Kdo vytáhne český fotbal z bahna coby nový předseda FAČR? Zájemci o nevděčnou roli zatím vyčkávají nebo se hlásí tak nějak neurčitě či podmíněně. Nově si o slovo říká i jedna žena: Markéta Vochoska Haindlová, šéfka České asociace fotbalových hráčů. „Hodně vážně o tom přemýšlím,“ říká o kandidatuře na pozici, která nyní patří Martinu Malíkovi. Do boje by šla ve chvíli, pokud by to neudělal Vladimír Šmicer nebo jiný seriózní kandidát, po němž volá. Zatímco bývalý reprezentant je pro ni zárukou změn, o některých lidech z iniciativy Fotbalová evoluce stojících za ním to prý neplatí.
Když před nedávnem Šmicer v pořadu TIKI-TAKA připustil, že by se mohl ucházet o křeslo předsedy fotbalové asociace, Haindlová to glosovala následovně: „Já budu dělat Vláďovi sekretářku, myslím to vážně. Z toho domu by ale musela zmizet i uklízečka.“ Tak jak je to teď? „Pro něj bych dělala i tu sekretářku. Myslím, že by ji potřeboval, ráda mu pomůžu,“ směje se hlava hráčské asociace, v níž Šmicer figuruje coby čestný předseda a člen výkonného výboru.
„Ráda ho podpořím, stejně jako jiného důvěryhodného kandidáta. A když nikdo takový nezbude, pak do toho asi půjdu. Už jen proto, aby byl i jiný kandidát než ten ze současné fotbalové struktury,“ tvrdí žena, jež se chtěla zamíchat do nejvyšší hry už v letech 2013 a 2017.
Co vás vede k tomu, že uvažujete o kandidatuře do čela fotbalové asociace?
„Nejdříve jsem o tom nepřemýšlela, ale teď už uvažuji trochu jinak. Z celé České republiky, z krajů, okresů nebo klubů, mě – když to tak řeknu – přemlouvají, abych kandidaturu podala. A nyní o tom hodně vážně přemýšlím. Pokud ale uvidím rozumného kandidáta, určitě proti němu nepůjdu. Moc ráda bych podpořila Vláďu Šmicera, o kterém vím, že to myslí velmi dobře. Za těch deset let, co se potkáváme častěji, jsem ho poznala jako slušného a férového člověka. Takových lidí je ve fotbale hrstka. Jen se ne úplně ztotožňuji s celou iniciativou Fotbalová evoluce. Také se hovoří o Petru Fouskovi (bývalý generální sekretář FAČR a fotbalový diplomat), který se podle mých informací ještě finálně nerozhodl. Ještě trochu vyčkám, ale v momentě, kdy by se žádný důvěryhodný kandidát neobjevil, kandidaturu bych podala. Neříkám tedy na sto procent, že to tak bude, záleží na dalším vývoji situace. Nicméně jsem o tom přesvědčena více než předtím. Právě i proto, že mě oslovují nejrůznější lidé. Fotbalu se věnuji dlouho, myslím, že si zaslouží změnu. A ne jen dílčí. Celkovou.“
Bavíme se tedy jen o funkci předsedkyně, nebo by vás zajímaly i jiné?
„Určitě jsou různé možnosti, ale chtěla bych se podílet na restrukturalizaci fotbalu. Tedy jestli se nedostaneme do situace, kdy pomalu budeme muset zakládat nový svaz. (usmívá se) Po tom všem, co se stalo, a co ještě může přijít. Nejde o to, že bych chtěla nějakou funkci, ale nynější situace mi stoprocentně není lhostejná, nenechám to tak být. I vzhledem k tomu, že jsem poměry ve fotbale už před osmi lety kritizovala. Fotbalové prostředí znám, víceméně se v něm dennodenně pohybuju, mám hodně informací. Mohu podpořit silného kandidáta, kterému budu věřit, stejně jako jeho týmu. Ale za mě pořád platí, co jsem řekla už kdysi dávno: v novém vedení asociace by neměl být nikdo, kdo v něm figuroval v minulosti. Ať už se bavíme o současném předsedovi (Martinu Malíkovi), nebo některých lidech z Fotbalové evoluce, kteří se podíleli na chodu asociace, potvrzovali to svou každodenní činností, souhlasili s tím, co se dělo. Mám s tím osobní zkušenost, teď se přitom tihle lidé tváří, že se jim něco nelíbilo. To je špatně. Chtěla bych se na změnách podílet už jen z úcty a respektu k lidem, kteří mi vyjádřili podporu.“
Kdo mezi nimi je?
„Z jednoho okresu za mnou vážili cestu vlakem pomalu přes celou republiku, aby mě přesvědčili, že jim to, co se děje ve fotbale, není jedno, abych jim pomohla. Přijeli za mnou i z jižních Čech nebo zástupci z Moravy. Ráda pomůžu, pak záleží na tom, jestli najdeme silného kandidáta, kterému můžeme věřit, nebo nikdo nezbude, a pak do toho asi půjdu.“
Kandidovat jste chtěla už v minulosti, ale nezískala jste podporu nutnou k jejímu podání. Věříte, že po odchodu Romana Berbra to bude jinak?
„Samozřejmě neříkám, že ji na sto procent získám, ale myslím si, že šance je přece jen větší. Záleží pochopitelně na lidech ve fotbale. Dříve jsem podporu sama sháněla, nyní jezdí ostatní za mnou. Šla bych do toho už jen proto, aby byl i jiný kandidát než ten ze současné fotbalové struktury.“
Není za tím vším jen snaha zviditelnit sebe sama nebo Českou asociaci fotbalových hráčů, kterou vedete?
„Nic takového za tím není. Kdybych to tak chtěla, udělala bych to už dávno, když nynější situace ve fotbale vznikla. Asi to s sebou tenhle vedlejší faktor nese, ale je to to poslední, o co mi jde. Opravdu mi není lhostejné, jak to v českém fotbale vypadá.“
