Předseda FAČR Malík: EURO bude! Jak to bylo se Sionkem a tlaku od klubů

Ministr zdravotnictví Roman Prymula ve čtvrtek zavřel celý sport, včetně profesionálního s výjimkou mezistátních zápasů. Souhlasíte s takovým řešením? A hlavně, snažili jste se proti tomu něco dělat?
„I my ve vedení asociace si v rámci nouzového stavu samozřejmě uvědomujeme nebezpečí narůstajícího počtu pozitivně testovaných osob. Na druhou stranu já pořád říkám, že venkovní sport, za dodržení všech platných hygienických opatření, je tou nejlepší možnou prevencí k pevnému zdraví nás všech. V tomto duchu se také FAČR snaží dlouhodobě komunikovat se zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR i Národní sportovní agentury a vysvětlovat důvody pro neuzavírání soutěží a tréninků klubů a hráčů výkonnostního fotbalu. To se pochopitelně dělo i před tímto rozhodnutím. A myslím, že jsme samozřejmě nebyli sami, kdo tímto směrem apeloval… Nezbývá než věřit, že toto rozhodnutí bude platit opravdu jen po avizovanou dobu, a budeme tak moci v soutěžích pod hlavičkou FAČR po této vynucené pauze následně pokračovat.“

Jak probíhá řešení covidových záležitostí na trase FAČR–stát? Zjednodušeně řečeno, jak často a o čem se bavíte s panem Prymulou?
„Tak ty přímé debaty samozřejmě probíhají podle aktuální situace, musím ale říct, že já osobně se to snažím řešit možná trošku jinak. A to prostřednictvím Národní sportovní agentury. Ta odvádí obrovský kus práce, to myslím smrtelně vážně. Na ministerstvo se snaží lézt každý a je těžší se tam k lidem dostat. Když desetkrát zavolá fotbal, hokej, osmkrát basket a pak jednou deset menších sportů, tak se lidi z ministerstva naštvou a přestanou sport řešit. Což není žádoucí cesta. Přes agenturu se to daří. Příkladem je třeba aktuální výjimka pro mezistátní zápasy, která se týká jak profesionálních klubů, tak našich reprezentačních výběrů. Stojí za tím i naše úsilí. Dokázali jsme přes NSA předat relevantní informace k odpovědným lidem.“

V téhle souvislosti, budíte se s tím, co dalšího COVID provede s fotbalem?
„Asi ne s tím, co dalšího provede. Spíš mi vadí, že víc než fotbal se řeší COVID. Provází nás na každém kroku, žádá si všemožná opatření. A to se nebavím jenom o reprezentaci nebo výkonnostním fotbale. Týká se taky režimu tady na asociaci, potřebujeme snižovat riziko nákazy u klíčových lidí. Provází nás to na každém roku, ať chcete nebo ne.“

Klíčoví lidé jsou kdo?
„Match manažer Michal Zajac, dále na základě požadavku UEFA nově zřízené pozice jako MLO (Medical Liason Officer) či HO (Hygiene officer), šéf logistiky, PR… Tito lidé jsou potřeba během srazu, jsou vyškolení od UEFA a máme vždy jen jednoho. Pokud někoho z nich COVID trefí, je těžké tyto lidi nahradit…“

Vy ne?
„Ne, předseda FAČR může dělat z domova z karantény, oni ne.“

V čem nejvíc virus ohrožuje fotbal?
„Nevyzpytatelnou budoucností. Víme, že nic nevíme. Nevíme, jak dlouho bude trvat druhá vlna. Jestli přijde třetí, pátá, desátá. Nevíme, jak dlouhodobě s některými věcmi zacházet. Jestli chystat razantnější, dramatičtější úpravy. Nejkomplikovanější je prostě nedostatek informací. A taky roztříštěnost postupů na úrovni jednotlivých zemí. My to vidíme z první ruky u nároďáku. Tady si myslím, že Evropská unie chrápe neskutečně.“

V čem?
„Jestli bych něco očekával, tak že v určitých oblastech, jako je třeba cestování mezi zeměmi, a to nejenom u sportu, to bude Unie regulovat shora do jednotné podoby. Dneska dát dohromady, za jakých podmínek si můžete stáhnout hráče z jednotlivých evropských týmů, to je na detektivní školu. Mravenčí práce. Každá země to upravuje jinak a zároveň v čase mění. Co platí včera, dneska už neplatí. Pak je tu určitá míra chaosu na národních úrovních. Třeba v Německu to jinak upravuje každá ze spolkových zemí. Jeden z našich zaměstnanců je z toho důvodu permanentně v Německu.“

Co to dělá s rozpočtem FAČR?
„Dobrá otázka. Rozpočet je i v normálních dobách živý organismus. Některé proměnné neznáte nikdy, třeba kvůli losu. To hýbe cenami. Dnes netušíte, na kolik vás přijdou všelijaká opatření. To jsme u výdajové stránky věci. Pak je tu příjmová stránka, a ta je taky rozbouřená. Zatím, a tímto jim za to děkuju, jsou jednání s našimi partnery férová. Když má protistrana problém, snažíme se najít kompromis. Pokud nás to bude trápit ještě delší dobu, třeba příští rok, zcela nepochybně přijdou nepříjemná jednání se sponzory o příjmové stránce věci. Obecně se dá říci, že stoupají náklady a klesají příjmy, protože byznys nefunguje jako kdysi. Sice někde ušetříme, protože se něco neuskutečňuje, ale vydáváme peníze na jiných místech. Prostě se to projevuje negativně.“

Dá se to říct v číslech?
„Určitě se bavíme o desítkách milionů korun. Jenom testy za podzimní srazy reprezentace nás stojí miliony. Prodražují se nám hotely, protože jsme dneska země s nejhorší klasifikací v rámci Evropy, a ve chvíli, kdy řešíme ubytování, mají hotely vůči nám jakožto toxické skupině vyšší cenové nároky. Víc nás stojí doprava, protože používáme více dopravních prostředků.“

Příjmové poklesy už taky nastaly?
„Vypnutí ekonomiky a určitá nejistota z budoucnosti brzdí kupní sílu domácností i firem, což dopadá i na naše sponzory. S nižšími výdělky vydávají menší částky na marketing, a to se nás dotýká. Takže chodí a říkají, že s tím potřebují něco udělat. K tomu se přidává to, že s odpadnutím EURO jsme logicky nedodali veškeré plnění – velkou roli hrají například vstupenky. Takže dohody probíhají v té rovině, že se plnění oboustranně posouvá na příští rok. Co letos zkrátíme, napřesrok přidáme. Takže to není nijak tragické. Co je ale pravda, přišli jsme již před covidovou krizí o T-Mobile, což na nás negativně doléhá, a doba nenahrává tomu, abychom sehnali náhradu. Musím přiznat, že se nám to nedaří, byť s nějakými variantami pracujeme. Ale firmy žijí v nejistotě a trh není nakloněn novým kontraktům.“

Jsou ale firmy, které ze situace profitují.
„Jasně, víme o tom. Obracíme se k takovým sektorům, ale to není nic, co by nevymysleli ostatní. To jsou dveře, na které klepe kdekdo. Fotbal je silný hráč, ovšem ne všechny firmy jsou fanoušky fotbalu.“

Hrozí na FAČR nějaké propouštění?
„V šetřícím režimu jsme už od první fáze. Při rozvolnění jsme se trochu nadechli a těšili jsme se, že se to bude dále vyvíjet v normálním režimu. V okamžiku, kdy se to začalo zhoršovat, jsem přistoupil ke škrcení,