100 důležitých gólů (40. až 21. místo): Griga katem Realu i Barcy, jiný zlatý Svoboda

(2. 8. 1980, ČSSR-NDR, finále OH)

Petr Svoboda vyhrál hokejovou olympiádu, jmenovec Jindřich fotbalovou. Finále v moskevských Lužnikách taky skončilo 1:0. Turnaj sice trpěl bojkotem západních zemí, ale Východ hrál v plné síle a zlato má svou cenu. Přemožitele domácích Sovětů zpacifikoval v 77. minutě útočník brněnské Zbrojovky. Pouhé tři minuty po vystřídání kulhajícího Vízka si naběhl na Štambachrův centr, jeho hlavičku východoněmecký brankář vyrazil před sebe a dorážku už Svoboda zavěsil pod břevno.

(12. 6. 2006, ČESKO-USA, skupina MS)

Premiéra českého týmu mezi světovou elitou, 16 let od poslední federální účasti. A taky dva roky po smutném řeckém pohlavku v semifinále EURO. V Gelsenkirchenu vládlo napětí, útok přišel o zraněné opory Šmicera a Baroše, spoléhal na jedinou obrovitou hvězdu. A Koller zodpovědnost unesl, už v 5. minutě prudkou hlavičkou po Grygerově centru nasměroval tým k příjemné výhře 3:0. Jak by se šampionát dál odvíjel, kdyby si před půlí nenatrhl stehenní sval, už patří tvůrcům sci-fi.

(2. 3. 1983,  BOHEMIANS-Dundee United, čtvrtfinále Poháru UEFA)

Ďolíček si užíval parádní pohárovou jízdu. Admira Vídeň odsud odjela s debaklem 5:1, Saint-Étienne s náloží 4:0, proti oranžovým skotským dresům to ale byla tvrdší šichta. Záložník Chaloupka v 11. minutě vyskočil nejvýš na přímý kop Bičovského a hlavou umístil balon k zadní tyči. Byl to jediný gól dvojzápasu a klokani slavili historický postup do evropského semifinále proti Anderlechtu. A mimochodem, Dundee United o rok později došli do semifinále PMEZ.

(6. 12. 1967, Anderlecht-SPARTA, 2. kolo PMEZ)

To byla přestřelka! V Edenu šéfoval výhře 3:2 hattrickem Václav Mašek. Nejlepší belgický útočník všech dob Paul Van Himst kontroval jednou, ale v odvetě pálil přesně dvakrát a Anderlecht zvýšil 6 minut před koncem na 3:1. Zdálo se jasno. Jenže v 85. minutě Mašek z trestňáku svou druhou trefou snížil a minutu před koncem udeřil Mráz, který poslal do sítě odraženou Vránovu střelu do břevna. „Vůbec nic neříkám, mám jen odřené ruce a radost,“ řekl brankář Antonín Kramerius.

Ivan Mráz • Foto iSport.cz

(12. 11. 2005, Norsko-ČESKO, baráž o MS)

Na přímý postup do Německa to nestačilo, národní tým byl rád, že díky vítězství ve Finsku předběhl na cílové šachovnici Rumuny a uloupil lístek do baráže. Houževnatý soupeř v Oslo budil respekt, ovšem po půlhodině měli Češi to, pro co si přijeli: vstřelený gól. Padl díky skvostné kombinaci na zastávkách Rosický - Poborský - Nedvěd - Poborský - Šmicer. Štístko z Bordeaux tím ozdobilo jubilejní 80. reprezentační start, 1:0 skončila i domácí odveta díky Rosickému.

(5. 3. 1986, DUKLA-Benfica, čtvrtfinále PVP)

Okolo rozmáčeného trávníku stály hromady odklizeného sněhu, 22 tisíc lidí na Julisce se ovšem zahřálo už ve 14. minutě. Libero Fiala vrátil odkopnutý míč ze středového kruhu na pravou stranu zapomenutému Radovi, ten z první poslal centr k penaltovému puntíku, kam na něj dosáhl levačkou kanonýr Luhový, umístil ho k pravé tyči a sám se zastavil ve skluzu až o tyč levou. Lídr portugalské ligy prohrál po sérii 19 zápasů i proto, že nepřekonal skvělého gólmana Kostelníka.

