Nejen že by přinesla méně peněz, ale v Mnichově je i daleko větší konkurence,“ vysvětlil, proč ve tři ráno podepsal FC Janov. Více v rozhovoru s Tomášem Skuhravým ZDE>>>
Jiří Novotný – Olympique Marseille
Sparťanský obránce měl v roce 1992 i díky výkonům v tehdejším PMEZ a postupu přes Marseille nakročeno právě do týmu, kam pumpoval miliony boháč Bernard Tapie. „Mohl jsem tam jít. Ale odcházeli starší hráči, měli přednost,“ ohlíží se Jiří Novotný. Škoda, rok na to Olympique vyhrál Ligu mistrů! „Samozřejmě jsem si říkal, že jsem mohl být u toho. Ale nikdy nevíte, jestli uspějete, a nebudete za půl roku někde jinde,“ říká Novotný. Nakonec se až ve dvaatřiceti vydal do Kazaně. Více v rozhovoru s Jiřím Novotným ZDE>>>
Milan Kerbr – Real Madrid
I když by nešlo hned o přestup, za zmínku podkapitola příběhu o slavných soubojích Olomouce s Realem Madrid ve čtvrtfinále Poháru UEFA na jaře 1992 stojí. Sigma doma remizovala 1:1 a v odvetě prohrála 0:1 sporným gólem Huga Sáncheze, zatímco snajpr Milan Kerbr trefil tyč. Boss Ramón Mendoza prý byl na Sáncheze naštvaný a podle manažera Jiřího Kubíčka přišel s návrhem: „Nechte nám Kerbra na roční hostování.“ Olomouc ale odmítla a útočníka až později získal Fürth.
Martin Zeman – Real Madrid
Kolem mládežnického reprezentanta se Real točil, když v devatenácti pronikl do základu Sparty a světem se šířily zvěsti o jeho levačce. Madrid měl být ochoten zaplatit milion eur a zprvu ho umístit do juniorky. „Už jsme se nějak domlouvali, ale Sparta za mě chtěla velké peníze, což byl nesmysl. Byl jsem zklamaný,“ vzpomínal Martin Zeman. Padla i nabídka z Eindhovenu, známý rebel to zkoušel v rakouské Admiře, slovenské Senici, švýcarském Sionu a izraelském Hapoelu Raanana.
Tomáš Necid – Juventus Turín
Přítomnost Pavla Nedvěda svádí k myšlenkám na přestupy krajanů – třeba střelce z CSKA Moskva. Plán prý zněl poslat ho nejprve na jaře 2015 do menšího italského klubu a od léta už ho seznámit se „Starou dámou“. Místo toho Tomáš Necid po ukončení smlouvy s CSKA půl roku strávil ve Zwolle, ale v létě se mohl scénář oživit. Nestalo se a nedošlo ani na přesun do Ajaxu Amsterdam. „Měl tam jít asi za 15 milionů eur (cca 400 milionů korun),“ vzpomíná agent Jiří Müller. Rozhovor s Necidovým agentem ZDE>>>
Jaroslav Drobný – Bayern Mnichov
Světoběžník z brány se dokonale zabydlel v Německu a bavorskému obrovi padl do oka hned třikrát! Poprvé když končil Oliver Kahn, dvakrát mohl dělat dvojku samotnému Manuelu Neuerovi. Nejvážnější to bylo v roce 2012. „Byl jsem ústně dohodnutý na tříleté smlouvě,“ vzpomíná Jaroslav Drobný. Jenže „jeho“ Hamburk si řekl o moc peněz – a Bayern další rok vyhrál titul, pohár i Ligu mistrů. Naposledy o „Drobasovi“ uvažoval sám Pep Guardiola, ale vyhrál konkurent Pepe Reina.
