Sivok řekl, jak šel za Křetínským řešit prémie. Slavii by už tolik nedráždil
Patří do poslední zlaté sparťanské generace. Získal s ní tři tituly a zahrál si Ligu mistrů. Tomáš Sivok ve velkém rozhovoru pro iSport Premium zavzpomínal, jaké to bylo, když v 18 letech zamířil na Letnou z Českých Budějovic. „Dodneška mi z toho běhá mráz po zádech. Byla to událost i pro tátu, který je celoživotní sparťan a má doma sparťanské povlečení nebo bačkory.“ Zkušený fotbalista, který po sezoně ukončil kariéru, také prozradil, jestli je jeho současný vztah ke Slavii opravdu tak vypjatý, jak se v minulosti mnohým zdálo.
Po přestupu to netrvalo dlouho a Sivok se vypracoval v jednoho z lídrů kabiny. Už v 21 letech se dokonce stal kapitánem. „Byla to pocta, splněný sen i zodpovědnost. Ale když jsem šel poprvé jednat s Danem Křetínským o prémiích…“ připomněl, že funkce s sebou přinášela také povinnost dohodnout se s klubovým šéfem. A Sivok věděl, že nesmí zklamat.
„Mazáci seděli dole v kabině a čekali, jestli se vrátím s tím, pro co mě k bossovi poslali. Dan mi hned na začátku nabídl tykání, čímž mi to hodně ulehčil. Trochu mě přitlačil ke zdi, ale nakonec mi pomohl a kluci byli spokojení. Umí být tvrdý, ale je férový. Pokaždé se máme o čem bavit,“ přiznal, že s Křetínským udržuje přátelské vztahy dodnes.
Vyhrocený měl v jednu dobu ale vztah ke Slavii. Nechal se fotit s její vlaječkou v ruce a štítivou grimasou. Také prohlásil, že než by oblékl slávistický dres, radši by umřel. Hodně radikální názory mu – jemně řečeno – nepřinesly sympatie u fanoušků odvěkého sparťanského rivala.
„Byl jsem mladý a cítil jsem se jako velký sparťan. Přišli za mnou na interview a přinesli mi slávistickou vlaječku, jestli bychom mohli udělat recesistickou fotku. Ve dvaceti mě nenapadlo nic lepšího než říct: Jasně, to bude cool! Přišla obrovská kritika a táhlo se to se mnou několik let. Beru to tak, že jsem si tím musel projít a vyžrat si to. Dobrá zkušenost do života,“ hodnotí tehdejší postoje.
Velkých odsudků se Sivok od nikoho nakonec tváří v tvář nedočkal. „Občas na mě někdo něco vykřikl, ale nic fatálního. Brácha je velký slávista, vždycky na mě hlásil. Byl jsem mladý kluk plný euforie a v tom věku bych to udělal znovu. Ale s dnešním rozumem a vědomím toho, co by mě čekalo, už bych do toho nešel. Mrzelo mě, že třeba internacionálové psali, že oni po derby spolu chodili na pivo, ale to já s Laťákem (Martinem Latkou) nebo Karolem Kiselem taky. Nebylo to míněné tak, že bych slávisty ani nepozdravil. Kdo mě zná, tak to ví.“
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