(29. 8. 2007, SLAVIA-Ajax, předkolo Ligy mistrů)

Infarktové představení. Slávisté vyhráli v Amsterdamu 1:0, protože Vaniak chytil penaltu Huntelaarovi a Kalivoda ji dal Stekelenburgovi. Vedli i na vyprodaném Strahově díky Vlčkově voleji. Jenže vyrovnal 20letý Luis Suárez a Ajax zapnul mód přežití: od 69. minuty vyrazil čaroděj Vaniak tutovky Stama, Suáreze a Huntelaara. Nervák přetavil v euforii znovu Vlček. Po Tavaresově asistenci dloubnul míč do sítě, Slavia poprvé vkročila mezi elitu a shrábla přes 200 milionů korun.

(21. 3. 1979, BANÍK OSTRAVA-Magdeburg, čtvrtfinále PVP)

Nejdelší výlet Baníku do Evropy zabukoval obránce. Porážku 1:2 z NDR stačilo přebít jedním gólem. A tak srdcař Rygel, vzácný střelec, neváhal a ve 13. minutě z 25 metrů umístil křížnou hopsavou ránu k tyči. Domácí tým se proměnil ve válec, skóre narostlo na 3:0, o postupu nikdo nepochyboval. Jenže stačilo pět minut a virtuálně rázem postupoval soupeř. Rygel se toho zase nebál. V 86. minutě vyslal z 20 metrů pumelici do protější šibenice a Bazaly šílely – 4:2!

(15. 6. 1990, ČSFR-Rakousko, skupina MS)

Z dnešního pohledu šlo o téměř bezvýznamnou epizodu při tažení do čtvrtfinále šampionátu. Vyhrálo se nad Amerikou 5:1, přidalo se 1:0 z penalty, kterou proměnil záložník Bílek ve 31. minutě, a na stole byla stvrzenka předčasného postupu do play off. Ale tak snadné to nebylo. Rakušané předtím kradli bod domácím Italům až do 78. minuty. Na závěr, frustrovaní, i v deseti lidech porazili USA. Jen si představte, že by Bílek tu penaltu nedal a rozhodovalo by pak skóre.

(20. 3. 1985, SPARTA-Juventus, čtvrtfinále PMEZ)

Výhra nad Juventusem Turín se počítá vždycky. Obzvlášť pokud je protivník ve vrcholné formě. A v té mužstvo kouče Trapattoniho tenkrát bylo. Předtím prohrálo v pohárech z posledních 24 zápasů jediný, finále 1983 s Hamburkem. Platini, Boniek a zástup italských mistrů světa šířili strach, Spartu doma vyklepli 3:0. V odvetě prohráli po Bergrově penaltě ze 79. minuty. Ale na konci sezony převzali trofej, v temném finále v Bruselu, kde bylo ušlapáno 39 diváků, porazili Liverpool.

(6. 11. 1991, SPARTA-Marseille, předkolo Ligy mistrů)

Boli, Waddle, Amoros, Papin… V květnu si zahráli finále, teď zírali, že končí v předkole. Doma vedli 3:0, Sparta snížila penaltami a na Letné byli hvězdami Mistr, Němeček, Vrabec a hlavně oba střelci. Frýdek bez přípravy uklidil ke vzdálené tyči odražený míč, Siegl nezvykle už před vápnem zavěsil při brejku tří na dva. Abedi Pelé se trefil pozdě, Sparta se tak prodrala v nultém ročníku LM k Barce a Benfice mezi osm nejlepších. A zámožný Olympique dobyl pohár o rok později.

