10 problémů při výchově mladých fotbalistů: rodiče i nezaplacení trenéři | iSport.cz
1. června 2020 • 16:25

10 problémů při výchově mladých fotbalistů: rodiče i nezaplacení trenéři

Vstoupit do diskuse
1
  • Deník Sport vybral desatero nejpalčivějších problémů při výchově mládeže Deník Sport vybral desatero nejpalčivějších problémů při výchově mládežeFOTO: koláž iSport.cz

    Co nejvíc trápí český fotbal? Deník Sport při příležitosti unikátního seriálu iSport TV s názvem NOVÁ GENERACE vybral deset nejpalčivějších problémů, které komplikují výchovu talentované mládeže. Projděte si, co by se v tuzemském fotbalovém prostředí mělo změnit.

  • 1. ALIBISTICKÉ PROSTŘEDÍ

    Nejde to. Nemáme tolik peněz ani tolik talentů. Český fotbal už roky sám sebe brzdí záplavou výmluv v rozletu. Tak třeba: Jsme knedlíkový národ, a tak nemůže být tak rychlí a čiperní jako Italové, Španělé či Portugalci. A proč Nedvěd, Poborský či Šmicer takoví být mohli?

    Ital Francesco Cuzzolin, první evropský kondiční kouč v NBA, v nedávném rozhovoru pro měsíčník Coach konstatoval: „Nechci geny používat jako alibi. Po pohybové stránce jsou američtí hráči jistě talentovaní, ale kdybychom s evropskými hráči již od mládí pracovali lépe, dostali bychom se na tak vysokou úroveň také. Prostě nerozvíjíme naše mladé hráče dostatečně dobře.“ Přestaňme tedy dělat českým dětem a sami sobě medvědí službu tím, že jim budeme opakovat: My nemůžeme být světoví. Chce to přestat fňukat a moderně trénovat.

    NOVÁ GENERACE (3. díl): Zásadní sonda. Jde český fotbal zase nahoru?

  • 2. DĚRAVÁ PYRAMIDA

    Debaty a protichůdné názory, jak vychovávat hráče dál a co nejlépe, samy o sobě nejsou nic špatného. Jsou známkou diskuze a faktu, že český fotbal už o sobě přemýšlí a snaží se najít cestu, jak dohnat svět. Důležité však je, aby tyto debaty nebyly samoúčelné, ale vznikl z nich ucelený a logicky propojený systém výchovy od nejmenšího potěru až po dospělé. Pozor, nejde o uniformitu, ale o vymezení základních mantinelů, mezi nimiž je dost prostoru pro tvořivost každého jednotlivce.

    V Německu, Belgii nebo v Anglii dali dohromady chytré mozky, ty vymezily klíčové principy výchovy a podle nich se jede napříč věkovými kategoriemi. „U nás neexistuje klub, který má ve sportovním úseku jednotný systém výchovy hráčů. Hodně klubů už se o to snaží, v některých etapách už toho skoro dosahují, ale aby to bylo propojeno od přípravek až do áčka, to u nás není,“ zdůrazňuje Verner Lička, prezident Unie fotbalových trenérů. Jeho slova platí na tuzemskou fotbalovou pyramidu obecně. Teď už aspoň na sebe navazují regionální a klubové akademie.

    NOVÁ GENERACE: Šéf rozvoje fotbalu Kotrba o změnách, problémech v Česku i kvótách

  • 3. SKOMÍRAJÍCÍ PODHOUBÍ

    Vesnický fotbal byl odnepaměti základní stavební deskou fotbalu. Každá víska měla vlastní žákovský a dorostenecký tým a seniorské mužstvo bylo chloubou obce. Nyní je tahle deska čím dál víc ořezávána. Lidé se stěhují do měst. Na předměstích se množí satelity, kde obyvatelé jen přespávají. Opravdové vesnice se vylidňují a tenčí se v nich zásobárna aktivních jedinců, kteří umí rozhýbat ostatní.

    Fotbalová asociace už spustila alarm. Třeba v podobě létajících trenérů, kteří ukazují dobrovolným trenérům v nejmenších koutech republiky, jak inovovat tréninky. Stát by měl přidat na podpoře sportu v nejnižších patrech také. Zároveň by měl být garantem změn přístupu k důležitosti tělesné výchovy na školách. Aby tělocvik nebyl ve vyučování na obtíž, ale naopak, a vedli ho kvalitní pedagogové či trenéři. Zatím stále platí první varianta.