Lukáš Vácha – AC Milán
Svérázný i zarputilý záložník Sparty byl v roce 2014 v top formě. Měl na kontě zatím poslední letenský titul, čistil prostor za ofenzivními esy Markem Matějovským, Bořkem Dočkalem a Josefem Hušbauerem. Lukáš Vácha mohl teoreticky nahradit Nigela de Jonga. Boss Adriano drano Galliani se na známého modemana opakovaně dotazoval u svého bývalého obránce Marka Jankulovského, ovšem po zranění kolena seriózní zájem, o němž na Letné věděli, vyšuměl. Celý příběh zájmu AC Milán o Váchu čtěte ZDE>>>
Vladimír Darida – Real Madrid
Tohle byl… schock. Německé média v březnu 2016 přišla s tím, že Real sleduje záložníka Herty Berlín. Neboli „srdce a plíce“ její hry, jak Vladimíra Daridu připodobnil sportovní manažer Michael Preetz. Madridu se tenhle pohon taky mohl hodit, zvlášť když podle spekulací hledal náhradu za německého středopolaře Toniho Kroose. „Kdyby mi z Realu přišla nabídka, samozřejmě bych hned řekl ano,“ řekl Darida. „Ale stojím nohama na zemi,“ dodal. A dobře udělal.
Pavel Kadeřábek – Juventus Turín
O obránce Hoffenheimu je trvalý zájem. I v jeho případě se před dvěma lety hovořilo o Juventusu, podobně jako u brankáře Brém Jiřího Pavlenky. Kadeřábek by se hodil do herního systému Turína a navázal na „odkaz“ Zdeňka Grygery. Konkrétní laso však přiletělo z Galatasaraye Istanbul, ovšem Hoffenheim jeho i další nabídky odmítl. Kadeřábka si pojistil do roku 2021, smlouva podle deníku Bild údajně obsahuje výstupní klauzulí 20 milionů eur (podle dnešního kurzu 540 milionů korun).
Patrik Schick – Juventus Turín
To, že černobílý dres kanonýr Sampdorie Janov oblékne, už se mělo v červenci 2017 za hotovou věc. Patrik Schick dokonce v Turíně absolvoval zdravotní prohlídku. Jenže její výsledek znamenal konec jednáním: jako důvod se uvádí to, že se „Juve“ nelíbily nesrovnalosti v činnosti srdce. A nápad na hostování s opcí Sampdoria zamítla. Schick, po němž byla sháňka v celé Evropě, se tak stěhoval do AS Řím, který to celkově vyšlo na zhruba miliardu korun, a poté do Lipska.
BONUS: Pavel Nedvěd a spol. – Barcelona, Real, Chelsea FC, Inter Milán
Proslulý dříč a držitel Zlatého míče je trochu mimo kategorii, vždyť je neodmyslitelně zapsán kronik Juventusu, kam přišel z římského Lazia. Mohl si však obléct dres dalších velkoklubů. Zálusk na něho měl několikrát José Mourinho, jenž ho nejprve v roce 2006 lákal do Chelsea. Když to nevyšlo, oslovil ho o dva roky později, jestli by neoddálil ukončení kariéry a nepřestěhoval se za ním do Interu Milán. Kdyby Nedvěd kývl, získal by vysněný triumf v Lize mistrů. Jenže přestup do Milána si kvůli „Juve“ zakázal. „Nešlo to udělat, šel bych za ním kamkoli jinam na světě, ale do Interu ne,“ vzpomínal. A jestli něčeho litoval, tak jedině toho, že si nikdy nezahrál za Manchester United pod vládou Alexe Fegusona.
A když už jsme v téhle kolonce, není od věci připomenout, že o Petra Čecha se zajímala Barcelona, stejně jako o Milana Baroše. Brankáře Chelsea a posléze Arsenalu měl v merku i zmíněný Mourinho, když byl v konkurenčním Realu. O Madridu se mluvilo po EURO 2004 i v případě Baroše a Tomáše Rosického, které měl ve svých plánech Lorenzo Sanz, kandidující znovu na pozici klubového bosse. Jenže neuspěl…
Jak se měnil Pavel Nedvěd? Podívejte se do GALERIE ZDE>>>