(30. 10. 1975, ČSSR-Anglie, kvalifikace EURO)

Prahou v ten čtvrtek otřásl pád jugoslávského letadla, Bratislavou lomcovala extáze na Tehelném poli. Řežba o šampionát, který zlatě září v tuzemské Síni slávy, skončila o den dřív po 16 minutách v husté mlze. A repete zahájil Keegan přípravou úvodního gólu. Na obrat stačily tři minuty a dva centry od Masného. První hlavičkou uklidil Nehoda, druhý po zahájení druhé půle rybičkou Galis, král střelců z Košic. Teprve druhá výhra nad Anglií, po 41 letech, a 45 tisíc diváků šílelo.

(29. 11. 1961, ČSSR-Skotsko, baráž o MS)

Drama pro silné povahy. Chybělo velmi málo, pouhých šest minut, a z fotbalového dějepisu by zmizela pasáž o stříbrných hrdinech z Chile. V kvalifikační skupině nerozhodovalo proti Skotům při bodové shodě ani celkové skóre (+8), ani vzájemné zápasy (4:0, 2:3), a tak se muselo hrát potřetí. Na neutrální půdě v Bruselu dvakrát vedl soupeř, ale spásné vyrovnání na 2:2 zajistil v 84. minutě dravý slovenský útočník Scherer. V prodloužení pak završili skotskou zkázu Pospíchal a Kvašňák.

(2. 10. 1985, Barcelona-SPARTA, 1. kolo PMEZ)

I v Barceloně na Camp Nou může český klub vyhrát. Tohle bylo hlavní sdělení Grigova gólu z 8. minuty odvety před 90 tisíci katalánských fanoušků. Věčná škoda, že z obřích šancí nepřidal druhý postupový on nebo Zdeněk Procházka. A ještě větší pech, že si Sparta předtím nechala na Letné otočit utkání dvěma trefami náhradníka Close. Barca pak vyřadila Porto, Juventus, Göteborg a o trofej ji připravila až finálová marnost v penaltovém rozstřelu se Steauou.

(14. 9. 1983, SPARTA-Real Madrid, 1. kolo Poháru UEFA)

Náramná podívaná pro 36 tisíc lidí ve vyprodaných ochozech. Sparta už si předtím jednou na Real vyšlápla, ve čtvrtfinále PMEZ 1968 vyhrála 2:1, ale postup z toho neuvařila. Tohle byl jiný případ. Vítězství 3:2 se ukázalo jako zásadní pro vyřazení obra. Dvakrát hosté zareagovali, na Chovancův přízemní přímák skrz děravou zeď i na Procházkův blafák do prázdné po Lavičkově pasu. Na Grigovu pohotovou střelu k tyči ze 78. minuty už ne. A to ještě Procházka s Caltou trefili břevno.

(19. 3. 1986, Benfica-DUKLA, čtvrtfinále PVP)

Pěkný večer pro fandy vojenských klubů. Dukla Jihlava si proti Košicím vynutila rozhodující páté finále, Dukla Praha vykouzlila pohárový postup mezi čtyři nejlepší. Z Julisky si dovezla náskok 1:0, ale ten se brzy roztekl v kotli 120 tisíc diváků. Benfica hosty drtila, v první půli kopala 9 rohů, proměnila trestňák a penaltu a vedla 2:0. Hrdinou se ale nestal Carlos Manuel, nýbrž Korejčík, který v 65. minutě napálil míč bez přípravy k tyči. Dál čekal odbržděný válec Dynama Kyjev.

(14. 6. 1996, ČESKO-Itálie, skupina EURO)

Hlásí se liverpoolský Anfield a druhý český pokus okrást favorita. Po porážce s Německem 0:2 čeká na Uhrinovy outsidery italský vicemistr světa. Traduje se, že kouč Sacchi nasadil béčko. Ne tak docela. Vpředu místo Zoly a Casiraghiho nastoupili Ravanelli a Chiesa, to se sotva dalo označit za újmu. Tak jako tak, sparťan Nedvěd titána nalomil v 5. minutě, a slávista Bejbl ho dorazil o půl hodiny později – 2:1! Italové už se z šoku neprobrali a jeli domů, Češi zahájili výstup k výšinám.

Extrémně emotivní zážitek z Letné pár týdnů před pádem režimu. Soupeři stáli bodově na stejné úrovni, ještě se ale mělo finišovat v Lisabonu, čili rozkaz zněl jasně: vyhrát! Bílek ho v 11. minutě naplnil penaltou. Jenže za chviličku Griga přehnal důraz, musel ze hřiště a čtvrt hodiny před koncem Portugalci po Stejskalově kiksu vyrovnali. Co teď, v deseti? No přece vyhrát! Hosté zastavili faulem brejk a Bílek v 82. minutě jemně kopnutým přímákem znehybnil brankáře.

(19. 3. 1996, AS Řím-SLAVIA, čtvrtfinále Poháru UEFA)

Že by si italský tým zkušeně nepohlídal náskok? V 90. letech nemyslitelné. Až na tenhle případ. Slávisté drželi 69 minut náskok 2:0 ze strahovské ledovky. Pak se to zvrtlo a na Stadio Olimpico vzplály ohně. Dělovka Moriera, dovedná teč Gianniniho a v prodloužení znovu Moriero, který pak obíhal půlkolečko po tartanu s dresem nad hlavou a sbíral ovace 64 tisíc lidí. Šok nastal ve 113. minutě. Náhradník Štajner vyhrál souboj, sťukl míč náhradníkovi Vávrovi a ten trefil tam, kam předtím Moriero!

(16. 6. 2012, Polsko-ČESKO, skupina EURO)

Vítězství, nebo nic. Do téhle osudové volby uvrhla národní mužstvo úvodní facka od Rusů 1:4, ve Vratislavi bylo nutné pro postup navázat na výhru s Řeky (2:1). Jenže bez zraněného kapitána Rosického se většinu zápasu bránilo nabuzené domácí ekipě v čele se zabijákem Lewandowskim. Zatímco Poláci nervózně míjeli branku, záložník Wolfsburgu předvedl parádu. Po Barošově přihrávce 18 minut před koncem levou zasekl a pravou vystřelil Čechy na první místo tabulky.

1. Do žebříčku jsme seřadili významné góly. Některé z nich jsou i krásné, ale to nebyl náš hlavní motiv.
2. Trefy jsou to české i československé. S vlivem na (ne)úspěch českého nebo československého fotbalu. Proto v seznamu najdete také řadu slovenských střelců, kteří kopali mj. za společnou reprezentaci.
3. Zásadní prioritu měl mezinárodní úspěch. Reprezentační i klubový. Do výčtu se nám ale pochopitelně vešly i thrillery v koncovkách ligových sezon.
4. Nehledejte nutně góly vítězné. Leckdy měly rozhodující váhu údery vyrovnávací, někdy dokonce korigující porážku – třeba v odvetách evropských pohárů.
5. Snažili jsme se vyhýbat penaltovým rozstřelům. Pokud tedy nepřinesly globální zlatou radost...
6. Pozor: z žádného utkání jsme nezvolili víc než jeden gól. Vždycky ten jeden zastínil ty ostatní.
7. Všímali jsme si gólů, které měly ohromný dopad na momentální situaci. Třeba takových, jež vdechly život skomírajícímu týmu v nakonec neúspěšné kvalifikaci.
8. Všímali jsme si gólů, které skolily titána. I když to málokdy stačilo na postup, vzkaz do světa se počítá, symbolická cena je vysoká.
9. Řešili jsme i nečekaná dilemata. Je víc vyrovnání těsně před koncem základní doby, nebo rozhodující gól v prodloužení? Emoce podobné, na konci možná větší, jenže bylo by druhé bez prvního?
10. A na závěr nezbývá než prominout autorům žebříčku nějaké to případné opomenutí. Subjektivní vzpomínky taky hrály roli...