    Šéf akademií Poborský: Mladí hráči jsou kvalitnější. Chceme, ať jsou dynamičtější a hravější

  • 4. NEZAPLACENÍ TRENÉŘI

    Problém číslo jedna českého sportu, fotbal nevyjímaje. Adekvátně zaplacených mládežnických trenérů je v českém prostředí pořád hrstka, i když se situace výrazně zlepšila oproti dřívějším letům. Zvlášť po nedávné dotační aféře si už kluby dávají daleko větší pozor, aby prostředky, které dostanou na výchovu mladých hráčů, nepřeváděly oklikou do áčka. Stále je ale vrcholná ostuda českého státu i českých klubů, že do platů mládežnických trenérů neinvestují víc.

    Je naprosto správné, že existují státní základní umělecké školy, kde děti mohou ve volném čase rozvíjet kulturní vlohy. Stejně tak je ale primárním úkolem státu rozvíjet i zdraví občanů. Když trenéři nejsou dostatečně ohodnoceni a nemají čas, nemohou se ani vzdělávat a pochytávat nové trendy. Vzestupu německého, anglického, španělského francouzského, ale i islandského a jakéhokoliv fotbalu na světě předcházel vzestup trenérské profese.

    NOVÁ GENERACE (2. díl): Uvnitř akademie FAČR. Jak fungují a proč jsou revoluční

  • 5. POBLÁZNĚNÍ RODIČE

    Táta a máma jsou vždy nejdůležitějšími články výchovy. Oni předávají capartům geny, oni se stávají automatickými vzory, oni pomáhají tvarovat žebříček hodnot a oni také budují nebo nebudují vztah ke sportu. Nemůžou být tedy vyšachováni ani z fotbalové výchovy. Ale všechno musí mít pravidla. To základní zní: netrénuje rodič, ale trenér. Realita? Dnes už nejen tatínkové, ale i maminky během zápasů pokřikují na svoje zlatíčka: ‚Přihraj doprava, vystřel!‘ Nebo dokonce: ‚Jak sis dovolil našeho kluka nepostavit, respektive vystřídat?´ Myslí, že tím postrčí syny blíže k angažmá v Premier League a tím i k návratnosti vložených investic, jenže dělají pravý opak.

    Dítě se má na hřišti samo učit vyhodnocovat situace a nacházet co nejlepší řešení. Na pomoc má trenéra průvodce. Nemůže být robotem rodičů. A když ti si navíc podají kouče za to, že si dovolil posadit jejich ratolest na lavičku, je konec. Život se skládá z řady překážek, a kdo chce dojít na vrchol, musí se je naučit sám překovávat. Takže – rodič je od toho, aby povzbuzoval, motivoval, komunikoval s trenéry a nefušoval jim do řemesla.

    Jak zařídil Šmicerův trenér odchod do Slavie? A čím se vypracoval ve hvězdu?

  • 6. PŘECHOD Z DOROSTU MEZI DOSPĚLÉ

    Pomohlo by povinné zařazování dorostenců do prvoligových, respektive druholigových sestav? Zastánci křičí ano! Odpůrci oponují: Proč mladým umetat cestičku, pokud jsou dobří, místo v sestavách A týmů si vybojují. Český fotbal to rozhodně musí rozseknout. Úspěšný přechod z dorostu do dospělého fotbalu neumí. FORTUNA:LIGA je jednou z věkově nejstarších v Evropě. Projekt Juniorské ligy se absolutně minul účinkem, a tak znovu ožila B mužstva. Dobrý krok!

    Teď musí přijít další. Ve hře jsou hlavně kvóty. Svaz a mládežničtí reprezentační trenéři se snaží kluby přesvědčit o prospěšnosti zavedení povinného startu mladíků. Kluby ve druhé a snad i první lize by měly mít určitý počet hráčů do určitého věku v základní jedenáctce. Pravidlo úspěšně funguje v zahraničí, třeba v Polsku nese hmatatelné výsledky. Bez systémového řešení se v kultuře českého fotbalu omlazení jedenáctek sotva dočkáme. Přitom kluby jsou závislé na exportu do ciziny.

    iSport podcast: Jak vznikala Nová generace? Vychovává Česko fotbalisty dobře?

  • 7. RYCHLOST VS. TECHNIKA

    V Česku jsou na to dva pohledy. Ten první: Je smysluplnější učit rychlého kluka technice. Druhý říká: Na prvním místě se dívejme na to, jak si žáček tyká s balonem a jestli má fotbalové myšlení, a až potom na rychlostní dispozice. Bylo by na čase si to ujasnit. Pokud by v regionálních akademiích měli přednost pomalejší technici nad sprintery s horší technikou a pak přešli do klubové akademie, která má jako první kritérium výběru rychlost ve všech formách, byla by to ve finále zbytečná práce a plýtvání penězi.

    Dvě části téže pyramidy by totiž spolu vůbec nekorespondovaly. Nesmí se přitom zapomenout, že děti jsou připravovány na fotbal, který bude, až ony dorostou. Tedy za osm, deset let. A když si uvědomíme, že sport, fotbal nevyjímaje, jde čím dál více do rychlosti (běžecké, reakční, rozhodovací), musí to vzít povolaní i v Česku v potaz. Pomalejší hráč už ani dnes nemůže v utkání techniku a fotbalové nápady prodat.

    NOVÁ GENERACE (1. díl): Jak vychovali tým pro EURO 2004? A proč zlatá éra skončila?

  • 8. DRIL VS. REAKCE NA HRU

    Šéf sportovně technického úseku FAČR Jiří Kotrba varuje: „Učíme dovednosti, ale nezpevňujeme je. To je někdy i o drilu, i když je kolikrát nudný. Arjen Robben taky umí jednu kličku, ale každý mu na ni skočí.“ Jde o pozvolný odklon od principů, na kterých se lpělo za minulého vedení Michala Prokeše.

    V rozhovoru pro iSport TV je popsal někdejší kouč reprezentační U15 Antonín Barák starší. „Před pár lety jsme zjistili, že příliš drilujeme. Myslíme si, že aby hráč byl kreativní a variabilní a měl herní myšlení na vysoké úrovni, musí být už od velmi malého věku obrovské procento času v herním prostředí. To znamená nevytahovat ho do izolovaného drilu.“ Proč to nenamixovat? I dril může být přece zábavný, když se udělá soutěžní formou. Oba tábory už dospívají ke kompromisu, což je pozitivní zpráva pro všechny.

    Unikátní dokument iSport TV Nová generace mapující výchovu mladých fotbalistů v ČeskuUnikátní dokument iSport TV Nová generace mapující výchovu mladých fotbalistů v ČeskuFoto Sport

  • 9. TAKTIKA

    České děti jsou od útlého věku předávkovány taktikou! Jistě jste tenhle povzdech slyšeli i vy už mnohokrát. Ale ona je taktika a taktika. Je hloupost učit špunty týmový presink, když ještě klopýtají o balon. Ovšem ani oni se neobejdou na hřišti bez základních pravidel. Stejně jako kluci kdekoli na plácku. I ti si přece určují, kdo bude v obraně, kdo v útoku a kdo bude kopat roh. Dělají si zkrátka základní taktiku. A právě o to se jedná. Kdyby se žáci učili pouze dovednosti, třeba Ronaldovu koloběžku, ale nevěděli, k čemu je dobrá a kdy je nejvýhodnější ji použít, mohli by jít vystupovat do cirkusu, ale v zápase by jim byla k ničemu. Proto se musí děti odmalička učit, kdy, co, jak a proč se má ve fotbale dělat. Aby porozuměli hře, jejím nárokům a zákonitostem.

    SK Verneřice, klub, kde s fotbalem začínal legendární český reprezentant Vladimír ŠmicerSK Verneřice, klub, kde s fotbalem začínal legendární český reprezentant Vladimír ŠmicerFoto Sport

  • 10. VÝSLEDKY ANO, NEBO NE?

    Nehrajte v mládeži na výsledky! I tenhle výkřik je zavádějící, pokud se nedá do patřičných souvislostí. Snaha vyhrát není špatná a je podstatou i všech dětských her. Když omladina hraje před barákem na babu, nikdo ji nechce mít dobrovolně napořád. Jít do zápasu s touhou po vítězství je naprosto přirozené a každý trenér ji musí podporovat. Jenže nesmí to být vítězství za každou cenu. Pokud vstřelí žákovské mužstvo rychlý gól a potom od kouče slyší – kopejte to do autu, zdržujte, simulujte – tak i když nakonec udrží stav 1:0, je to ve skutečnosti prohra. Nenaučí se hrát fotbal způsobem, který by jim umožňoval v budoucnu opakované a mnohem větší výhry. Způsob hry a chování jsou vždycky nad číslicemi, které svítí na ukazateli skóre. V Česku to ještě zdaleka ne všichni pochopili.

    Vladimír Šmicer se jel podívat na fotbalové talenty v Děčíně, kde působil v mládežiVladimír Šmicer se jel podívat na fotbalové talenty v Děčíně, kde působil v mládežiFoto Sport

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud